Ve vašem případě se nejedná o háďátka, ale o mnohonožky.
Škůdci v půdě
Mnohonožky
Mnohonožka slepá (Blaniulus guttulatus) se vyskytuje v místech s dostatkem organické hmoty, např. v kompostech nebo v čerstvě vyhnojených záhonech, kde se živí nerozloženými částmi rostlin. Mnohonožka slepá je dlouhá 10–22 mm a široká 1 mm, bílé až hnědé barvy.
Do zralého plodu jahod nebo bramborové hlízy vyžírá úzký prostor o průměru 1–1,5 mm, kterým se dostává k měkké dužnině. Na první pohled nemusí být znát napadení tímto škůdcem, teprve až po důkladném prohlídnutí lze vidět dírky na povrchu plodu, kde se mnohonožka živí. Pohled na více pohybujících se mnohonožek uvnitř plodu je nepříjemný.
Ochrana
Ochrana spočívá v hnojení dobře rozleželým organickým materiálem nebo dezinfekci půdy dusíkatým vápnem minimálně 3 týdny před výsadbou.
Drátovci
Mnohonožky se dají zaměnit s dalším škůdcem – drátovci. Tak nazýváme tuhé, žluté, dlouhověké (3–5 let) a pro život ve vlhké humusovité půdě skvěle vybavené larvy brouků kovaříků (Elateridae). Zemědělci je znají jako škůdce šťavnatých a dužnatých podzemních částí a sazenic mnoha užitkových plodin, počínaje obilovinami, kukuřicí, bramborami, řepou cukrovkou a konče zeleninami jako mrkev, rajčata, salát, a dokonce i okrasnými hlíznatými a cibulovými rostlinami (jiřinky, tulipány, karafiáty).
Larvy jsou závislé na vyšší vlhkosti, ze suchých vrstev zeminy unikají do vlhkých, paradoxně však za sucha působí větší škody, protože pak intenzivněji vyhledávají šťavnaté části rostlin. Vyskytují se ve volné půdě, ve sklenících, v pařeništích, přičemž preferují vlhkou a humusovitou zeminu. Vesměs mají sklon k polyfagii (všežravosti) a jsou dokonce mezi nimi druhy s dravými (masožravými) larvami. I zde je v současné době jediné možné řešení dezinfikovat půdu dusíkatým vápnem a dodržovat dokonalé střídání plodin.
Text: Ing. LudmilaDušková, Jan Kopřiva
Foto: isifa/Shutterstock
