Na skladovatelnost jádrovin má podstatný vliv způsob sklizně a uložení plodů. Ke skladování vybíráme plody pokud možno bez viditelných vad, aby nepodlehly kazivosti a nemuseli jsme ovoce často kontrolovat a třídit. Vhodné jsou především tzv. rezistentní odrůdy, které netrpí chorobami. Jablko uložené po sklizni do sklepa se pozvolna ochlazuje, a tím pomalu dozrává do konzumní zralosti. To u některých odrůd trvá až několik měsíců.
KVALITNÍ SKLIZEŇ
Jádrové ovoce určené k uskladnění češeme v plné zralosti, dobře vybarvené. Pro česání ve větších výškách je nezbytný buď žebřík, nebo česáček ovoce. Podle výšky stromu a pevnosti větví zvolíme buď dlouhý žebřík, nebo štafle. Univerzální trojdílný žebřík kombinuje štafle s žebříkem a ze čtyřdílného vytvoříme i bezpečnou plošinu. Teleskopická násada kvalitního česáčku umožňuje šetrně utrhnout ovoce až v několikametrové výšce.
Při trhání postupujeme opatrně, plod mírným pootočením odtrhneme i se stopkou, bez ní by při skladování udržel kvalitu kratší dobu a zvýšilo by se riziko napadení skládkovými chorobami. Při trhání ovoce s pevnou tvrdou stopkou mohou pomoci malé zahradnické nůžky.
Plody po utržení ukládáme do proutěných nebo plastových košíků a pak opatrně přemístíme do přepravky. Pro přepravu jen ke sklepu poslouží i větší přepravka, ale pro samotné uskladnění použijeme nízkou dřevěnou lísku či plastovou přepravku.
PŘÍPRAVA SKLEPA
Před uskladněním ovoce musíme sklep důkladně vyčistit a uklidit, zbavit nežádoucích pachů po plísních apod. Stěny a strop by měly být vybíleny páleným vápnem. Regály i přepravky umyjeme roztokem modré skalice nebo sody, případně slabým roztokem hypermanganu. Nakonec sklep vysíříme sirným knotem, abychom se zbavili hmyzu a plísní. Pak jej zajistíme proti vniknutí hlodavců a jiných zvířat.
Ovoce uložíme do nízkých dřevěných lísek nebo přepravek ze zdravotně nezávadného plastu (papírové nepoužíváme, nasávají vlhkost) nejlépe v jedné, nejvýše ve dvou vrstvách – ta vrchní by měla být řidší, abychom mohli pouhým okem zkontrolovat i ovoce ve spodní vrstvě.
Jablka ukládáme pokud možno stopkou dolů, hrušky stopkou nahoru (ale někteří odborníci doporučují i jablka uložit stopkou nahoru). Odrůdy jablek s drsnější slupkou můžeme chránit před vysycháním slabou mikroténovou fólií, kterou položíme volně přes lísky.
Ve sklepě by neměla být kvůli možnému přenosu plísní skladována zelenina ani brambory. A samozřejmě žádné chemikálie a podobné látky. Ve větším sklepě to může vyřešit stavba příčky.
PRŮBĚH SKLADOVÁNÍ
Teplota ve sklepě s ovocem by se měla i v zimě udržovat na 1–4 °C, vzdušná vlhkost by měla být okolo 80 procent: Při nízké vlhkosti ovoce příliš rychle vadne, při vyšší se zvyšuje nebezpečí šíření skládkových houbových chorob. Doporučuje se instalovat teploměr vlhkoměr a hodnoty kontrolovat.
Pokud je vzduch ve sklepě suchý, vyplatí se instalovat odpařovače, například v podobě plastových táců s vodou, případně s namočenými hadry. Vodu je nutné podle potřeby pravidelně doplňovat.
Větrat musíme často, na podzim v noci, kdy je nejchladněji, v zimě tehdy, když nemrzne, na jaře brzy ráno. Optimální jsou větrací okénka na severní a na západní straně, aby sem nepronikalo slunce. Pokud sklep nemá okénka, můžeme vybudovat průduchy s regulovatelnými žaluziemi (u země s přívodem čerstvého vzduchu a ve stropě odvodem) na venkovní straně opatřené pletivem. Pokud je proudění slabé, osadíme odvod ventilátorem. Například jablka vyžadují středně silné větrání s prouděním vzduchu 1–2 m/s po celé období skladování.
Uskladněné ovoce pravidelně kontrolujeme a plody byť i mírně napadené hnilobou či jinou skládkovou ihned odstraníme.
POSLEDNÍ OCHRANA
Pokud je vlhké počasí a jádroviny v naší zahradě trpívají pozdní strupovitostí, je začátkem září čas pro poslední postřiky. Nejlépe je použít ty přípravky, který stromy chrání též proti sazovitosti a houbovým chorobám v případě, že jsou plody poškozeny kroupami a hmyzem. Jeho další výhodou je preventivní ochrana jádrovin proti skládkovým chorobám. Nejrozšířenější jsou: Peniciliová hniloba (Penicilium expansum), která se do plodů dostává, jestliže je poraněn jejich povrch. Vznikají ohraničené skvrny, na nichž se objeví bělavé, později modrozelené polštářky houby. Hniloba pokračuje velmi rychle. Poškozená dužnina má typicky plísňový zápach. Moniliová hnědá hniloba (Minilinia fructigena) je další chorobou, která velmi často napadá dozrávající plody, především za deštivého počasí. Vstupní branou jsou různá poranění plodů. Na napadených místech se objevují žlutohnědé, často koncentricky uspořádané polštářky houby, která při skladování způsobuje hnědou nebo i černou hnilobu plodů. Hořká kruhová hniloba (Gleosporium album) působí na povrchu plodů hnědé okrouhlé propadající se skvrny velikosti 0,5 až 2 cm. Objeví se třeba až po několika měsících skladování.
A PO SKLIZNI
Po sklizni plodů odstraníme ze stromů co nejdříve zbylé plody napadené moniliovou hnilobou a také všechny plody ležící pod stromem. Koncem září připevníme na kmeny lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Musí k nim dobře přiléhat, aby zabránily bezkřídlým samičkám píďalky podzimní vylézt do korun stromů a naklást vajíčka, a to hlavně v zahradách s ekologickým režimem ochrany, kde na jaře chemicky nezasahujeme.
Připravil: Radek Sýkora, foto: archivy firem
