Zahrada

Víte, co všechno vyžaduje vřesoviště, aby bylo plodné a krásné?

Plodné vřesoviště může být monokulturní (vysazené jedním druhem kyselomilné plodonosné rostliny), vícedruhové nebo kombinované (užitkově-okrasné). Pěstování takovýchto rostlin vyžaduje úpravu substrátu, přesnější výběr hnojiv a jinou kvalitu závlahové vody.

Kvalita půdy

V klasické pěstitelské oblasti bývá půda obvykle méně kyselá, spíše vápenatější, naopak v podhorských oblastech jehličnatých lesů bývá málo vápnitá, více kyselá. Pokud půda rostlinám nevyhovuje z hlediska kyselosti, je potřebné ji upravit – buď částečně, nebo celoplošně nahradit vhodným kyselým substrátem. Ten si můžeme koupit hotový, nebo si ho namíchat sami.

Kyselost nebo alkalitu půdy můžeme orientačně odhadnout i podle rostlin, které na ní spontánně rostou:

  • na alkalických půdách najdeme kakost luční, šalvěj luční, violku rolní, hořčici, konopici úzkolistou i širokolistou, chrpu;
  • na kyselých půdách roste vrbka úzkolistá, šťovík menší, jetel plazivý, kopretina luční, vřes, kosatec žlutý, pomněnka bahenní, jahoda lesní, přeslička.

Přesnější je jednoduchý orientační test kyselosti půdy. Speciální testovací soupravy se dají koupit v zahradnických potřebách. Tak lze podrobněji sledovat obsah živin v půdě i její kyselost.

Příprava plochy

Pokud půda není vhodná na pěstování kyselomilných rostlin, musíme ji z místa výsadby vřesoviště vyvézt a nahradit speciálním kyselým substrátem a zároveň zabezpečit odizolování kyselomilného substrátu, do něhož rostliny vysazujeme, od okolní zahradní půdy. Při závlahách, vzlínaní vody, ale i při obdělávání by mohl okolní půdní vápník proniknout do kyselého substrátu, což by negativně ovlivnilo kyselomilné rostliny. Zvýšení obsahu vápníku způsobuje u těchto rostlin tzv. chlorózu, tedy žloutnutí listů.

Zemní květináče

Při výsadbě několika rostlin je vhodné vysazovat je do tzv. zemních květináčů – do betonových či plastových skruží zevnitř vyložených izolační fólií a zapuštěných do půdy nebo do širší jámy, kterou obložíme plastovou fólií a naplníme kyselým substrátem.
Něco podobného můžeme udělat i ve formě vysokého záhonu.

Příprava kyselého substrátu

Hlavně u větších výsadeb je pro nás cenově výhodnější připravit si substrát svépomocně. Je dobré předem si prověřit používané složky substrátu, hlavně co se týká jejich kyselosti a obsahu vápníku, neboť často kvalita deklarovaná prodejcem neodpovídá skutečnosti. Například i rašelina má širokou škálu obsahu vápníku i kyselosti – může být velmi kyselá (hlavně vrchovištní), což nám vyhovuje, až neutrální, dokonce alkalická. Vhodná je speciální rašelina Novobalt.

Podle dostupnosti surovin si můžeme zkombinovat substrát pro kyselomilné plodonosné rostliny z následujících složek:

  • 1. typ substrátu – pokud máme dostatek kyselé vrchovištní rašeliny, smícháme její 3 díly s 1 dílem nekarbonátového (nevápenatého) hrubozrnného písku a na zhruba 1 m3 této směsi přidáme jeden kbelík kvalitní humózní nepovápněné zahradní půdy;
  • 2. typ substrátu – přichází v úvahu hlavně tehdy, pokud máme přístup ke kyselé hrabance z jehličnatého lesa; 4 díly smícháme s 1 dílem kyselé vrchovištní rašeliny a s 1 dílem nekarbonátového hrubozrnného písku a také přidáme
    1 kbelík zahradní půdy.

Výsadba a ošetřování

Aby kyselomilné rostliny dobře rostly a plodily, potřebují vlhký substrát, ne však přemokřený. Soustavnou a rovnoměrnou závlahu zabezpečí kapkový zavlažovací systém. Jelikož rostliny vyžadují plně osluněné stanoviště a mnohé z nich koření mělce (navíc na slunci povrchová vrstva substrátu rychle proschne a potom špatně přijímá vodu), je dobré okolí mulčovat pomocí černé umělohmotné fólie či tmavé netkané textilie, ještě vhodnější je však použít přírodní dřevní kůrovou borovou štěpku nebo jehličnatou hrabanku. Mulčovat můžeme i živým materiálem – pomocí půdopokryvných rostlin (vřesy, vřesovce, dabécie), které potlačují růst plevele.

Závlahová voda musí být bez vápníku. Taková je obvykle dešťová voda, pokud není zamořená průmyslovými exhaláty. Plodící vřesovišťové rostliny potřebují dostatečný přísun živin. Můžeme použít vícesložková chemická hnojiva speciálně připravená pro kyselomilné rostliny, nebo organická hnojiva (obohacený bezvápenatý kompost, kompostovaný bezvápenatý maštalní nebo ovčí hnůj, kompostovaná kyselá rašelina). Speciální hnojivo Osmocotte používáme jako základní hnojivo. Dávkujeme ho na začátku vegetace. V průběhu vegetace dobře působí i vitalizační postřik na list Lignohumat. Použít můžeme i speciální hnojivo pro kyselomilné plodící rostliny Asihum.
Plodonosnou efektivnost kyselomilných rostlin můžeme podstatně zvýšit, pokud při výsadbě použijeme symbiotický očkovací přípravek Rhodovit, do kterého před výsadbou namočíme kořeny nebo celý kořenový bal.

Substrát pro kyselomilné rostliny

  • kyselost pH 3,5 až 4,8
  • obsah vápníku nulový nebo jen stopový
  • půda musí být propustná, lehčí, bohatá na organickou, hlavně polorozloženou hmotu
  • hloubka substrátu musí být 50 až 60 cm
  • půda nesmí být přemokřená a zaplevelená

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock