Roztoči na švestce
- Na listových čepelích se objevují drobné výrůstky, připomínající malinké bradavičky. Pletivo tímto způsobem deformují hálčivci Phytoptus similis. Uvnitř hálky by se našel asi 0,2 mm velký roztoč. Samičky na zimu zalézají do prasklinek v kůře stromu, pod šupiny pupenů apod. Od jara napadají listy, někdy však také květy a plody. Tento hálčivec má několik generací do roka. Jeho škodlivost je však nevýznamná, a proto se ochrana zpravidla nedělá. V případě nějakého mimořádného přemnožení se doporučuje použít přípravek proti roztočům (akaricid).
Hnědé padlí angreštu
- Hnědé padlí angreštu pochází z Ameriky. Angrešt (může napadnout i rybíz) potrápí v deštivých létech nebo tam, kde máme keře vysazené hustě nebo ve stínu. Také může keře postihnout, pokud jsme je přehnojili dusíkem. Mladé výhony odumírají, a protože se angrešt vytvářením stále nových vyčerpává, do zimy nastupuje v oslabené kondici, takže snáz podlehne zimním mrazům. Napadené plody se samozřejmě jíst nedají. Jako ochrana je nutné udržovat vzdušnou korunku a chemicky ošetřovat od začátku rašení přípravky proti padlí.
Moniliová hniloba peckovin
- Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin měkne a hnědne. Napadené plody opadávají, nebo zůstávají mumifikované viset na stromech. U meruněk, višní a v menší míře i u třešní napadá tato houba i květy, listy a větvičky a je příčinou tzv. moniliového úžehu (spály).
- Choroba přezimuje v napadených plodech a větévkách. Na jaře se z těchto míst šíří.
- Je nutné odstranění mumifikovaných plodů. Ošetření se provádí před sklizní, avšak je limitováno ochrannou lhůtou jednotlivých přípravků, která vždy musí být dodržena.
Text a foto: Jan Kopřiva
