Velikonoční Velký pátek a tradice, které k němu patří
Velikonoční Velký pátek slaví v rámci svatého týdne a připomíná poslední hodinu života Ježíše Krista. Tento den byl pro křesťany vždy dnem smutku, odříkání a pokání. V České republice byl Velký pátek státním svátkem do 50. let minulého století. Nově se státním svátkem stal po více než 60 letech v roce 2016. V tento den se v kostelích konají speciální obřady, v nichž se připomíná Ježíšovo utrpení. Kromě církevních zvyků a tradic se však v minulosti věřilo, že Velký pátek má rovněž i zvláštní magickou moc.
Jak takový Velký pátek v minulosti probíhal?
Velký pátek pro věřící začíná klidným a rozjímavým rituálem. Lidé vstávali brzy ráno, často ještě před východem sluncem, modlí se za klid a pokoj. V mnoha rodinách bylo zvykem chodit k potoku nebo řece, kde se lidé omývali vodou, o níž si mysleli, že má magickou moc. Tato voda byla považována za léčivou a měla přinášet krásu a zdraví. Někde v ní omývali také dobytek a koně.
Kostely jsou na Velký pátek prostě vyzdobené. Oltář je bez květin a svící, aby vyjadřoval hluboký smutek nad Kristovou smrtí. Bohoslužby se v tento den konají v tichu, nehrají ani varhany. Kněží při modlitbách klečí čelem k zemi, čímž vyjadřují svou vděčnost a pokoru. Nezvoní dokonce ani zvony. Místo nich se tento den používají řehtačky.
A co se na Velký pátek jedlo?
Pro Velký pátek je charakteristický přísný půst. Věřící v tento den jedli pouze jednou denně, a to bezmasé pokrmy. Šlo především o polévky jako třeba kyselá zelňačka, kdy v ní však nebyla klobása, ale brambory. Také se jedly pokrmy, které vyžadovaly přípravu na ohni. V tento den bylo totiž zakázáno rozdělávat oheň. Některé hospodyně pak na Velký pátek vařily nemastné kroupy nebo jednoduché pokrmy, které byly v souladu s půstem.
Co se nesmělo na Velký pátek?
Velký pátek byl den, kdy vše mělo ztichnout a lidé se měli soustředit na modlitbu a truchlení. V tento den bylo zakázáno vykonávat těžké práce, jako orání, kopání nebo všeobecně práce na poli. Lidé věřili, že ten, kdo by v tento den hýbal se zemí, přivedl by na sebe smůlu a možná i smrt. Zakázáno bylo i prát prádlo, protože se věřilo, že místo do vody by se prádlo namáčelo do Kristovi krve. Důležité bylo rovněž i to, aby v tento den nic nezmizelo z domu. Nesmělo se nic půjčit, darovat, ani vyhazovat, protože by to mohlo přitahovat zlé síly. Věci mohly být pak očarované.
Magie Velkého pátku
Velký pátek však neměl pouze náboženský význam, ale i magický náboj. Podle lidových pověr lidé v tento den prováděly rituály, které jim měly přinést štěstí a ochranu. Jednou z nejznámějších pověr bylo to, že se v tento den otevírají hory a skály, kde lidé mohou najít poklady. Kromě toho lidé také věřili, že kapradí, které kvetlo na Velký pátek, jim ukazuje, kde se poklad skrývá. Na Velký pátek lidé rovněž vyhledávali léčivou vodu, o níž byli přesvědčení, že měla magické vlastnosti. Prý dokázala léčit a přinášet krásu. A podle vyprávění se také věřilo, že na Velký pátek z hory Blaník vycházeli rytíři, aby se podívali, jak se daří českému lidu.
Text: Adriana Dosedělová
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
