Biologicky aktivní látky
Na našich genech se nacházejí výběžky zvané telomery, které se při dělení buněk zkracují. Čím jsou kratší, tím je náš zdravotní potenciál horší. Vědci objevili látky, takzvané sirtuiny, které dokáží tento nepříznivý proces zpomalit. Tvorbu těchto zázračných látek v našem organismu probouzejí biologicky aktivní látky, které se nacházejí v některých rostlinách. Touto látkou je i resveratrol, který najdeme hlavně ve slupkách některých odrůd červených hroznů rostoucích jen v určitých klimatických podmínkách, v menším množství i ve slupkách jablek, černého rybízu, ale i v cibuli či semenech grapefruitu. Můžeme pít například červené víno (Pinot noir – Rulandské modré), které nám nejenže udělá dobrou náladu, ale přispěje i k omlazení. Resveratrol je silný antioxidant, který chrání naše srdce a cévy, působí antikarcinogenně – zháší volné radikály, které napadají DNA našich buněk.
Tohoto omlazujícího účinku však můžeme dosáhnout i jinou cestou – výraznější kalorickou redukcí a zkvalitněním stravy.
Vegetarián, či masožravec?
Nemusíme být úplní vegetariáni. Zdravotně by nám však prospělo, kdybychom jimi byli na 80 %. A aby to bylo ještě lepší, měli bychom být z 50 % i vitariáni, tedy jíst alespoň polovinu jídel syrových. Nedělejme však z výživy bigotní náboženství. Je zdravější minimalizovat příjem živočišné stravy (trochu nadsazeně řečeno) jen na úroveň chutného okořenění jídla masem nebo alespoň desetinásobně přebijme maso na talíři rostlinnou přílohou.
Energetické palivo – glukózu – získáme v dostatečném množství při trávení obilovin, luštěnin, zeleninových i ovocných škrobovin. Tělo si ji v případě potřeby umí vyrobit (i když náročnějším způsobem) i z bílkovin a tuku. Takto získané přírodní palivo podstatně méně zatěžuje a opotřebovává organismus a nevytváří zbytečné tukové polštáře.
Na cukrové houpačce
Cukr je reaktivní látka. Když je jeho koncentrace v krvi dlouho nebo často vysoká, váže se na bílkovinové krevní a nervové složky a poškozuje je nebo je funkčně blokuje, dále mění kyselost organismu, podporuje zánětové procesy, negativně ovlivňuje imunitu, pomáhá vzniku a rozvoji onkologických problémů, navíc jeho přebytek způsobuje obezitu. Takové cukrové disharmonii se tělo brání pomocí inzulinového regulačního systému. Cukrovým zmatkům v organismu můžeme zčásti zabránit, budeme-li jíst nízkoglykemické potraviny, z nichž se při trávení pomalu uvolňuje a vstřebává do krve glukóza, takže její hladina v krvi se po tomto jídle obvykle zvýší jen o trochu a relativně rychle se vrátí do normálu. Jinými slovy – neskáče prudce nahoru a dolů jako na houpačce a nepřetěžuje inzulinový regulační systém cukru ani jeho množstvím, ani nárazovými dávkami, tedy šetří pankreas, v němž se inzulin tvoří. Nízkoglykemické potraviny jsou nerafinované syrové potraviny, především rostlinného charakteru, které obsahují dostatek vlákniny. Ta výrazně brzdí rychlost vstřebávání glukózy z trávicího traktu do krve.
Záhadný inulin
Některé druhy zeleniny kromě vlákniny obsahují i fruktooligosacharidy, takzvané fruktany, hlavně inulin, který má pozitivní vliv na cukrovku. Jeho hlavní složkou je fruktóza, na její vstup do buněk není třeba inzulin, který cukrovkářům často chybí. Protože inulin (v žádném případě nenahrazuje inzulin!) se v tenkém střevě prakticky nerozkládá trávicími enzymy, působí do určité míry jako vláknina, která snižuje glykemický index jídel, a zároveň jako prebiotikum sloužící žádoucím střevním bakteriím jako potrava – vytváří vhodné prostředí pro jejich rozmnožování. Výsledkem konzumování jídel s vyšším obsahem vlákniny i inulinu je nižší a stabilnější hladina krevní glukózy. Inulin má i další pozitivní vlastnosti, například snižuje špatný a zvyšuje dobrý (HDL) cholesterol, zlepšuje absorpci minerálů (vápník, hořčík, železo, fosfor), zvyšuje koncentraci užitečných bifidobakterií a snižuje koncentraci škodlivých bakterií ve střevním traktu. Taktéž přispívá k rychlejšímu pocitu nasycenosti v žaludku.
Proč jíst zeleninu
Nízký obsah sacharidů
Obsahujících nebo rozkládajících se při trávení na glukózu, tedy většina druhů zeleniny má velmi nízký glykemický index (GI), což je pro diabetiky rozhodující.
Vysoký obsah vlákniny
Potravinami obsahujícími dostatek vlákniny lze účinně upravit GI potravin s vyšším obsahem sacharidů na jídlo s jejich nižším obsahem – postačí přibližně třicetigramová denní dávka vlákniny.
Vysoký obsah inulinu (fruktooligosacharidu)
Vysoký obsah enzymů
Vysoký obsah biologicky aktivní vody
Zelenina obsahuje až 90 % aktivizované vody, která je přefiltrovaná samotnou rostlinou; vypijeme-li i jen půl litru vody, zakrátko se zvýší naše spalování energetických látek až o 30 %. Tento efekt trvá přibližně 40 minut.
Vysoký obsah antioxidantů a vitamínů
Vysoký obsah zásaditých prvků
Denně v nás vznikají kyselé látky, které je třeba neutralizovat; když k neutralizaci nedodáme potřebné zásadité látky spolu s jídlem, vezme si je tělo z našich kostí, a tak vzniká osteoporóza.
Velmi důležité je uvědomit si, že inulin je rostlinný fruktooligosacharid, zatímco inzulin je tělesný hormon, který rostliny netvoří, a že v žádném případě nemůžeme naši tělesnou potřebu inzulinu nahradit inulinem v jakékoliv podobě. Inulin je tedy jen významný pomocník pro diabetiky při stabilizování krevní glukózy.
Kde se nachází inulin
Zelenina
různé druhy čekanky, hadí mord, artyčoky, chřest, česnek, pór, cibule, topinambury, jakon, jam
Květy
pampeliška, lopuch, jiřiny, řebříček obecný, maralí kořen (parcha), zvonek řepka
Ovoce
jablka, hrušky, kdoule, mišpule, angrešt, borůvky (i čaj z listů), dřín, granátové jablko, tepelně upravené plody černého bezu
Luštěniny
hlavně sója
Bílkoviny jsou pro fungování organismu velmi důležité, jedním z bohatých zdrojů jsou i luštěniny – obsahují 22–38 % bílkovin.
Další zdroje s hypoglykemickým účinkem
bazalka, kopřiva, šalvěj lékařská a muškátová, pískavice řecké seno, stévie sladká, bobkový list, puškvorec, lékořice lysá, třapatka, skořice, pivovarské kvasnice, lněné semeno, čaj oolong, slupky z fazole, ženšen, opuncie, jitrocel vejčitý, santalovec, banaba, cocccinia indica, gymnéma, guarová guma, gobo – lopuch větší
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock
