Materiál
- tabule s tloušťkou 18 mm 5 992 Kč
bílá 2 ks (900 Kč/ks) 1 800 Kč
s dekorem 3 ks (1 400 Kč/ks) 2 800 Kč - páska, nařezání a olepení 3 200 Kč
řezy (asi 465 Kč/tabuli),
oblepení hranovou páskou z plastu ABS s tloušťkou 2 mm (přibližně 45 Kč/m hrany, včetně materiálu) - sololit 258 Kč
tloušťka 3 mm,
bílý (270 Kč/ks s rozměry 280 × 207 cm) - závěsy 684 Kč
nejlevnější závěsy s tlumením,
18 ks (38 Kč/ks) - soklové nohy 156 Kč
černé, plastové, např. GIGA 100 mm,
12 ks (13 Kč/ks) - úchytky 387 Kč
rukojeti dvířek,
např. úchyt UN88 (32 Kč/ks) - excentry 130 Kč
s táhly excentrů (200 Kč/100 ks) - rektifikační kování 180 Kč
závěsné rektifikační úhelníky s krytem, rozpěrkou (tzv. hmoždinkou) a šroubem (18 Kč/ks) - konfirmáty 52 Kč
(7 × 50 mm, 75 Kč/100 ks) - spojovací šrouby (100 ks) 155 Kč
- kolíky (100 ks) 75 Kč
- sponky nebo hřebíčky 25 Kč
Nářadí
- laserový měřič vzdálenosti
- metr, vodováha
- truhlářské svěrky
- šablona na vrtání děr
- vodítko na vrtání
- vrtačka
nebo kombinované vrtací kladivo použité v našem postupu - vrtáky
do betonu, obyčejné do dřeva, ale i sukovníky osazené tvrdokovem, ø 15 mm a ø 35 mm na vrtání děr na excentry - fréza
na vyfrézování půldrážek v rámech skříněk - sponkovačka/hřebíkovačka
i s potřebnými sponkami/hřebíčky na přibíjení zadních stěn skříněk (když ji nemáte, použijte hřebíky, kladivo a dvě šikovné ruce) - šroubovák
nebo akumulátorový šroubovák s bity
Postup práce
Zadní hrany skříněk lze ofrézovat na zasunutí sololitu. Lze ho jen přibít, ale s půldrážkou nábytek vypadá lépe.
Tam, kde nezáleží na vizuální stránce, lze použít i tzv. konfirmáty, imbusové šrouby s průměrem 5 mm, resp. 7 mm se silnějším závitem.
Vrták na konfirmáty je v horní části rozšířený, a tak vyvrtá do dřeva i místo pro zapuštění hlavy v jednom kroku.
Díry na excentry mají průměr 15 mm. Vrtáme je sukovníky s tvrdokovovými plátky – jde to rychleji než s běžnými sukovníky HSS.
Excentr zapadá do přesně vyvrtané díry. Při vytváření kolíkových a excentrových spojů je přesné vrtání nejdůležitější.
Na excentru je vyražená šipka, v jejím směru ho musíme otočit k tzv. táhlu (šroubu vpravo a vlevo), aby do sebe zapadly.
Ke kolíkování (spojování dílů dřevěnými kolíky) můžeme použít i toto levnější kolíkovací vodítko (kolem 250 Kč).
Lepší je však použít vrtací vřeteno. Vkládá se do hliníkové šablony, a tak se stává stabilním vodítkem vrtáku.
S vymezovacím kroužkem ve vřetenu lze vrtat díry na excentry do plochy bez toho, že byste provrtali celou tloušťku desky.
Při montáži závěsů je třeba mít jistou zručnost. Nastavitelné šrouby zafixujeme ve střední poloze, abychom měli možnost korekce.
Díry na závěs nejprve vrtáme do dvířek, potom do korpusu. Druhý vrt musí být přesný, na korekci u malé skříňky není místo.
Dvířkové závěsy použijte s tlumením. Není příjemné, když často používaná dvířka každou chvíli třískají.
Nejprve smontujeme spodní skříňky a vyrovnáme je podle vodováhy nastavením plastových nožiček.
Nastavitelné nožičky: V případě nerovnosti podlahy lze pomocí těchto nožiček velmi snadno přizpůsobit výšku.
Soklík je na plastových nožičkách zpředu. Usnadňuje čištění podlahy. Zespodu je na soklíku průsvitná lišta z měkkého plastu.
Horní poličky jsou ke stěně upevněny pomocí jednoduchých rektifikačních kování – přišroubovaných ocelových úhelníků.
Montáž závěsných skříněk (vlevo hore): Před smontováním skříněk je třeba vyvrtat místa pro kovové kolíky, aby byly vnitřní poličky vodorovné.
Po montáži věšákové police (vpravo) následuje montáž dvířek a úchytek do předvrtaných děr a nakonec montáž věšáků.
Ve skříňce na obuv (vlevo dole) jsou všechny police s výjimkou první uloženy šikmo, aby se tam obuv snadno vkládala i odtud vybírala.
A sestava je na světe
Jak to nepokazit
Nejdůležitějším parametrem je přesnost zaměření místnosti a rovnost povrchu. Velmi dobrým pomocníkem v tomto případě je laserový měřič vzdáleností. Na trhu jsou dostupné různé kategorie těchto přístrojů od takových, co stojí pár tisíc korun, až po šestisetkorunové z Číny. Autor projektu to riskl a jeden takový si objednal. Překvapil svou přesností, která dosahovala deklarovaný 1 až 2 mm.
Dalším důležitým parametrem je kolmost stěn a rovnost podlahy. Naštěstí Matějův byt má velmi přesně omítnuté stěny i položenou dlažbu, takže rozdíly nepřesahovaly 2 až 3 mm po celé délce předsíně.
Řezání u odborníků. Nařezat díly z celé tabule v domácích kutilských podmínkách s milimetrovou, resp. submilimetrovou přesností je nemožné, proto využijte služeb dřevařské firmy, v níž vám podle zadaného „nářezového plánu“ nařežou potřebné díly a olepí ABS hranou.
Rozměry na řezání. Při zadávání rozměrů též musíte dohlédnout na odečítání tloušťky hrany z plastu ABS (zpravidla 2 mm). Některé firmy totiž počítají do rozměrů desky s hranou, jiné bez tloušťky hrany. Musíte to předem zjistit.
Spojování dílů z dřevotřískových desek. Aplikování kolíků a excentrů je u tohoto druhu nábytku výhodnější jednak z časového hlediska, ale i z hlediska přesnosti.
Spojování konfirmáty. Jde o nejjednodušší způsob spojování dřevotřískové desky speciálními šrouby, vhodný především v případě méně viditelných částí nábytku. Při používání tzv. konfirmátů spíše vzniknou chyby a nepřesnosti. Proto je velmi důležité správné a pevné přiložení dílů, které budeme montovat, neboť vrtákem na konfirmáty vrtáme rovnou přes dvě na sebe kolmé stěny. Hlavy konfirmátů po zašroubování zapadnou krásně rovně s plochou. K jejich zakrytí se používají plastové kryty v barvě dekoru.
Orientace dekoru. Ať už desky budete řezat sami nebo u truhláře, při otáčení dílů v zájmu využití co největší části tabule musíte dávat velký pozor na změnu orientace kresby dřeva na tabuli. Kdybyste některou stěnu, resp. dvířka, nařezali v jiném směru než zbytek výsledek by vypadal hrozně.
Dobré rady
Na vytváření rozebíratelných spojů použijte tzv. excentry. Excentr je krátká závitovka v jednom dřevěném dílu, která otáčením přitahuje táhlo zašroubované v sousedním dílu, čímž se díly spojí. Používají se téměř vždy k zajištění kolíkových spojů (s dřevěnými kolíky). Kupuji si však speciální táhla excentrů. Jejich velkou výhodou je nejen to, že není nutné měnit vrták, protože mají standardní průměr kolíku 8 mm, ale i to, že jejich osazování do děr je jednoduché a beznástrojové. Navíc mají prý o 30 % vyšší pevnost než běžná táhla.
Pro vrtání děr na zapuštění kolíků jsou dostupné jednoduché plastové pomůcky na vrtání, tedy šablony a současně i vodítka vrtáku, které se používají k vrtání děr na vodorovné ploše desky i na její čelní nebo podélné ploše – tedy na tzv. hraně (takto je to zažito v nábytkářském názvosloví). Jejich vnitřek se odírá, tupí vrták, jejich přesnost není trvalá. Navrtat pomocí nich několik desítek děr je zdlouhavé a často nepřesné. Na trhu jsou k dispozici i profesionální šablony na „kolíkování“, ale jejich cena je dost vysoká.
Autor projektu si proto podobnou šablonu navrhl a dal jsi ji vyrobit z hliníkového profilu. Je univerzální a po odmontování spodní příložné části je použitelná na plochy i hrany. Používá ji na díry pro kolíky a excentry. Vrtání děr je tímto způsobem mnohem rychlejší a přesnější. Důležité je však pevně upnout šablonu na desku (svěrkami, pomocnými šrouby), aby nedošlo k jejímu vychýlení.
Vrták do šablony nevkládejte přímo, ale pomocí vrtacího vřetena. Jednoduchým nasazením vymezovacího kroužku (dole) lze pomocí vřetena vrtat díry na excentry do plochy bez toho, že byste provrtali celou tloušťku desky, resp. hlouběji po složení kroužku i do hrany, bez výměny nástrojů.
Vrták se pohybuje v pouzdře vřetena na dvou ložiskách.
Rektifikační kování. Jsou to především ocelové úhelníky, lišty a další kovové či plastové prvky na zavěšení skříněk (hlavně kuchyňských) na stěnu. Podle toho, co chcete do skříněk ukládat, je třeba vybrat šrouby do stěny. V tomhle případě je na vrchní skříňky (police) použitý šroub 7 × 70 mm v rozpěrce (tzv. hmoždince), protože v poličkách bude jen mimosezónní obuv.
Poličky ve skříňkách jsou umístěné na kovové kolíky pomocí kolíkovacího vodítka vrtákem s průměrem 5 mm. Takto lze jejich výšku snadno nastavit.
Pro vrtání děr na excentry a na dvířkové závěsy použijte sukovníky s průměrem 15 a 35 mm. Standardní ocelové jsou sice levné, ale ty, co jsou osazené tvrdokovovými plátky, vydrží mnohem více a jsou i přesnější. Zase je k dispozici více možností výběru, od profesionálních až po ty opravdu laciné kusy, ale stále plnící svůj účel – z Číny.
Frézování půldrážek na osazení zadní stěny ze sololitu (desky MDF, HDF) bylo závěrečnou operací při obrábění desek. Můžete ho udělat i svépomocí na půjčené fréze nebo ještě v truhlářské dílně při řezání (vypočítejte si, co vás vyjde levněji; máte-li svou frézu, není co řešit). Po přibití sololitu pneumatickou sponkovačkou či hřebíkovačkou dodá korpusům potřebnou pevnost.
Potom už zbývá jen osadit celou sestavu na místo, s nadějí, že bylo vše vyměřeno správně. Výška skříněk je doladitelná skrytými nábytkovými nohami za soklem.
Autor na závěr: Navzdory tomu, že si většinu prací v domě dělám sám, doporučuji řezání a lepení hran svěřit odborné firmě nebo někomu, kdo má přesnou formátovací pilu. Pracujte s dekorovaným materiálem. Výsledné rozměry dílů budou přesné, což velmi usnadní montáž a hlavně vylepší vzhled vašeho nábytku, neboť vám odpadne práce s řezáním a s povrchovou úpravou.
Text: Ing. Matěj Česák
Kresby: autor, Ing. arch. Igor Siviček
Foto: autor, Miro Pochyba
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
