Anglie: Tradiční puding a jmelí
Vánoce se v Anglii slaví 25. prosince. V předvečer jsou na krbových římsách zavěšené vánoční punčochy. Ty naplní dárky Father Christmas, který přiletí se sobím spřežením a spustí se komínem. Zářící vánoční hvězdy, naaranžované kolem krbů, a jmelí, zavěšené u stropu, patří k typickým vánočním dekoracím.
Neodmyslitelnou součástí menu je pečený krocan, biskupský chlebíček a vánoční pudink. Do něj kuchař ukryje stříbrnou minci pro štěstí. Sváteční hostina je veselá zábavná událost. Lidé si nasazují barevné klobouky a louskají vánočními louskáčky. Při poslechu desetiminutového projevu Jejího Veličenstva královny se však kolem stolu rozhostí ticho.
Belgie: Mikuláš, Santa Klaus a Černý Petr
Vánoční radosti začínají v Belgii brzy: dnem „Sinterklaas“. V noci pátého prosince jezdí „Sinterklaas“ (svatý Mikuláš) od domu k domu se svým pomocníkem „Zwartem Pietem“ („Černým Petrem“) a rozdávají dárky. Děti pokládají ke krbům své zimní boty a připravují oves a cukr pro jeho koně. Sinterklaas by neměl být zaměňován se Santa Clausem, protože jeho jméno je sice spojováno s Vánocemi a obdobím adventu, ale není to „Father Christmas“. Samotné Vánoce v Belgii provázejí hry o narození Krista, průvody a vánoční trhy.
Dánsko: Domácí dekorace a malí skřítkové
V Dánsku se rozmanité vánoční dekorace k výzdobě vyrábějí ručně doma. Většina rodin si sama vyrobí adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu. K období Adventu patří v Dánsku „Julenisser”, malí skřítci, kteří si až do Vánoc dělají žerty z dospělých i dětí. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. V klasickém dánském dezertu je ukrytá celá mandle a šťastný nálezce je odměněn mandlovým dárkem. Ještě před tím, než se v Dánsku rozbalí dárky, chytí se lidé za ruce, zpívají koledy a tančí kolem stromku tradiční tanec „ring-a-ring-a-roses“.
Finsko: Vzpomíná se i na zesnulé
Nejvýznamnějším dnem vánočních svátků je ve Finsku 24. prosinec. Oslavy začínají v poledne, kdy je podle středověké tradice v bývalém hlůavním městě Turku slavnostně vyhlášen vánoční mír. O svátcích zdobí Finové své domy vánočními dekoracemi. Část se vyrábí ze slámy podle finských tradic starých několik staletí. Slavnostní atmosféru oslav v rodinném kruhu dotvářejí svíčky a sezónní dekorativní rostliny, bohatá vánoční hostina, tradiční koledy a dárky. Štědrý den je odedávna věnován i vzpomínce na zesnulé a trediční návštěvě hřbitova. Sněhem pokryté finské hřbitovy se tak promění v působivé moře blikajících svíček.
Francie: Kulinářské Vánoce
Francouzi kupují vánoční stromky na začátku prosince a zdobí je společně s rodinou. Prvního prosince dostanou děti adventní kalendář, ve kterém každé ráno až do 25. prosince najdou malý dárek. Štědrý den je pro Francouze pracovním dnem. Večer se ale sejdou při okázalé večeři. Při oslavách Vánoc jsou kulinářské speciality rozhodující! Tradiční večeře je tzv. „Réveillon“ – slavnostní hostina o mnoha chodech. Francouzský Santa Claus – „Pere Noël“ přináší dárky v noci z 24. na 25. prosince. Na výzdobě pokojů, domů i vánočních stromků se podílí celá rodina. I večeře je pak hotovou pastvou pro oči.
Itálie: Hodná čarodějnice a jesličky
V Itálii trvají Vánoce od 8. prosince do 6. ledna. Někdo drží 23. a 24. prosince půst a tradiční jídlo si dá až po půlnoční mši. V některých oblastech otevírají děti dárky 24. prosince po půlnoci, jinde až další den ráno.
Po obědě 25. prosince děti recitují členům rodiny básně a dostávají za to drobné finanční odměny. V noci z 5. na 6. ledna přijíždí Befana – stará, chudá, hodná čarodějnice. Jí oříšky a sušenky od dětí a než odletí, nechá jim v punčochách dárky: uhlí pro nezbedy a cukroví pro ty hodné. Symbolem Vánoc jsou tu i jesličky – vzpomínka na Františka z Assisi; jako první vyprávěl příběh Vánoc za pomoci figurek. Betlém s ručně vyřezávanými postavami je v mnoha italských rodinách pokládán za základ Vánoc.
Norsko: Ovesná kaše s ukrytou mandlí
Skandinávské Vánoce mají původ v dávných zvycích. Julenissena, norského Santa Klause, doprovázejí pomocníci a přinášejí dárky a štěstí do domovů a stájí. V noci před Štědrým dnem mu děti připravují na okeni misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na cestě z dalekého Laponska, když se sobím spřežením navštěvuje všechny děti v Norsku. Při vánoční hostině bylo v dávných časech podáváno přátelům, příbuzným i rodině 60 druhů pokrmů! Důležitou součástí dodnes ovesná kaše, v níž je ukryta mandle. Kdo ji najde, ten se v příštím roce ožení nebo vdá.
Polsko: Vánoční hostie a nečekaní hosté
Advent je v Polsku velice důležitým obdobím, kdy se mnoho dospělých i dětí záměrně zdržuje svých požitkářských radostí (nejčastěji sladkostí) a usilují o vnitřní pohodu a harmonii. Štědrý den je považován za nejdůležitější den polských Vánoc. Po celodenním půstu se sejde celá rodina u krásně prostřeného stolu (nezbytný je bílý ubrus) a dělí se nejprve o vánoční hostii jako gesto lásky a usmíření, kdy si všichni navzájem popřejí ze srdce vše nejlepší. Když se na obloze objeví první hvězda, začínají vánoční hody. Vždy je navíc prostřeno pro „nečekaného“ hosta. Dárky leží pod krásně ozdobeným stromkem a obvykle nejmladší členové rodiny je potom rozdávají.
Řecko: Nezdobí se stromky, ale lodě
V Řecku jsou Vánoce jedním z nejdůležitějších církevních svátků. Lidé si celé období mezi Vánocemi a svátkem „Epiphany“ (Tří králů) vzájemně přejí „Kales Giortes“, veselé svátky. Po celé zemi chodí děti ode dveří ke dveřím a za znění zvonků a bubnů zpívají „Kalanda“, oslavné písně přinášející radost a štěstí. Po dvanáct nocí se hlavně na venkově zapalují ohně na ochranu před skřítky. Místo vánočních stromků se ale zdobí miniaturní lodě. To souvisí s někdejším mimořádným postavením Atén jako námořní velmoci. Řecké děti čekají na dárky až do Nového roku: Saint Vassilius jim je v noci na prvního ledna položí k posteli. Na Nový rok se v Řecku podává dort se zlatou mincí zapečenou uvnitř. Nálezce mince čeká šťastný rok.
Španělsko: Dárky tří králů
Vánoce začínají ve Španělsku 22. prosince velkou vánoční loterií. Po štědrovečerní hostině, při které se podávají typické místní kulinářské speciality, se 24. prosince chodí na půlnoční mši. Známá kohoutí mše „Misa del Gallo“ oslavuje kohouta, který podle pověsti jako první ohlásil narození Krista. Zlatým hřebem a zakončením vánočních oslav je 6. leden, den Zjevení Páně nebo Tří králů, kdy podle španělského obyčeje přinášejí tři svatí králové dárky dětem. Někteří lidé se 5. ledna převlékají za tři krále i jiné historické postavy. Během velké přehlídky „Cabalgata de Reyes“ rozhazují mezi děti sladkosti. Obvykle začíná tato přehlídka plavbou po vodě.
Švédsko: Svatá Lucie a královský výnos
Vánoce předznamenává svátek sv. Lucie 13. prosince; připomíná svatou mučednici, která pocházela ze Sicílie a dle pověsti zachránila ve 4. století Švédy před hladomorem. Na její paměť nosí děti 13. prosince svým rodičům jídlo do postele. Brzy ráno se objeví nejstarší dcera převlečená za královnu světla Lucii – celá v bílém, na hlavě věnec ze zimostrázu a svíčky; přináší tradiční pokrmy, zvláště cukroví. Po celé zemi slaví lidé tento svátek slavnostmi a průvody. Ve Švédsku se na základě dekretu krále Knuta z 11. století přeje „God Jul“ (Veselé Vánoce) každý den od 25. prosince do 13. ledna. Štědrý den je tradičně rodinným dnem. Oslavy začínají za soumraku.
Extra tip: Panettone
Vánoční italská specialita z oblasti Milána
250 ml hrozinek, 5 sušených meruněk (křížal), 2 lžíce kandované citrusové kůry, 1/3 hrnku rumu, 21–27 g droždí, lžička cukru, 1/4 hrnku vlažné vody, 3 vejce, 3 žloutky, 3 lžíce krystalového cukru, 650 g polohrubé mouky, 1 1/2 lžičky soli, lžička nastrouhané citronové kůry, 90 g másla, lžíce oleje, 250 ml vlažného mléka, 1 vejce na glazuru nebo lžíci citronové šťávy + lžíci vody + 3 lžíce moučkového cukru – vše rozpuštěné na ohni v kastrůlku, cukr moučka na posypání
Smícháme hrozinky, rum, najemno sekané meruňky a citrusovou kůru a necháme stát 30 minut. Smícháme kvasnice, cukr a vlažnou vodu a necháme 5 minut vzejít. Lehce našleháme vejce a žloutky, přidáme cukr a našleháme. Smícháme mouku se solí, přidáme máslo, olej a citronovou kůru.
Vmícháme vaječnou směs, vlažné mléko, kvasnice a ovoce s rumem. Vypracujeme. Na konci by mělo být těsto pružné a oddělovat se od mísy. Necháme na teple, dokud se objem nezdvojnásobí. Vykynuté těsto dáme na pomoučený vál a lehce zpracujeme, rozdělíme napůl a každou část ještě vypracováváme 3 až 5 minut, až se přestane lepit. Položíme do dvou dobře vymazaných forem s rovnými stěnami o objemu 2 l, aby získalo tradiční vysoký tvar. Přikryté nechte stát 20 až 30 minut (dokud se nezdvojnásobí objem). Povrch potřete vejcem. Ostrým nožem proveďte nahoře řez do X hluboký 1 cm. Vložte do trouby předehřáté na 200 až 210 °C a pečte 15 minut, poté dalších asi 35 minut na 180 až 190 °C. Je možné, že budete muset přikrýt povrch těsta kouskem pečícího papíru, bude-li se nahoře příliš rychle péct.
Připravili: -ih- a Stars for Europe, foto: archiv a Star for Europe
