Zahrada

5 základních způsobů množení rostlin a přehled kdy, jak a které rostliny množíme

Množení vlastních rostlin je finančně výhodné. Stejně jednoduché, jako si vypěstovat jednu rostlinu, je vypěstovat si jich rovnou několik. Vstupní náklady jsou nízké, a tak možná zjistíme, že za cenu jedné rostliny ze zahradnictví nebo zahradního centra můžeme mít hned několik kusů vypěstovaných svépomocí.

Množení hosty dělením
Zdroj: Shutterstock

To samozřejmě neznamená, že si už nikdy nemáme koupit žádnou rostlinu, naopak, je mnoho šikovných zahradníků pěstujících a prodávajících nádherné rostliny a koupí je vlastně podporujeme. Sáček semínek nebo rostlina, kterou využijeme na rozdělení nebo odebrání odřezků, z nás udělá násobně zkušenější zahrádkáře.

Proč svépomocí množit rostliny?

Množení rostlin je ve většině případů jednoduché a nepotřebujeme na to ani žádnFodřeé drahé či speciální vybavení. V podstatě následujeme odkaz našich dávných předků, kteří rostliny množili od okamžiku, kdy lidstvo začalo obrábět půdu.

Stává se, že po dostavbě domu nezbydou finance na založení zahrady ani na nákup rostlin. V takovém případě je jejich svépomocné množení pro bohaté záhony klíčové. Při zakládání zahrady můžeme zvážit i investici například do skleníku.

A i když umožní dřívější výsevy i vypěstování sazenic a prodlouží sezonu směrem dopředu i dozadu, není nutný. Nejednou si vystačíme i s okenním parapetem, zasklenou terasou nebo balkonem, kde uložíme výsevy či odřezky na zakořenění. Mnohé z toho umíme realizovat i přímo venku v záhonech a postačí i malý pařenišťový kryt.

Napodobujeme přírodu

Když chceme zjistit, jak množit ten který druh, první zdroj, kde hledat odpovědi, je sama příroda. Téměř všechny druhy mají dobrou schopnost regenerace, a když se blíže podíváme, jak to dělají, objevíme návod, jak na to. Hybnou silou v přírodě je plodit – při množení tak vlastně využíváme tuto základní vlastnost.

množení rostliny vzdušným potápěním
Množení rostlin vzdušným potápěním | Zdroj: Shutterstock

Rostliny se řídí různými strategiemi rozmnožování, ale každá z nich směřuje ke stejnému cíli: udržení a pokračování druhu. Některé druhy, například jahody, vytvářejí šlahouny – dlouhé výhonky, na jejichž konci se vyvinou úplně nové rostliny s kořínky.

Šlahouny a potápění

Když se nový jedinec dostatečně zakoření, spojení s mateřskou rostlinou odumře a nováček může existovat nezávisle. Jsou druhy, jejichž nové výhonky rostou pod zemí, aby v jisté vzdálenosti od mateřské rostliny vyrašily a vyrostly.

Příkladem je malina, nové rostliny z ní získáme vykopáním mladých výhonů z okolí mateřské rostliny a jejich opětovným zasazením.

Dělení

Dělení je jedna z nejstarších a nejjednodušších metod množení rostlin. Mnozí z nás takto získali od známých a rodiny první jedince do vlastní zahrady. Když tento typ rostlin dlouho ponecháme svému osudu, rozrostou se od středu dokola a do šířky.

Stává se, že střed po čase odumře a z rozpadajících se okrajů vzniknou nové samostatné kusy. Z okrajů těchto rostlin se dají i každý rok získat nové rostliny, nebo je takovým způsobem umíme jednou za několik let zmladit, zejména když „zestárne“ a odumře jejich střed.

Množení rostlin dělením
Zdroj: Shutterstock

Dělíme je, když jsou v klidu, tedy na konci podzimu, v předjaří až začátkem jara. Na jarní dělení upřednostníme druhy kvetoucí na podzim, protože zimní období potřebují na „zotavení“. I trávy dělíme až na jaře, tehdy totiž začnou tvořit kořeny. Pokud bychom tak udělali na podzim, když jejich tvorba ustává, je možné, že uhynou.

Výsevy

Další osvědčenou metodou na získání nových rostlin jsou výsevy semen. Dá se říct, že je to velmi oblíbená metoda přírody a my jako zahrádkáři jsme na ní dokonce úplně závislí. Mnoho pěstovaných druhů, zejména zeleniny, bychom bez semen vůbec neměli.

Většina z nás vysévá i letničky, někteří i dvouletky a asi nejméně trvalky. Je sice pravda, že vypěstování trvalek může trvat trochu déle v porovnání řekněme se saláty, ale je to stejně účinný způsob. Navíc trvalky vydrží o dost déle něž například ředkvička, tak proč jim „neodpustit“ trošku pomalejší růst na začátku.

Pěstování ze semen je vlastně vzrušující činnost. Samotný výsev je poměrně rychlý a jednoduchý, spíš následné úkony, jako je rosení, zálivka, pikýrování či přesazování, jsou časově náročnější. Semena v sobě nesou i prvek nepředvídatelnosti.

Množení rostlin výsevem semen
Zdroj: Shutterstock

Pokud nevyséváme hybridní osivo F1, které je zárukou uniformity velikosti, vzhledu, barvy, výšky i období kvetení, může být výsledek více či méně odlišný. Na rozdíl od nových rostlin z odřezků, podzemních výběžků nebo dělení, ze kterých získáme identické klony originálu, pěstování ze semen nikdy nepřináší stoprocentně stejné výsledky.

Získáme sice stejný druh a nové sazenice budou podobné svým rodičům, ale vždy jde o novou genetickou informaci a každá z nich je vlastně individuum. Stejně jako je to při aktu stvoření.

5 základních způsobů množení rostlin

Ze semen

Největší výhodou pěstování ze semen je, že snadno a levně získáme velké množství rostlin, zejména když použijeme semínka sesbíraná z vlastní zahrady. Některé druhy se dají dobře vysévat přímo na záhon – odpadá potřeba speciálních pomůcek, což také šetří peníze. Mnoho stromů, keřů, trvalek a dvouletých rostlin už vyžaduje různé pomůcky, jako sadbovače, výsevní misky, květináče nebo výsevný substrát.

Šlahouny a potápění

V přírodě převislé keříky či stromy mohou v některých případech zakořenit tak, že jejich větvičky přijdou do styku s půdou nebo vyprodukují výhonky z kořenů. Jahody vytvářejí šlahouny s novými rostlinami, které ochotně koření na místě, kde se dotknou země. Mnohé druhy množíme potápěním, když je přinutíme vytvořit kořeny na výhoncích, které jsme ponořili a zafixovali do půdy.

Množení ostružin potápěním
Množení ostružiny potápěním | Zdroj: Shutterstock

Dělení

Jde o jednoduchý způsob množení s téměř jistým výsledkem. Rozdělené trsy obvykle přežijí i menší dávku následného zanedbání, protože vlastně pracujeme už s hotovými rostlinami. Naopak, když z trsu oddělíme rostliny po jednom kuse, budou vyžadovat více pozornosti, ať už v záhoně, nebo umístěné samostatně v květináčích.

Kořenové odřezky

Další „magický“, ale také celkem přirozený způsob množení. Každý, kdo přesazoval bělotrn nebo orientální mák, ví, že i z malého a nechtěně ponechaného kousku kořene v půdě dokáže vyrůst nový jedinec. Jako zahradníci můžeme tuto vlastnost po vzoru přírody snadno využít – kořeny vykopeme a vysadíme, kam potřebujeme.

Stonkové odřezky

I když se tato metoda často označuje za pokročilejší, množení pomocí stonkových odřezků je jednoduchá a rychlá forma množení. Stonek, který tvoří kořeny a vyvine se z něj samostatná rostlina, působí téměř jako něco magického, ale uvnitř stonku se o tvorbu kořenů postarají hormony. Důležité je však správné načasování.

odřezky rostliny
Množení rostlin řízky| Zdroj: Shutterstock

Kdy a jak množíme rostliny

Ze semen

Letničky

  • Kdy: únor – květen; září, říjen
  • Které druhy rostlin: hledík, krásenka, jiřina, aksamitník, muškát, hrachor, ostálka

Dvouletky a trvalky

  • Kdy: duben – červenec
  • Které druhy rostlin: orlíček, náprstník, prvosenka, čemeřice, měsíčnice, lupina

Keře a dřeviny

  • Kdy: březen; září, říjen
  • Které druhy rostlin: japonské javory, brsleny, magnolie, pivoňky, hlohyně, jeřabina

Z výhonů

Potápění větví

  • Kdy: únor – květen
  • Které druhy rostlin: muchovník, kamélie, břečťan, lýkovec, rododendron, skimie, kalina

Potápění vrcholků

  • Kdy: červen, červenec
  • Které druhy rostlin: ostružina, popínavá hortenzie, malinoostružina, jahody

Kořenové výhony

  • Kdy: únor – duben; říjen, listopad
  • Které druhy rostlin: temnoplodec, bambus, jasmín nahokvětý, maliny
Množení rostlin odřezkami
Množení rostlin pomocí odřezků | Zdroj: Shutterstock

Stonkové odřezky

Bylinné odřezky

  • Kdy: březen – září
  • Které druhy rostlin: astra, chryzantéma, jiřina, fuchsie, hebe, muškát, dračík

Polodřevité odřezky

  • Kdy: červen – srpen
  • Které druhy rostlin: šalvěj, mahónie, plamének, zimostráz, choisie

Dřevité odřezky

  • Kdy: únor, březen; říjen, listopad
  • Které druhy rostlin: rybíz ovocný i okrasný, pustoryl, růže, vrba, dřín

Kořenové odřezky

Vláknité kořenové odřezky

  • Kdy: únor, březen; září – prosinec
  • Které druhy rostlin: zvonek, máta, prvosenka, japonská sasanka, plamenka, mučenka
množení pivonie kořenem
Množení rostlin kořenovými řízky | Zdroj: Shutterstock

Silné kořenové odřezky

  • Kdy: březen, duben; září, říjen
  • Které druhy rostlin: bělotrn, orientální mák, máčka, paznehtník

Z rizomů

  • Kdy: březen, duben; červenec
  • Které druhy rostlin: sasanka, motýlovec, kosatec, konvalinka

Dělení

Plošně rostoucí trvalky

  • Kdy: únor, březen; září – listopad
  • Které druhy rostlin: astra, kakost, denivka, třapatka

Trsovitě rostoucí trvalky

  • Kdy: březen, duben; říjen
  • Které druhy rostlin: čemeřice, bohyška, pivoňky, rebarbora, rodgerzie

Cibulové trvalky

  • Kdy: březen, duben; srpen, září
  • Které druhy rostlin: krokus, narcisy, modřenec, sněženky, talovín zimní, montbrécie

Text: Carol Klein
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů, Gardeners‘ World