Mezi základní používanou ingredienci patří mouka, kterou rozdělujeme na pšeničnou a žitnou. Pečivo pak dělíme podle použité mouky na 7 druhů, např. pšeničné, žitné, celozrnné atd. Pšenično žitné a žitno pšeničné jsou především chleby, které se mezi sebou liší poměrem přidané mouky. Celozrnné pečivo je pečivo obsahující min. 80% celozrnné mouky. Celozrnnou moukou může být mouka pšeničná i žitná, tady hraje velkou roli způsob zpracování zrna.
Vícezrnné pečivo obsahuje kromě pšeničné nebo žitné mouky tzv. mlýnské výrobky z dalších obilovin, luštěnin nebo olejnin. Pečivo, které se vyrábí z nejrůznějších surovin, např. pečivo sójové, luštěninové, bramborové či vločkové je označováno jako pečivo speciální. Dále se pečivo dělí na běžné a jemné. Běžné pečivo je charakterizováno dle obsahu cukru a tuku, to je méně než 5% cukru a méně než 8,2% tuku. Mezi běžné pečivo patří klasický rohlík a houska, ale i kaiserky a bagety. Pokud je obsah tuku a cukru vyšší, jedná se o pečivo jemné, to je například vánočka nebo koláče.
Výběr a skladování pečiva
Při výběru pečiva vybírejme našimi smysly, tedy zrakem a čichem. Pečivo by mělo být vypečené a voňavé. Okem bychom měli sledovat, zda je pečivo dozlatova upečené a pokud k němu přičichneme, má hezky vonět. Samozřejmě nejvíce poznáme z chuti. Například u chleba bychom měli v ústech cítit lahodnou, typicky navinulou chuť.
Spousta lidí uchovává pečivo v igelitových sáčcích, to je ale špatně. Nejlepší je zabalit pečivo do čisté utěrky a uložit do chlebovky. Vyvarujte se skladování pečiva v chladničce, protože v chladu rychleji stárne.
