Vosy (Vespidae)
Výrazné zbarvení jejich těla nás už předem upozorňuje na nebezpečí. Je jím pro nás žihadlo, jímž dokážou bolestivě bodnout. Navíc bývají i útočné. Budují si jednoletá hnízda, která v jarních měsících zakládá mladá oplodněná královna. U všech druhů je v hnízdě vždy jen jedna královna – ta téměř celý život klade vajíčka. Dělnice, pomáhající v budování hnízda a v krmení potomstva, jsou jen samice.
Vyznáte se? Vosy a vosíci
Vosíky rozlišíme od pravých vos podle stavby těla. Vosíci jsou štíhlí a téměř bez ochlupení, naopak vosy jsou robustnější a silně ochlupené. Nejmenší a stavebně nejjednodušší hnízda vytvářejí vosíci (Polistes). Obnažené plásty tvoří několik desítek, maximálně stovek hnízdních buněk. Najdeme je přichycené v různých dutinách lidských staveb, kamenných stěn, ale i na větvích keřů a silnějších stoncích rostlin. Preferují teplá stanoviště. V době vysokých teplot chladí hnízdo pohybem křídel a přinesenými kapičkami vody. Jiné typy hnízd vytvářejí pravé vosy (Vespula). Jejich hnízdní plást není obnažený, ale chráněný obalem z charakteristického „kartonového“ materiálu. Oproti jednodušším stavbám vosíků obsahuje stovky až tisíce hnízdních buněk. Materiál na stavbu hnízd získávají tak, že obnažené mrtvé dřevo kusadly seškrabují a promíchávají se slinami. Tuto substanci potom nanášejí po vrstvách, a tak budují plást.
Proč jsou vosy užitečné?
Larvy vos jsou téměř výlučně masožravé a živí se hmyzem, který dělnice během létání uloví. Uživit velké společenství vos znamená lovit denně několik stovek jedinců různého hmyzu, hlavně much a housenek. Loví především takový hmyz, který je pro ně v daném momentu nejsnáze dostupný, a tak jsou schopny tlumit a regulovat i přemnožené škůdce. Také z tohoto pohledu jsou vosy mimořádně užitečné, protože společně s hmyzožravými ptáky a netopýry představují nejvýznamnější predátory létavého hmyzu. Aktivita hnízda vrcholí koncem léta, když se začínají líhnout budoucí královny a samci. V této době původní královna umírá a v hnízdě nastane chaos. Ten je způsoben zánikem feromonů královny, které společenství držely pohromadě. Dělnice vos se postupně rozlétávají do okolí, kde se snaží o samotě přežít horlivým získáváním sladkých šťáv – v tomto období se nejvíce projevuje jejich nervozita. S příchodem podzimu a zimy všechny dělnice zahynou. Mladé královny se na podzim páří a následně se ukládají k zimnímu spánku v různých dutinách. Na jaře se cyklus opakuje opětovným založením nových hnízd mladými královnami.
Sršně jsou na sladké
Největší u nás žijící vosou je sršeň (Vespa crabro). Poněvadž mají sršně velké tělo, létání je vysoce energeticky náročné, proto převážnou část stravy tvoří cukernaté výměšky. Získávají je slizováním nektaru z květů, olizováním medovice produkované mšicemi, požíráním ovoce a jinými sladkými tekutinami. Sršeň, ačkoliv svou velikostí budí největší respekt, je relativně mírné povahy.
Bodnutí je téměř neškodné
Účinky bodnutí vosami, ačkoliv jsou nepříjemné, nejsou tak nebezpečné jako bodnutí včel medonosných. Výzkumníci zjistili, že zatímco k usmrcení 1 kg živé váhy laboratorních myší je třeba až sto padesát bodnutí vosami, k podobnému výsledku stačí jen čtyřicet bodnutí včelami. I proto je bodnutí všemi u nás žijícími vosami pro zdravého člověka téměř neškodné. Jisté riziko představuje bodnutí do citlivých částí těla, jako jsou cévy, jazyk, dýchací trubice, rty, ústa, okolí očí. Výjimečně nebezpečné může být bodnutí u alergiků, kteří jsou na ně citliví.
Jak bezpečně snížit výskyt vos a sršní v okolí příbytku a v zahradě
Výskyt voích hnízd v okolí domu omezíme během zimy preventivním odstraňováním starých vosích hnízd, ve kterých se mohou nacházet zimující mladé královny. Zároveň odstraňujeme mladá vosí hnízda brzy na jaře, když jsou ještě malá a jejich ničení je bezpečnější.
Vosí hnízdo, které nám nutně nepřekáží, odstraňujeme až s příchodem zimy, když nastává úhyn společenství. Když ho získáme neporušené, můžeme ho ošetřit lakem na dřevo, čímž získáme efektní dekoraci.
Když je nutné „živé“ hnízdo odstranit během sezony, poradíme se s odborníky. Odstraňování sršních hnízd svépomocí může být životu nebezpečné!
V blízkosti hnízd neprovokujeme dělnice vos prudkými pohyby. Jedna z jejich obranných strategií je vyloučení feromonu, který mobilizuje ostatní družky k bezhlavému bránění hnízda. V tomto režimu vosy létají s bříškem a žihadlem prohnutým dopředu tak, že jsou schopné bodnout ihned po nárazu do nepřítele.
Během prudké alergické reakce (anafylaktický šok) člověku prudce klesá tlak a může upadnout do bezvědomí. Provází ho výrazný otok pokožky a těžkosti s dýcháním. První pomoc je uložit pacienta do protišokové polohy se zdviženými dolními končetinami nad úroveň hlavy, udržovat průchodnost dýchací trubice a okamžitě přivolat pomoc.
Pokud u sobě víte, že špatně snášíte bodnutí, je vhodné s sebou stále nosit antialergické léky. Jedincům, kterým by mohl hrozit anafylaktický šok, může lékař jako první pomoc předepsat takzvané adrenalinové pero.
Text: Adrian Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů
