Rozloha 68 m2
Dispozice třípokojový byt
Rozpočet do stavu zrekonstruovaného holobytu cca 300 000 Kč
Když nad novostavbou vyhraje rodičovské bydlení
O rekonstrukci původního rodičovského bytu, ve kterém vyrostla, začala Jana uvažovat přibližně před čtyřmi lety. Nejdříve se byla podívat po různých novostavbách, aby nakonec usoudila, že nejlepším řešením pro ni nebude koupě nového bytu, kde byl poměr kvalita a cena dost nepřiměřený, ale že se přece jen vyplatí zůstat na místě, které dobře zná, dispozičně jí vyhovuje, a dát mu zcela novou tvář přesně podle vlastních představ.
Začala si tedy ujasňovat, jak by ve výsledku byt mohl vypadat. Líbily se jí totiž různé interiérové styly, od venkovského přes skandinávský až po bohémský. „Nakonec jsem se rozhodla, že do bytu se více než venkov hodí něco neutrálního a nadčasového, vyhrál tedy ten severský.“ Než se spolu s rodinou pustili do vyklízení, oslovila bytovou designérku. Měla sice jasné představy o stylu, barevnosti, materiálech i nábytku, chtěla však mít i jakousi profesionální jistotu, že to bude dobré, že nebude muset věci po čase předělávat.
Fázi, během níž vyklízeli byt, považuje za jednu z nejtěžších. „Všechno jsme to dělali svépomocí. Vyklízení, vyhazování, odvážení do sběrného dvora… Něco z původního zařízení jsme však posunuli dál, dokonce i parkety, kterým nic nebylo, ale mně se nelíbily, jsem darovala známému,“ vzpomíná Jana. Realizaci měl na starosti jeden pán, který většinu prací udělal sám. Nábytek zhotovila na míru truhlářská firma. Od momentu, kdy se pustili do vyklízení původního bytu, až po nastěhování do víceméně kompletně zařízeného, přešel přibližně necelý rok. „Kdybych to měla dělat ještě jednou, udělala bych to stejně. Zatím jsem tu nenatrefila na nic, co bych chtěla změnit. Takto mi to vyhovuje,“ raduje se majitelka.
Tip na článek: Jak přenést trochu Skandinávie do vlastního domova?
Jana dbala zejména na to, aby všechny větší plochy a pevné prvky v bytě byly vizuálně i materiálově neutrální, nadčasové. Díky tomu si pak mohla vyhrát s doplňky a dekoracemi, které má ráda a které touží obměňovat podle potřeby. Interiér jí to musí umožnit. Proto sáhla po světlém dřevě a světlé podlaze. Tu mimochodem koupila přes internet, a když se její známí chytali za hlavu, že jak si takovou věc může objednat, aniž ji viděla na vlastní oči, jen se pousmála a vyprávěla, že jí všechny vybrané dekory v prodejně vyfotili na denním světle, poslali mailem a ona si vybrala. Kuchyni navrhla architektka trochu jinak, sporák měl být na místě dnešního dřezu. Jana si však řekla, že kvůli absenci kuchyňských dveří by všechny výpary z hrnců proudily dál do bytu, proto návrh pozměnila. „Ono to sice možná vypadalo v původním návrhu i se stylovou digestoří lépe, takto je to však praktičtější,“ zdůvodňuje své rozhodnutí.
O majitelce
Janka ve své práci odpovídá za řízení zadávacího procesu, a jelikož její profese je náročná, potřebuje i pořádnou relaxaci, kterou nejčastěji nachází v přírodě, kde čerpá potřebnou energii. V zimě chodívá s partou lyžovat, v létě se věnuje lezení na skalách (ferrata − zajištěná cesta). Ráda relaxuje i při tvoření, baví ji vyrábět dekorace do bytu − různá aranžmá, vánoční ozdoby, věnečky apod.
Text: Katarína Barošová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
