Poradna

Proč je výhra mít na pozemku množství žížal?

Na našem pozemku je velké množství žížal. Můj ote ale tvrdí, že to škodí pěstovaným plodinám. Mysle jsem, že žížaly jsou ale užitečné. Můžete nám vysvětlit, jak to vlastně je? Jáchym P., Číměř

žížaly

Význam žížal v zahradě

Žížala obecná je u nás zcela běžným a zákonem nechráněným živočichem. U nás žije něco kolem 50 druhů. Téměř celý život stráví pod zemí, kde se živí organickými zbytky jako jsou uhynulí drobní živočichové či spadané listí. Na povrch vylézá za deštivých dnů aby se neutopila. Jinak žije v půdě, kde je bezpečně ukryta před pro ní škodlivým UV zářením.

Žížala si cestu v půdě prokouše, za sebou nechává hromádky trusu, které účinně zúrodňují půdu. Vytvářením chodeb žížala půdu tedy nejen kypří, ale i hnojí. K přeměně organických zbytků je vybavena vápenitými žlázami umístěnými ve svalnatém jícnu. Spolykanou potravu společně se zeminou stráví a žlázami ji zneutralizuje, tedy upraví kyselé pH na příznivou hodnotu.

Její válcovité tělo je složené ze dvou vrstev svalstva, příčného a podélného. Kontrakce svalstva jí umožňuje pohyb. Uprostřed jejího těla se nachází tzv. opasek, který slouží k regeneraci, vyměšování slizu a reprodukci.

Obranným mechanismem žížal, pokud se jich zmocní nepřítel, je odloučení zadní části těla (za opaskem). Tato ocasní část žížale dorůstá. Dojde-li k poškození těla v opasku, žížala umírá. Opaskem žížala vyměšuje sliz, který jí usnadňuje pohyb a dýchání. Spolu s chloupky, kterými je její tělo pokryto, chrání jemnou pokožku před poraněním a zabraňuje také vysychání.

Žížaly svou činností dokážou přeměnit organické zbytky na vysoce kvalitní organickou hmotu, která se používá jako hnojivo nazývané vermikompost. Druhů žížal, které lze použít při vermikompostování, tedy dostatečně výkonných – žravých druhů, není mnoho. K výrobě vermikompostu se u nás používá žížala hnojní Eisenia foetida nebo Eisenia andrei, které můžeme běžně najít v obyčejném kompostu. Vermikompost si můžeme jednoduše vytvořit na naší zahradě. Žížaly k životu potřebují dostatek vzduchu, občasné pokropení kompostu, k udržení vlhkosti a teplotu kolem 20°C.

Do kompostu lze přidávat běžné rostlinné zbytky z kuchyně a zahrady, jako např. zelenina, ovoce, kávová sedlina či dokonce papírová lepenka. Pokosenou trávu je dobré mírně předkompostovat. Nevhodné jsou zbytky masa, tuky a mléčné výrobky. Z uvedeného tedy vyplývá, že mít na pozemku velké množství žížal je výhra.

Odpověděli: Ing. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva
Foto: autor


Zeptejte se

Na otázky odpovídají odborníci s mnohaletou praxí v oboru zelinářství, ovocnářství, okrasné zahrady či bioochrany. Otázky pište na poradnarpn@jagamedia.cz