Ochrana proti drátovcům
Ochrana proti drátovcům je velmi obtížná. Larvy jsou závislé na vyšší vlhkosti, ze suchých vrstev zeminy unikají do vlhkých, paradoxně však za sucha působí větší škody, protože pak intenzivněji vyhledávají šťavnaté části rostlin.
Tyto tuhé, žluté, dlouhověké (tři až pět let) a pro život ve vlhké humusovité půdě skvěle vybavené larvy brouků kovaříků zemědělci znají jako škůdce šťavnatých a dužnatých podzemních částí a sazenic mnoha užitkových plodin, počínaje obilovinami, kukuřicí, bramborami, řepou cukrovkou a konče zeleninami jako mrkev, rajčata, salát, a dokonce i okrasných hlíznatých a cibulových rostlin (jiřiny, tulipány, karafiáty).
Vzhledem k tomu, že larvy kovaříků – drátovci – preferují biologicky živé prostředí, které by mohla chemická ochrana těžce poškodit, lze doporučit jedině ošetření pozemku dusíkatým vápnem. V systémech organického zemědělství se nejlépe osvědčily návnadové pasti na jaře, v období, kdy larvy migrují k povrchu půdy do vlhké prohřáté zeminy, tedy hlavně koncem dubna do května, a v době podzimního růstu hub.
Do drážek v meziřádcích ohrožené plodiny zakopáváme v rašelině předklíčenou pšenici a kukuřici, zabalenou v kusech řídké pytloviny do hloubky asi 15 až 20 cm a ve sponu 50 cm a zahrneme zeminou, případně zakryjeme černou folií, jejíž okraje zasypeme.
Jinými úspěšnými druhy návnady mohou být přířezy mrkve, košťály zelí, kusy melounů, které zastrkáváme do země. Po týdnu až desíti dnech je nutné návnadu i s drátovci vyjmout a spálit. Protože populace drátovců zahrnuje různověké jedince (dva až pět let), je třeba toto ošetření opakovat každý rok až do poklesu počtu zachycených jedinců pod jeden kus na návnadu.
Text, foto: Ing. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva
Zeptejte se
Otázky pište na poradnarpn@jagamedia.cz
