Na jakém principu funguje kompostovací WC a v čem spočívá jeho hlavní výhoda?
Kompostovací WC využívá kombinaci aerobního rozkladu a přírodních procesů, aby se výkal proměnil v kompost. Výkaly se obvykle ukládají do záchytné nádrže, kde se zasypávají organickým materiálem bohatým na uhlík (sláma, piliny, listí, seno), aby se podpořil proces rozkladu.
Tato směs se nechává ležet ve sběrné nádobě, dokud se nádoba nenaplní, během toho aerobní bakterie a jiné mikroorganismy rozkládají organickou hmotu, zmenšují její objem a vytvářejí kompost. Masa vybraná ze sběrné nádoby se následně ještě asi rok dokompostuje v další větší kompostovací nádobě nebo kompostovací hromadě – kompostu. Jedna osoba vyprodukuje za rok kompost přibližně na 100 m2.
Jaký je rozdíl mezi kompostovacím WC a tradiční latrínou?
Rozdíl je zásadní. Kompostovací WC je navrženo tak, aby byl proces rozkladu kontrolovaný, tj. využívá proces aerobních bakterií a vytvoření biologického tepla na zničení choroboplodných zárodků. Výsledkem je kompost, který je cenným zdrojem živin při pěstování rostlin.
Naopak tradiční latríny jsou otevřené jámy, které umožňují rozklad odpadu bez jakékoliv kontroly, často tam probíhá především anaerobní rozklad bez přítomnosti kyslíku a výsledkem je odpad.
Lidé si často mylně myslí, že i jiné záchody, které nepoužívají vodu, jsou kompostovací…
Není tomu tak. Kompostovací WC zabezpečuje podmínky na kompostování, a proto musí mít dostatečně velkou sběrnou nádobu, minimálně jeden kubický metr. Jiné suché záchody mají malý objem a jsou to jen sběrné nádoby na tuhé výkaly, které se dají následně kompostovat v jiných větších kompostovacích nádobách.
Jaká je výhoda kompostovacího WC?
Výhoda kompostovacího WC je celospolečenská. Šetří pitnou vodu (přibližně 26 % vody v domácnosti se používá na splachování), nevytváří odpad, ale kompost, který můžete použít k obohacení půdy o živiny a podporu růstu rostlin. V neposlední řadě kompostováním nekontaminujete půdu ani vodu, naopak ničíte choroboplodné organismy, jakož i rostlinné a živočišné patogeny.
Jaké zásady je nutné dodržet, chceme-li pomocí záchodu získávat kvalitní kompost?
Kompost je definovaný třemi složkami: vytvořil a spravuje ho člověk, proces generuje vnitřní biologické teplo a v kompostu působí organismy, které se množí za přítomnosti kyslíku. Pro to, aby byl výsledný produkt v podobě kompostu kvalitní, je třeba dodržet několik zásad.
1 Pořiďte si neprosákavou uzavřenou nádobu (na jejím tvaru moc nezáleží) s odvětráním (komínek) a možností jejího vyprazdňování. Velikost nádoby by měla být přibližně 1,5 m3 pro čtyřčlennou rodinu.
2 Zabezpečte separaci moče a pevných výkalů v míse k tomu upravené. Pokud by se moč ponechala ve výkalech, měnila by se v amoniak a způsobovala by zápach. Vyseparovaná moč se však dá též využít. Po jejím zředění s vodou v poměru 1 : 5 dostanete dobré hnojivo pro stromy, keře a květiny.
3 Po každém použití záchodu je nutné použít zásypový materiál – dvě až tři hrsti (směs slámy, hoblin, pilin…), napomáhá kompostování už ve sběrné nádobě, provzdušňuje masu výkalů, saje přebytečnou tekutinu, zachovává vhodný poměr uhlíku a dusíku (C/N) i vhodnou vlhkost a zabraňuje zápachu. Zásypový materiál zabezpečuje i to, že obsah přitahuje méně mouchy a při pohledu do nádoby nejsou výkaly vidět.
4 Masu po vyprázdnění sběrné nádoby je třeba dokompostovat v nádobě na dokompostování. Získat kvalitní kompost znamená věnovat mu tutéž pozornost jako rostlinným kompostům. Každou nádobu, ať už sběrnou, nebo na dokompostování, je třeba vespod (i po bocích) vystlat „biologickou houbou“, tj. slámou, senem nebo listím.
Jak probíhá proces kompostování?
Při procesu kompostování je nutné vytvořit optimální podmínky pro život mikroorganismů, které musejí mít k dispozici kyslík, vodu a potravu. Kompostování začíná už ve sběrné nádobě záchodu po přidání zásypového materiálu – biomasy.
Dobrý kompost má vlhkost 40 až 60 %. Při smíchání 1 kg výkalů a 1 kg slámy (bohaté na uhlík) je vlhkost 43 %, poměr uhlíku a dusíku C/N 30 (má být 20 až 30). Sláma a piliny snižují vlhkost a obsah dusíku provzdušněním masy – přebytečná moč v mase (část je vždy přítomna, nedá se úplně odseparovat) vsákne do biomateriálu a neucpe póry kompostu, dusík z moče se promění v plyn (vypaří se – odvětrání), a ne v amoniak, čímž se eliminuje zápach. Dusík: 1 kg výkalů obsahuje 12 g dusíku, 1 l moče obsahuje 10 g dusíku, ale moče produkujeme více.
Po použití je třeba záchod zasypat 100 g biomasy (hrst není ani 50 g). K zasypávání záchodu není zrovna vhodný organický odpad z kuchyně, protože je nedostatečně pórovitý. Je však vhodný do dokompostovací nádoby, do které je třeba přenést masu ze sběrné nádoby.
Masa obsahuje zkompostované, ale i velmi čerstvé výkaly, které jsou důležité pro nastartování dalšího procesu v mase při dokompostování. Záchod by se měl na potřeby dokompostování vyprazdňovat během teplých měsíců roku, nejlépe na jaře. Nejhodnotnější je čerstvý kompost (přibližně po půlroce v záchodu a po jednom roce v kompostu).
Některé kompostovací záchody mají dvě kompostovací nádrže i dvě sedátka – nebo sedátko, které se po naplnění jedné kompostovací nádoby přeloží na tu druhou, aby se kompost nechal bez používání WC dokompostovat.
A co s odseparovanou močí?
Moč je filtrát krevní plazmy, který neobsahuje velké množství choroboplodných zárodků. Sbírat ji je třeba do nádoby zapuštěné v zemi (chlad). Vyseparovaná moč by měla půl roku odstát. Potom ji můžete použít na hnojení. Hnojit jí lze nejlépe, když neprší a ani prudce nesvítí slunce. Po zředění v poměru 1 : 5, resp. 1 : 10 jí lze dokonce zalévat trávu a květiny.
přesunout do kompostovací nádoby. | Zdroj: ArTUR
Pro jaké varianty kompostovacího WC se můžete rozhodnout?
Máte-li k dispozici dostatečně velký prostor, doporučili bychom kompostovací WC, které při kapacitě nádoby 1 až 1,5 m3 a při používání čtyřčlennou rodinou stačí vyprazdňovat jednou ročně. Suché separační WC je poměrně malé. Sběrnou nádobu je proto třeba vyprazdňovat do kompostovací nádoby u domu v zahradě každý týden.
Jak lze klasickou latrínu upravit na kompostovací WC?
Dá se koupit nebo vyrobit separační sedátko, které se jen položí na existující sedací desku. Pokud se latrína používá denně, je třeba vedle ní zakopat dvě nádrže na moč, kde bude jedna naplněná, nechá se půl roku až rok odstát a následně se zředěná moč použije na zalévání stromů a květin. Když se latrína nepoužívá často, dá se moč hadičkou odvést například na slaměný bal vedle latríny. Po nějaké době se dá sláma zapracovat do kompostu.
Co se týče spravování kompostování tuhé části, bylo by nutné spodní část vystlat slámou a začít zasypávat výkaly při každém použití WC. V takto otevřené jámě však v některém období během roku nemusí probíhat kompostování.
Na chatě by se dala původní jáma zasypat a pod sedátko podložit nádoba na tuhou část výkalů, kterou je třeba samozřejmě zasypávat slámou, listím, pilinami. Naplněnou nádobu je potom třeba vysypávat do nadzemní kompostovací nádoby u WC.
Chemická toaleta
Další alternativou k běžným toaletám nebo k suché latríně je chemické WC. Je určeno spíše k příležitostnému používání. Pokud se na rozklad fyziologického odpadu použije ekologická
zelená chemie, může se kompostovat.
Na jakém principu funguje chemické WC?
Chemické WC má za úkol zabezpečit pomocí speciálních přípravků rozklad výkalů a jejich bezpečné skladování. Fyziologický odpad se tak rozloží, čímž se zabrání nechtěným procesům přirozeného rozkladu, které nutně provází nepříjemný zápach.
Chemické WC funguje na jednoduchém principu. Horní část představuje mísu a splachovací nádrž. Spodní díl tvoří odpadní nádrž. Tyto dvě části jsou od sebe odděleny záklopkou a dají se od sebe odpojit. Díky tomu se lehce dostanete do spodní časti s trychtýřem, jímž doplníte chemii a též vypustíte nahromaděný odpad.
Jaké má výhody proti klasickým latrínám?
Jednoznačně největšími výhodami jsou přenosnost a skladnost chemické toalety. Velkým pozitivem ve prospěch chemické toalety je i absence zápachu. Tento typ toalety najde své uplatnění především na zahrádce, v chatě či karavanu. Je vhodný na delší cesty nebo na místa s nedostatkem vody. Chemické WC ocení i senioři nebo lidé s omezenou mobilitou, protože se s toaletou snadno manipuluje.
Jak často je třeba ho vyprazdňovat/čistit?
Frekvence vyprazdňování odpadní nádrže závisí na frekvenci používání toalety a objemu odpadní nádrže. V každém případě byste měli odpadní nádrž vyprazdňovat jen na místech k tomu určených. Podle potřeby je třeba provést komplexní údržbu chemického záchodu. Z odpadní nádrže je nutné odstranit nahromaděné usazeniny. Několikrát do roka je též potřeba usazeniny rozpustit pomocí speciálního čisticího roztoku.
Jak správně zlikvidovat obsah chemického WC?
Správný způsob likvidace odpadu závisí na použité chemii. Rozeznáváme chemii modrou a zelenou, přičemž zelená je šetrnější k životnímu prostředí. Odpad rozložený zelenou chemií lze kompostovat, zatímco odpad rozložený neekologickou variantou je nutno vylít přímo do kanalizace. V autokempincích se často setkáte s výlevkami přímo určenými k vylévání tzv. šedé vody a také odpadu z chemických toalet.
Jakou má kapacitu?
Kapacita odpadní nádrže přenosného chemického WC se pohybuje od 10 do 21 l. Samozřejmě zabudovaná toaleta má nádrž o něco větší.
Kam ho umístit?
Základem je vyrovnaný terén, jinak jeho umístění v principu závisí výhradně na individuálních požadavcích majitele. Tím, že chemické WC nezapáchá, je možné ho umístit i tam, kam byste za normálních okolností klasickou latrínu nedali. Podobně nezapáchá při správném používání ani separační WC.
Redakční úprava: Andrea Dingová
Foto: ArTUR, Boris Hochel, isifa/Shutterstock
Kresby: Katarína Kierulfová
Text chemická toaleta: zpracováno ve spolupráci s Hornbachem
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
Článek je součástí projektu „Žít zodpovědně se změnou klimatu“, podpořeného z norských grantů a ze státního rozpočtu SR.
Separační suchý záchod je možné vidět v sídle sdružení ArTUR v Hrubém Šúru. V ekologickém „minidomu“ ve výstavbě se může veřejnost seznámit s opatřeními na zmírnění důsledků klimatické změny a jejímu přizpůsobení se.
