Oživte Velikonoce podle tradic našich babiček: Tyto unikátní recepty a dekorace vás vrátí v čase

Symbolika Velikonoc a jejich tradice

Velikonoce jsou v českých tradicích úzce spjaty s přírodními cykly a křesťanskými motivy. Jaro samo o sobě je pak symbolem nového začátku, oživení přírody a plodnosti. Tato tematika se přímo odráží například v barvení vajec, což je prastarý zvyk symbolizující nový život a plodnost.

V Česku a na Slovensku se kromě obvyklého barvení velikonočních vajíček využívají i techniky jako je vyškrabování, batikování nebo malování voskem. Oblíbeným a tradičním symbolem Velikonoc je také beránek, který je křesťanským symbolem Ježíše Krista. Proto se často s pečeným beránkem z piškotového těsta setkáme právě na sváteční velikonoční tabuli v celé řadě domácností.

Známé i méně známé velikonoční zajímavosti

• Vajíčka jako umělecké dílo i vyznání lásky – V Čechách i na Slovensku existují mistryně v dekorování velikonočních vajec, které pomocí různých technik vytvářejí malé umělecké skvosty. Některé techniky, jako je vyškrabování nebo malování voskem, vyžadují neuvěřitelnou trpělivost a preciznost. Dříve bylo věnováním toho nejkrásnějšího velikonočního vajíčka, nejlépe v červené barvě také vyznáním lásky. Původně se také vajíčka barvila hlavně teplými barvami, které symbolizovaly sluneční paprsky a jarní svěžest.
• Velikonoční voda – V některých částech České republiky se dodržuje tradice „oblévání“ vodou na Velikonoční pondělí. Tento zvyk má kořeny v pohanských rituálech očištění žen a podpory jejich plodnosti. Proto se také měla voda pro oblévání nabírat nejlépe ze svěžího potoka.

Tradiční velikonoční jídla a recepty

Pro období před Velikonocemi byl vždy typický půst. A podle toho se upravoval jídelníček, který tvořila bezmasá jídla jako zelí, brambory a různé druhy kaší. Na tzv. Škaredou středu se také připravovala pučálka. Etnograf Čeněk Zíbrt zveřejnil v roce 1910 recept z oblasti Hané (obec Zdětín). Šlo o namočený hrách, který se vysypal na plech a pekl se v troubě, kde se opepřil, omastil například sádlem a posolil. 

Dalším tradičním postním pokrmem je pražmo na druhou postní neděli. Pražmo je vyklíčené obilné zrno, které se jednoduše upraží na pánvi bez tuku. Pražmo se většinou přidává například k zelí, nebo se zalije mlékem. 

Celkově se jedlo především zelí, kyselice, brambory, kaše a jiné bezmasé pokrmy. Na Bílou sobotu se navíc dříve chodilo symbolické jídlo světit do kostela. Sem patřil tradiční velikonoční beránek, ale i vajíčka nebo chleba. Teprve Boží hod Velikonoční už byl čistě slavnostní a právě v tento den se jedlo maso, nejčastěji uzené. 

Asi velká část z nás si vzpomíná na tradiční pokrm na Zelený čtvrtek. Většina českých domácností dodnes připravuje špenát s vařeným vejcem a bramborovým knedlíkem, případně jen vařenými bramborami nebo bramborovými noky. I když se může zdát, že postní období není na syté pokrmy bohatý, opak je pravdou.

To, co dnes nazýváme spíše vegetariánskou kuchyní, byla dříve tradiční cesta, jak detoxikovat organismus, ulehčit mu po těžké zimě, plné tučných jídel a připravit se na nejvýznamnější křesťanský svátek roku.

A teď se už pojďme podívat na velikonoční recepty.

Český Mazanec

Sladký kynutý chléb, často ochucený rozinkami, mandlí a citronovou kůrou. Mazanec je neodmyslitelnou součástí českého velikonočního stolu. A co symbolizuje? Přece slunce a jaro.

Ingredience:

• 500 g hladké mouky
• 250 ml mléka
• 70 g cukru
• 2 žloutky
• 100 g másla
• 1 lžíce vanilkového extraktu
• 1 kostka čerstvého droždí (42 g)
• Špetka soli
• Rozinky, kandované ovoce (dle chuti)
• Mandlové plátky a rozbité vejce na potření

Postup:

1. V mírně vlažném mléce rozpusťte cukr a droždí. Nechte vzejít kvásek.
2. Mouku prosijte do mísy, přidejte špetku soli, žloutky, rozpuštěné máslo, vanilkový extrakt a připravený kvásek. Přidejte rozinky nebo kandované ovoce dle chuti.
3. Těsto řádně propracujte, dokud není hladké a elastické. Poté nechte na teplém místě kynout pokryté čistou utěrkou asi hodinu, nebo dokud nezdvojnásobí svůj objem.
4. Vypracované těsto vložte do kulaté formy nebo vytvarujte na plechu vyloženém pečicím papírem. Nechte ještě asi 15 minut odpočívat.
5. Před pečením mazanec potřete rozšlehaným vejcem a posypte mandlovými plátky.
6. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 35-45 minut, dokud není vrch zlatavý a mazanec propečený.
7. Nechte vychladnout na mřížce.

Servírování:

Mazanec podávejte jako slavnostní snídani nebo k odpolední kávě či čaji, nejlépe nakrájený na plátky a lehce potřený máslem.

Jidáše

Sladké kynuté pečivo ve tvaru uzlu nebo smyčky, které má připomínat zradu Jidáše. Jedná se tedy o pečivo, které má hluboký křesťanský symbolický význam.

Ingredience:

• 500 g hladké mouky
• 200 ml mléka
• 1 vejce + 1 žloutek na potření
• 80 g másla
• 80 g cukru
• 30 g čerstvého droždí
• Špetka soli
• 1 lžička mletého skořice
• 1 lžička citronové kůry
• 1 lžička vanilkového extraktu

Postup:

1. V teplém mléce rozpusťte cukr a droždí, nechte vzejít kvásek.
2. Ve větší míse smíchejte mouku, sůl, skořici a citronovou kůru. Přidejte kvásek, rozpuštěné máslo, vejce a vanilkový extrakt. Vypracujte hladké, nelepivé těsto.
3. Těsto přikryjte a nechte na teplém místě kynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
4. Vypracované těsto rozdělte na menší části a z každé vyválejte dlouhý „šňůru“. Zformujte ji do tvaru smyčky nebo uzlu, symbolizujícího Jidášovu zradu.
5. Uložte tvarované Jidáše na plech vyložený pečicím papírem a nechte ještě asi 15 minut odpočívat.
6. Před pečením potřete povrch žloutkem pro lesk.
7. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 20-25 minut, dokud nejsou zlatavé.

Servírování:

Jidáše podávejte jako sladkou svačinu nebo k jarnímu čaji. Jsou skvělé samy o sobě nebo s trochou másla a marmelády.

Velikonoční nádivka

Směs vajec, mléka, staršího pečiva a jarních bylinek, která se peče a podává jako součást velikonočního oběda.

Ingredience:

• 10 rohlíků nebo staršího pečiva
• 500 ml mléka
• 5 vajec
• 1 jarní cibulka
• 1 svazek petrželky
• 150 g šunky nebo uzeného masa
• Sůl a pepř podle chuti
• Máslo na vymazání formy

Postup:

1. Rohlíky nakrájejte na malé kostičky a zalijte teplým mlékem. Nechte je nasáknout.
2. Vejce rozklepněte a oddělte bílky od žloutků. Žloutky promíchejte s namočenými rohlíky.
3. Šunku (nebo uzené maso) nakrájejte na kostičky, jarní cibulku a petrželku nasekejte nadrobno. Vše přidejte do směsi.
4. Bílky vyšlehejte do tuhého sněhu a opatrně je vmíchejte do směsi.
5. Formu na pečení vymažte máslem a vlijte do ní připravenou směs.
6. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C asi 30-40 minut, dokud nádivka nezpevní a nezíská zlatavý povrch.

Servírování:

Velikonoční nádivku podávejte teplou jako součást svátečního oběda. Skvěle se hodí k jarním salátům nebo jako doplněk k hlavním masovým pokrmům.

Vaječná polévka

Chutná a jednoduchá polévka, kterou oceníte nejen o Velikonocích.

Ingredience:

• 1 l kuřecího nebo zeleninového vývaru
• 4 vejce
• 2 lžíce octa nebo citronové šťávy
• Sůl a pepř dle chuti
• Pažitka nebo jarní cibulka na ozdobu

Postup:

1. Vývar přiveďte k varu v hlubokém hrnci.
2. Vejce rozklepněte do misky a lehce je rozšlehejte s octou nebo citronovou šťávou.
3. Vejcovou směs pomalu a za stálého míchání vlijte do vývaru. Vejce by měla zatuhnout a vytvořit jemné nitě.
4. Polévku osolte a opepřete dle chuti.
5. Podávejte ihned, ozdobené nasekanou pažitkou nebo jarní cibulkou.

Postní hrachová kaše

Tradiční postní jídlo, které zvládne opravdu každý.

Ingredience:

• 500 g sušeného hrachu
• 1 velká cibule
• 2 lžíce oleje
• 1 bobkový list
• Sůl a mletý černý pepř
• 1 lžička majoránky
• 2 stroužky česneku

Postup:

1. Hrách přes noc namočte ve vodě.
2. Na oleji osmahněte nadrobno nakrájenou cibuli dozlatova.
3. Odsypaný hrách přidejte k cibuli společně s bobkovým listem a zalijte dostatečným množstvím vody (asi 1,5 l).
4. Vařte na mírném ohni, dokud hrách nezměkne a nerozpadne se. Podle potřeby přilévejte vodu.
5. Hotovou kaši dochuťte solí, pepřem, majoránkou a přidáním prolisovaného česneku.
6. Před podáváním nechte chvilku odstát, aby chutě dobře propojily.

Velikonoční tabule

Jak vypadal slavnostně prostřený velikonoční stůl? Pojďte se na to podívat a klidně tyhle tipy uveďte do praxe o letošních Velikonocích.

• Ubrus a prostírání: Slavnostní stůl byl často prostřený ručně vyšívaným nebo krajkami zdobeným ubrus. Ten měl nejčastěji bílou nebo pastelovou barvu, které symbolizovaly čistotu a oslavu jara. Použít můžete také běhouny s velikonočními motivy.
• Nádobí a příbory: O Velikonocích se jedlo za slavnostního porcelánového nádobí, které bylo často děděné z generace na generaci. Příbory byly leštěné do vysokého lesku a vše bylo na stole pečlivě uspořádáno.
• Dekorace: Do středu stolu byla často umístěná velikonoční dekorace – například aranžmá z jarních květů, vajíček a beránka. Užívání přírodních materiálů, jako jsou proutí, květiny a zelené větve, bylo také běžné. Beránek, ať už vyrobený z těsta nebo jako dekorace, nemohl chybět.
• Servírování: Jídlo bylo servírováno s láskou a odpovídající péčí. Velikonoční pokrmy jako je mazanec, nádivka nebo beránek byly středobodem slavnostního stolu, zatímco ostatní pokrmy byly rozloženy kolem nich. 

GALERIE

Text: Bára Kocmánková
Foto: Shutterstock
Zdroje:

• Zíbrt, Čeněk: Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha: 1910.
• Gabrhelová, Terézia: Velikonoční zvyky a tradice ve Svatém týdnu v oblasti nedašovského Závrší. Brno: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, 2015. 
• Etnologický ústav Akademie věd České republiky
• Národní ústav lidové kultury