To, že ovoce a zelenina jsou zdravé, víme všichni. V souvislosti s nimi se vždy uvádí jejich výjimečné složení; obsahují mnoho vitamínů, minerálů, esenciálních olejů, antioxidantů. Pro naši výživu jsou prostě nenahraditelné.
Jednotlivé druhy se liší obsahem látek a jejich vzájemným poměrem. Některé druhy mají prokazatelně léčivé účinky a lidé je jako lék využívali už odedávna. Mnohé z nich běžně pěstujeme ve vlastní zahrádce a o jejich zázračných účincích možná ani nevíme.
Jiné léčivé rostliny nemusíme pěstovat pouze ve speciálním a méně atraktivním bylinkovém záhonu, ale mohou být hrdou součástí okrasného záhonu. Základem jejich použití je bezpečně je znát a vědět, jak je zpracovat a užívat.
Zatímco některé je vhodné užívat jen krátkodobě (pro jejich chuť nebo látky se silným účinkem), jiné můžeme využívat i delší dobu. Je to podobné jako pití minerálních vod. Stolní minerální vody můžeme popíjet i dlouhodobě, jelikož obsah minerálních látek není příliš vysoký. Léčivé minerální vody užíváme v tzv. přísnějším režimu a kvůli jejich vysoké mineralizaci krátkodobě a cíleně.
V našem seriálu si postupně představíme 24 druhů, se kterými se na zahradě setkáváme častěji a které v případě potřeby můžeme použít i jako lék.
Uděláme dobře, když si informace o rostlinách a jejich používání ověříme z více zdrojů. Nejednou nás až překvapí, jak se informace od sebe navzájem liší.
Rostliny účinné proti kašli
„Každou rostlinu, kterou chceme použít doma jako léčivku, musíme bezpečně znát – stejně jako houby při houbaření.“
Mateřídouška (Thymus serphyllum)
Mateřídouška označuje velký počet podobných, navzájem těžko rozlišitelných druhů, které se průběžně mezi sebou kříží. Obvykle se jedná o voňavý polokeř s bylinným charakterem, důležitý pro včely. Více druhů je u nás původních a najdeme je na loukách.
Ze všech druhů sklízíme pouze voňavé poddruhy. Můžeme ji však pěstovat ve skalce, v nízkých květinových záhonech, jako podrostovou rostlinu k záhonovým růžím, dokonce v méně intenzivním trávníku. Vyžaduje slunečné stanoviště a nehnojené propustné půdy. Nať sklízíme dvakrát i třikrát za rok před úplným rozkvětem. Neužíváme dlouhodobě.
V prodeji se setkáme obvykle s mateřídouškou obecnou původem z jižní Evropy (Thymus vulgaris) a jejími různými odrůdami. Používáme ji přednostně jako koření.
Čaj proti kašli
Mateřídoušku, kterou můžeme doma nahradit i tymiánem, smícháme se semeny fenyklu a sušinou jitrocele kopinatého v poměru 1 : 1 : 1. Byliny zalijeme vroucí vodou, necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. Čaj pijeme teplý třikrát denně nebo průběžně celý den.
Vhodná i při: léčbě močových cest a průjmů, jako dezinfekce, při léčbě kašle – používáme nať ve formě cukrového sirupu
Výsev semen: II, III
Výsadba: III, IV, V, IX, X
Sběr natě: VI, VII, VIII
Ředkev černá (Raphanus sativus var. niger)
Kulaté nebo podlouhlé černé bulvy s bílým vnitřkem jsou větší než klasické červené ředkvičky. Pěstují se jako zelenina, lze je i dlouhodobě skladovat ve sklepě. Oloupanou a nastrouhanou dužinu přidáváme do salátů, případně nakrájenou na menší kostičky do polévek.
Její chuť bývá poměrně ostrá. Pokud nám její ostrost v salátech nevyhovuje, nastrouhanou ji nasolíme, necháme odstát, vymačkáme a až poté přidáme do salátu.
Sirup proti kašli
Sladký sirup je vhodný proti kašli, při nachlazení a má výrazné antioxidační účinky. Cukr zmírňuje ostrou chuť ředkve. Odřízneme vrchní čtvrtinu umyté bulvy, vydlabeme část jejího nitra a zasypeme cukrem.
Za několik hodin se cukr přemění na sirup. Užíváme jej po kávových lžičkách několikrát denně. Cukr můžeme postupně dosypávat, dokud ředkvička nezačne usychat. Vydlabaný vnitřek sníme nebo nastrouháme, přemístíme do hrnečku a znovu zasypeme cukrem.
Vhodná i při: poruchách žlučníku a jater, arterioskleróze a chudokrevnosti – častěji ji zařazujeme do jídelníčku, například jako plátky na chléb ke snídani.
Výsev semen: VII
Sběr kořene: IX, X
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Tato majestátní dvouletka, vysoká i přes 2 m, může být ozdobou zejména venkovských a přírodních zahrad. Sama se v nich rozmnožuje. Pokud nám nevyhovuje místo, kde roste, brzy na jaře ve druhém roce ji můžeme přesadit, což sníží i její výšku. Kvete prakticky stále od konce června až do mrazů. Je hojně navštěvována hmyzem.
Čaj
Při suchém a černém kašli, chrapotu a zánětu hrtanu si připravíme čaj z 2,5 lžic sušených květů a 0,5 l vody. Zalijeme vroucí vodou, necháme cca 10 minut vyluhovat, scedíme. Čaj popíjíme vlažný po celý den.
Sirup
Čerstvé květy vrstvíme do skleněné sklenice spolu s cukrem. Necháme postát cca tři týdny, přecedíme, uložíme do malé uzavřené nádobky do chladničky. Při kašli užíváme denně jednu polévkovou lžíci ráno a večer.
Vhodný i při: stavech vyžadujících močopudná a posilňující léčiva
Výsev semen: IV, V, VI
Sběr květů: VI, VII, VIII, IX, X
Při užívání květů léčivek buďme ostražití, zvláště pokud máme alergie na pyl a různé zkřížené alergie.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Aromatickou polodřevitou bylinku původem ze Středomoří se stříbřitými listy pěstujeme v bylinkovém nebo i v okrasném záhonu. Vyhovují jí slunečná stanoviště a sušší a výživné půdy. Celé trsy v červnu krásně rozkvetou a přilákají včely.
Po odkvětu je důležité ji seříznout, vyžene nové listy a také několik málo květů. Radikálněji ji řežeme v předjaří. Sklízíme mladé listy a mladou nať před rozkvětem. Používáme ji také v kuchyni jako koření, nejčastěji na těstoviny, případně k tučným masům nebo ke zvěřině.
Dávkujeme opatrně a v malých množstvích, protože její aroma je velmi intenzivní. K léčení se neužívá dlouhodobě a ne více než dva šálky čaje denně.
Čaj
Čaj podporuje vykašlávání a působí protizánětlivě. Na 0,5 l čaje použijeme pouze tři až čtyři lístky šalvěje. Krátce povaříme, scedíme a popíjíme vlažný během dne.
Vhodná i při: nadýmání a průjmu, zvenčí se používá jako kloktadlo při zápalech mandlí, horních cest dýchacích nebo při bolestech zubů a parodontóze
Výsev: III, IV, V
Výsadba: III, IV, V, IX, X
Sběr: V, VI, VII, VIII, IX
Cibule kuchyňská (Allium cepa)
Cibule je známá jako přírodní antibiotikum. Syrová cibule se doporučuje zařadit do jídelníčku nejen jako pochutina v různých salátech. Důležitá je její konzumace zejména v přechodných obdobích a v době chřipkových epidemií. Pozor však, ne každý žaludek ji zvládne, citlivějším jedincům z ní může být těžko a tehdy je lepší se jí vyhýbat.
Sirup proti kašli
Je vhodný pro děti i dospělé, je slaďoučký a neštípe. Oloupeme větší cibuli a nakrájíme ji na malé kousky. Dáme do šálku nebo sklenice. Zasypeme krystalovým cukrem, promícháme a jemně upěchujeme. I navrch dáme ještě trochu cukru, aby byla cibule zakryta. Jak se bude cukr rozpouštět a mizet, můžeme ho ještě přisypat.
Už druhý den se vytvoří sirup vhodný proti kašli, ale účinný může být i při bolestech v krku a při rýmě. Konzumujeme jej bez cibule po každém jídle kávovou lžičkou. Čerstvý sirup si můžeme připravit každý den.
První pomoc při štípnutí hmyzem
Z cibule odkrojíme jedno kolečko, přiložíme na bolavé místo, zavážeme nebo přilepíme. Necháme ji tam i dvě tři hodiny, pak vyměníme za čerstvou.
Vhodná i při: zdravotním stavu, který vyžaduje antibakteriální léčiva, snižování vysokého tlaku – mírnější účinky, snižování cukru a tuku v krvi
Výsev semen: III
Sběr sazečky: VII, VIII
Výsadba sazečky: III, IV
Sběr: VII, VIII
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)
Tuto tradiční bylinku našich lesů můžeme pěstovat také jako podrostovou rostlinu pod keři a v záhonech pod stromy. Kromě toho, že velmi brzy na jaře krásně kvete, má celou sezónu atraktivní listy s bílými tečkami.
Je to medonosná trvalka. Sklízíme mladé listy nebo kvetoucí nať. Vnitřně jej neužíváme déle než tři týdny, pak si uděláme dva týdny přestávku. Není vhodný pro těhotné a kojící ženy a malé děti. Zmírňuje dráždění při kašli, zbavuje hlenů v dýchacích cestách. Používá se samostatně nebo v kombinaci s jinými bylinkami.
Odvar k ulehčení vykašlávání
Jednu čajovou lžičku sušeného plicníku zalijeme 2 dl vody, povaříme 5 minut, přecedíme. Pije se dvakrát až třikrát denně. Pro lepší efekt můžeme namíchat směs z plicníku, petrklíče a podbělu.
Vhodný i při: podpoře pocení, srážlivosti krve, zvýšení močopudnosti, průjmech, lehčích onemocněních žaludku, střev a při nechutenství; zvenčí se užívá do obkladů na rány.
Výsev: III, IV, V
Výsadba: III, IV IX, X
Sběr listů a natě: III, IV
Text: redakce, Ing. Monika Králová
Foto: isifa/Shutterstock
Recepty zpracované podle: L. Thurzová a kolektiv: Malý atlas léčivých rostlin, Agnes Baum: Hausmittel a Heilkräuter aus Klostern, Ing. Jaroslav Pížl – archiv vydavatelství
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
