Bez mazance by to nebyly pravé Velikonoce
Potřebovat budete: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru, 250 ml mléka, 2 žloutky, 30 g droždí, hrst rozinek, citronovou kůru, špetku soli, vanilkový cukr a máslo na potření.
Pečení mazance bývalo malým obřadem, který začínal ještě za tmy. Těsto se zadělávalo už za úsvitu. Droždí se nechalo vzejít ve vlažném mléce s trochou cukru. V míse se smíchala mouka, cukr, sůl, citronová kůra a vanilka. Přidaly se žloutky, kvásek a rozpuštěné máslo, a nakonec rozinky, které babičky často namáčely do rumu. Těsto se ručně hnětlo tak dlouho, až bylo hebké a tažné. Po vykynutí se z něj udělal bochník, navrchu se nařízl kříž a potřel vejcem. Pekl se dozlatova, po upečení se ještě za tepla potřel máslem a posypal cukrem. Dnes si mnozí ulehčují práci domácím robotem nebo instantním droždím – ale kdo jednou zkusil poctivý mazanec z babiččiny mísy, ví, že to má své kouzlo.
Jakmile se pekla nádivka, bylo jasné, že svátky jsou tu
Potřebovat budete: 5 rohlíků, 250 ml mléka, 4 vejce, 200 g uzeného masa, hrst spařených kopřiv nebo pažitky, sůl, pepř, muškátový květ, sádlo a strouhanku na vymazání formy.
Mezi tradiční velikonoční dobroty vždy patřila i poctivá jarní nádivka. Rohlíky se nakrájely na kostičky a zalily teplým mlékem. K tomu se přidala vejce, sůl, koření a hlavně – mladé bylinky, nejčastěji kopřivy spařené horkou vodou, ale i pažitka nebo petržel. Kousky uzeného masa dodaly nádivce šťavnatost. Všechno se důkladně promíchalo a vložilo do vymazaného pekáče vysypaného strouhankou. Nádivka se pekla dozlatova, až měla křupavou kůrku a krásně voňavý vnitřek. Dnes se často objevují verze se žampiony, bez masa nebo s pečivem bez lepku – ale ta klasická z čerstvých jarních bylinek zůstává nenahraditelná.
Na žádném stole nesměl chybět beránek
Potřebovat budete: 150 g másla, 150 g cukru, 3 vejce, 200 g polohrubé mouky, 1 lžičku prášku do pečiva, 100 ml mléka, citronovou kůru a špetku vanilky.
Pečení velikonočního beránka mělo své místo v každé domácnosti – ať už byl z piškotového těsta, nebo máslového, patřil ke svátkům stejně jako kraslice. Máslo se utřelo s cukrem do světlé pěny, přidaly se žloutky, citronová kůra a mléko. Poté se přisypala mouka s práškem do pečiva a nakonec sníh z bílků. Těsto se nalilo do vymazané a moukou vysypané formy – babičky často používaly těžkou litinovou. Peklo se pomalu, na střední teplotu, aby se beránek dobře propekl i uvnitř. Po vychladnutí se vyklopil, posypal cukrem a dostal slavnostní mašli. Dnes se těsto vylehčuje jogurtem, peče se v silikonu a zdobí polevami – ale ten obyčejný, žlutavý, s cukrem jako sněhem, zůstává klasikou.
Recepty, které se dědí, jsou recepty, které žijí
Možná je dnes snazší sáhnout po hotovém pečivu nebo zkrátit si přípravy moderními pomůckami, ale nic nenahradí tu atmosféru, když si doma ušpiníte ruce od těsta, zatímco venku už kvete zlatý déšť. Velikonoční recepty našich babiček nejsou jen o surovinách – jsou hlavně o vzpomínkách, vůních a rodinném teple.
Text: Katarína Saidl
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů
