Pozemek tvořila kouzelná zpustlá zahrada, která kdysi přináležela k víkendové chatě. Atmosféra borovic a lesního porostu, který si k zahradě našel cestu z přilehlých smíšených lesů, nezklamala. U cesty dřímala stará vrba. „Vzpomínám si na zpěv ptáků a příjemný všudypřítomný přelétavý stín,“ říká Ferdinand Leffler z Atelieru Flera, který se zhostil úkolu přetvořit tuto zahradu na rodinnou.
Začátky…
„Ozval se mi kamarád z gymnázia a požádal mě, zda bych mu nepomohl se zahradou. Prý staví dům pro svoji rodinu kousek za Prahou.“ Plocha s rozlohou okolo 1 000 m2 má nepravidelný tvar a je v mírném svahu. Usadit na něj dům se zastavěnou plochou minimálně 200 m2 znamenalo značné terénní úpravy.
Příjezd pro auto se zapustil, bylo nutné vymyslet opěrné stěny, aby bylo možné vymodelovat nakloněnou rampu pro vjezd do garáže. Taková opěrná zídka před domem dokáže dost výrazně změnit konečný výraz navržené architektury objektu, a proto se ve stavebních detailech, které se přímo vážou k domu, je vždy třeba poradit s architektem domu.
Třináctá komnata, pohoda a uvolněnost
Ze západní strany zůstával vedle domu jen úzký pruh podél plotu, výstupy z domu levitovaly nad terénem. Úkolem architektů bylo vymyslet, jak dostat obyvatele pohodlně z domu do zahrady. A též to, čím úzký pruh u domu „zabydlet“, aby nezůstal jen zapomenutým koutem zahrady.
„Velmi často vídáme podobné plochy banálně řešené jen trávníkem. My to však děláme přesně naopak: tyto třinácté komnaty zahrady hustě, příjemně a voňavě osadíme a skrz výsadbu vedeme cestičku, která se nakonec sama o sobě stane zážitkem a láká k návštěvě a zobání drobných chutných ovocných bobulovin.“
To skvěle zapadalo do představy majitelky, která si přála mít jedlou a hravou zahradu. Tehdy ještě netušila, že za několik let budou po zahradě pobíhat dokonce čtyři děti. O zábavu je tedy postaráno.„Tyto zahrady plné dětského dovádění, domácích zvířat a života mám velmi rád,“ říká Ferdinand.
„Navrhované aktivity přicházejí samy. Žádné dlouhé přemýšlení, děti ovládnou zahradu velmi rychle a přirozeně. Stačí jim vytvořit bezpečný prostor a jejich vlastní kreativita se hned projeví. Kdykoliv zavítám do této zahrady, znovu vnímám uvolněnost, pohodu a jakousi samozřejmost, kterou jsem cítil i při prvním společném setkání. A to mě naplňuje skutečnou radostí. Žije tu každý kousek zahrady. Naše práce měla smysl.“
Neobvyklá řešení
Výškový rozdíl pozemku architekti vyřešili kamennou zídkou, která slouží i k příležitostnému sezení. „Dřevěné schody jsou u nás oblíbenější než židle či křesílka,“ říká majitelka s úsměvem. Malé umyvadlo dodává zídce punc originality. Dřevěnou terasu osvěžuje barevný kontrast – ten tu má podobu červené židle. Stejně dobře by však mohla působit i lavička pod stromy.
Pozemek s rozlohou tisíc metrů čtverečních je pro rodinnou zahradu dostatečný, ba přímo ideální. Údržba nezabere moc času a pohodlně se sem vejde velká terasa, pár stromů i kouzelných zákoutí.
– Ferdinand Leffler, zahradní architekt, Atelier Flera
Fotogalerie
Text a foto: ATELIER FLERA
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů