Spolu s přípravou půdy, výběrem slunného stanoviště a vhodnou zálivkou je velkou proměnnou, kterou nedokážeme ovlivnit, počasí. Například vlhko vytváří dobré podmínky na šíření houbových chorob, sucho svědčí spíše škůdcům. Extrémní teploty, příliš intenzivní sluneční záření, ale i chyby při pěstování mohou navíc způsobovat i takzvané fyziologické poruchy. Přestože na první pohled připomínají hnilobu či vysychání žilek, nejde o choroby v pravém smyslu slova, ale o poruchy ve vývoji a růstu. Naučme se poznat příznaky, protože pokud s chorobami a škůdci bojujeme obvykle chemicky nebo biologicky, poruchy ovlivníme změnou podmínek, které je vyvolávají.
1 Proč fialovějí zelené papriky?
Jde o tzv. antokyanové zabarvení plodů, což je fyziologická porucha a ne choroba. Způsobuje ho například příliš intenzivní sluneční záření. Rostlina se před spálením chrání tvorbou barviva. Některé odrůdy jsou k takové reakci náchylnější, jiné méně.
Důležité je vědět, že „chyba“ je estetická a plody lze bez problémů konzumovat. Vždyť toto barvivo, antokyan, se běžně vyskytuje v třešních, černém rybízu, ostružinách, borůvkách, slupce lilku či červeném zelí. Když plod papriky dozraje a přebarví se do červena nebo oranžova, fialová barva se úplně ztratí.
2 Jaký vliv má extrémní počasí?
Polní odrůdy paprik se šlechtí tak, aby dobře zvládly sluneční záření. Všimněme si, že klasické papriky rostou, s výjimkou některých, směrem dolů a spíše pod listy. Právě ty je chrání před extrémy. Když však dojde k obnažení plodů a teploty jsou několik dnů za sebou velmi vysoké, stává se, že slunce plody, a někdy i listy, „spálí“. Poškozené plody obereme, aby se nestaly bránou pro jiné infekce, spálenou část vykrojíme a můžeme konzumovat.
3 Co způsobuje skvrny na paprice?
Výskyt přibližně 3 mm velkých, fialově šedých skvrn s černým středem a žlutým lemem ukazuje na postižení bakterií Xanthomonas euvesicatoria, choroba se nazývá bakterióza. Přenáší se hlavně osivem a dále se šíří hlavně za deštivého počasí a větrem, ale i motykou či rukama. Poškozuje listy i plody. Povrch skvrn praská a stává se vstupem pro sekundární infekce. Jde o poměrně častou chorobu, proti které neexistuje žádný postřik.
Napadené rostliny včas likvidujeme, spálíme je anebo zakopeme hluboko do země. Na daném místě se doporučuje nepěstovat alespoň čtyři roky žádnou rostlinu z čeledi lilkovitých, tedy ani rajčata, brambory či lilek. Konzumace napadených plodů nepředstavuje pro člověka riziko.
4 Proč plody paprik hnijí?
Když objevíme hnilobu na plodech, nesahejme vždy po fungicidech. Ne každá hniloba je totiž způsobená houbami a postřik v tom případě nepomůže. Pokud jsou na plodech v oblasti špiček suché souvislé hnědé plošky, obvykle jde o nedostatek vápníku. Samotného vápníku přitom může být v půdě dostatek, jen není v té chvíli přístupný rostlinám, například z důvodu zhutnění půdy, přílišné zálivky, případně příliš velké násady plodů. Poškozené plody otrháme, aby se přes nemocné žilky nedostala skutečná choroba, ty zralé můžeme po vykrojení bez obav konzumovat.
Nejrychlejším řešením tohoto problému je doplnění vápníku pomocí listového hnojiva, které aplikujeme postřikem přímo na listy (například Harmonie – vápník, Wuxal Calcium). Stříkáme, když je zamračeno nebo alespoň podvečer vlažným roztokem. Druhým způsobem je kolem rostliny na hlínu nasypat jednu až dvě polévkové lžíce hašeného či páleného vápna a zalít. Takto se vápník dostane přímo do půdy ke kořenům. K mimosezónním opatřením patří provzdušnění půdy.
5 Co je příčinou degenerace rostliny?
V tomto případě jde o virové poškození rostliny. Virů na paprice je několik druhů. Rostliny špatně rostou, plody jsou zdeformované. Takový porost nemá smysl dále pěstovat, virus by se totiž mohl dále rozšířit i na zdravé jedince. Rostliny je potřebné co nejdříve zlikvidovat spálením nebo zakopáním hluboko do země. Jelikož viry přenášejí obvykle mšice, snažíme se rostliny chránit proti sajícím a žravým škůdcům.
6 Co způsobuje drobné skvrnky na plodech?
Drobné tmavé tečkovité skvrnky a jamky jsou způsobeny třásněnkami, které vysávají rostlinné šťávy. Tento škůdce, který je navíc šiřitelem virů, se vyskytuje hlavně ve sklenících a fóliovnících, venku zřídka. Rostliny na výskyt třásněnek aktivně sledujeme. Nacházíme je hlavně pod listy a nejvíce ve květech. Dobrou pomůckou sledování výskytu je i zavěšení modrých lepicích desek. Ochranu používáme chemickou nebo na bázi přírodních olejnatých přípravků, například Karanimba mikro, Neemazal TS, případně biologickou (dravý roztoč, dravá ploštice). Poškozené plody otrháme, vyřežeme poškozené části a můžeme konzumovat.
Text: Ing. Monika Králová, Ing. Redak Aust
Foto: Moravoseed, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
