1 Kdy vysévat a sázet dýně?
V dubnu je vyséváme do pařeniště, skleníku nebo za okno a předpěstujeme si sazenice. Teplota při klíčení by měla být 20 až 25 °C – při nízké teplotě semena plesniví. Ven je vysazujeme, až když pomine riziko mrazů, což je přibližně po 15. květnu. Přímo ven semena vyséváme začátkem května (podle průběhu počasí), vzcházející rostliny můžeme na noc zakrývat skleněnými či plastovými lahvemi.
2 Jaké jsou způsoby výsadby?
Obvykle sázíme semínka do řádku. Velikost rozteče mezi řádky závisí na odrůdě. Například sazenice velkoplodých dýní vysazujeme v řadách vzdálených od sebe 150 až 200 cm a v řádku na rozteč 80 až 100 cm. Vysazujeme obvykle dvě až tři semena na jedno místo, cca 5 cm od sebe, do mírně vyhloubené misky – tzv. do hnízda. Zajímavým způsobem je výsadba inspirovaná americkými Indiány zvaná „tři sestry“, při které se spolu pěstuje kukuřice, fazole a dýně. Další možností je pěstování dýní na kompostu nebo na slaměných balících.
3 Jak pěstovat dýně?
Všechny dýně pěstované u nás jsou jednoleté. Sazenice i dospělé rostliny zavlažujeme podmokem vlažnou vodou, ne na listy. Vyžadují kyprou, dobře provzdušněnou půdu s vysokým obsahem humusu, stále přiměřeně vlhkou. Tehdy dokážou za krátký čas přijmout velké množství živin. Důležitá je dobrá příprava půdy před výsadbou. Při klasickém způsobu pěstování v zemi je dobré půdu zásobit kompostem, alespoň 40 kg/10 m2. Většina kořenů se nachází pod povrchem a sahá do hloubky asi 40 cm, časté a hlubší okopávání je ničí, alternativou je mulčování půdy.
První polovinu vegetace charakterizuje rychlý růst asimilační plochy, což vyžaduje dobré zásobování vláhou. Ve druhé polovině a na konci vegetace je vhodnější sušší a teplejší počasí. Výživu rostlin zlepšíme, pokud na několika místech zasypeme dýňové šlahouny kompostem – ty po zakořenění pomáhají živit rostliny.
4 Co kromě plodů můžeme z celé rostliny konzumovat?
Dýňová semínka nemusíme zvlášť představovat. Jedlé jsou však i květy, buď syrové jako ozdoba zeleninových salátů, nebo smažené v těstíčku či naplněné nádivkou a upečené. Musíme z nich ale vždy odstranit hořký zelený květní kalich a s květem zacházet opatrně, je totiž velmi křehký. Pokud si na nich chceme pochutnat častěji, zakoupíme si odrůdu označenou jako „jedlé květy“, která produkuje množství samčích květů.
5 Tykve kvetou, ale neplodí; co s tím?
Obvykle je to způsobeno počasím. Buď se výrazně střídá teplo a chlad během dne a noci nebo během několika dní, případně příliš proschne substrát nebo se rostlině dostává nepravidelné a nevyvážené zálivky. Stává se také, že pokud se na jedné rostlině urodí současně více plodů, síla dozrávání se soustředí pouze na nejperspektivnější plody a menší plody shnijí. Tehdy pomůže průběžné postupné sklízení plodů.
6 Mám si odkládat semínka z dýní na další sezónu?
Dýně se mezi sebou snadno kříží a z ponechaných semen vyrůstají různí kříženci. Pokud chceme vlastní semena, musíme květiny chránit před opylením ještě před rozkvětem, ručně je opylit a znovu chránit před opylovači.
7 Vyrostly mi malé dýničky s nahořklou chutí. Jsou jedlé?
Někdy se to stane, obvykle když použijeme vlastní osivo, které je zkřížené s nejedlými a hořkými odrůdami. Takové plody vyhazujeme, nahořklá chuť znamená vyšší množství látky, která je pro náš organismus škodlivá až jedovatá.
8 Jaké jsou špagetové dýně?
Špagetové tykve byly vyšlechtěny cca před 70 lety v Japonsku. Jejich dužina se po uvaření rozpadne na výborné nefalšované zeleninové špagety, které stačí jen vybrat, dát na talíř a dochutit vhodným dresinkem. Slupku menších dýní před vařením na několika místech propíchneme a vaříme asi 30 minut. Po uvaření plod rozřízneme, semena odstraníme a vidličkou vybíráme špagetová vlákna. Velkou dýni rozpůlíme, vyjmeme semena, pečeme asi 30 minut v troubě vyhřáté na 180 °C. Potom z ní vybereme „špagety“. Je několik osvědčených odrůd: ‚Small Wonder‘ (malé kulovité plody do 1 kg), ‚Tivoli F1‘, ‚Stripetti F1‘.
Text: Ing. Jaroslav Pížl, redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
