Po generální opravě domu nám začala prorůstat tráva až k nosným zdem ze sbíraného kamení. Taková tráva se nedá nijak kosit, jedině sežnout srpem nebo ručně otrhat, a tak jsem se to rozhodl řešit…
Po původním majiteli domu zůstalo několik betonových dlaždic 50 x 50 x 5 cm. Ty jsem zapustil do pískového podloží a vytvořil z nich chodník kolem domu. Asi dva roky byl klid, ale potom na místo nalítla semínka pampelišek a pod dlažbou a zemí se rozrostly oddenkové trávy, které vytvářely nehezké rozježené štětky.
Nejsem příznivcem používání chemických přípravků k odstraňování plevele, proto jsem potřeboval najít jinou metodu, jak čelit invazi trav a hlavně pampelišek. Zvažoval jsem mnoho způsobů, včetně vylití betonového pochozího pásu. Nakonec – po dlouhých debatách a lovení na internetu – jsem se rozhodl pro následující řešení…
Stavba pískové skalky
Mám v oblibě skalky, proto jsem na západní straně domu vybudoval pískovou skalku, přiléhající delší stranou k základům domu. Její stavba je velice prostá. Musí se však dodržet některé zásady.
Je potřeba odstranit zeminu do hloubky 30 cm, případně i hlouběji tak, aby se v prostoru nenacházel žádný kořínek ani oddenek trav. Poté se vyměřený prostor obežene obrubníky, které vytvoří jednu stranu budoucího chodníku a vymezí prostor pro skalku. Do vytvořeného „truhlíku“ se položí pevná geotextílie, na kterou přijde propustný štěrk. Do štěrku se zapustí kameny a mezery se osázejí skalničkami v malých květináčcích nebo v ponožkách.
Skalničky v ponožkách
Vyřazené ponožky různých velikostí slouží jako vaky pro namíchaný substrát, který se snadno vsune mezi kameny; skalničky v něm rostou stejně dobře jako v květináčku. Vše se potom zasype říčním pískem, který zakryje okraje květináčků a doladí pohledově celé dílko. Trvalá nepřítomnost zeminy plus vodu propouštějící podloží společně s pískovým krytem vytvářejí pro nalítnutá semínka plevelů v podstatě nepřátelské (pouštní) podmínky. I když semínka vyklíčí, sluníčko a písek nedovolí, aby dál rostla a sílila. Zespodu je prostor zabezpečen geotextílií. V této skalce se samozřejmě pěstují suchomilné skalničky. Popsaným způsobem jsem zabezpečil západní stranu.
Jižní část domu
Chodník ovšem lemuje i jižní část domu. Zde jsem zvolil následující řešení. Levý obrubník vede ve vzdálenosti 15 cm od zdi a písková skalka bez přerušení pokračuje touto úzkou mezerou pod balkonem až ke vstupním dveřím do domu. V takto vzniklém prostoru jsem vytvořil propustnou štěrkovou vrstvu, dosahující téměř až k okraji obrubníků, a do ní pak zapustil květináčky se suchomilnými rostlinkami.
Jedná se o delospermy a netřesky. Delospermy jsou polštářovky, které ke svému růstu potřebují bezpodmínečně sucho a sluníčko, potom krásně kvetou. Předpokládám, že v brzké době namíchaná směs skalniček vyplní prostor mezi zdí a obrubníkem, přičemž budou krásně kvést. V této mezeře je téměř absolutní srážkový stín, proto se musí občas zalít. Vše je přikryto říčním pískem, který nedovolí růst náletovým plevelům.
Východní část domu
Je částečně lemovaná dlažbou a obrubník vede těsně u stěny ze sbíraného kamení. Ve vzniklé mezeře (asi 2 až 5 cm) je kačírek smíchaný s pískem. Do této spáry chci ještě nasadit rozchodníky – skromné, stálezelené, drobné a rychle se rozrůstající suchomilné skalničky. V plném květenství vytvářejí krásnou žlutou plochu. Na konec dlažby navazuje mechová skalka, o níž jsem psal v RPN č. 1-2/2013 (v ní pěstuji jenom mechy).
V mechové skalce je geotoextílie, přiléhající k základům domu a zasypaná štěrkem frakce 16 až 32 mm. Pod štěrkem v hloubce asi 20 cm je natažený labutí krk, který komínovým efektem odvětrává přilehlý prostor a zajišťuje odpařování případné vlhkosti. Ve štěrku jsou osazené placaté kameny, které jsou pochozí. Ve východní obvodové zdi pak je zabudovaná skříňka s jističi a s elektroměrem. Během zim, bohatých na sníh, slouží jako plocha pro odhazování sněhu, aby se nedotýkal zdi. Labutí krk přispívá k vytváření (pro plevel) co možná nejvíce nehostinných podmínek u paty zdi a zároveň udržuje toto zdivo ve větším suchu.
Metoda se osvědčila
Severní část domu zatím lemuje trávník, který se v budoucnu chystám rovněž posunout dál od základové zdi, i když možná zas ještě jiným způsobem… Popsaný způsob ochrany před plevelnou trávou se mi ovšem plně osvědčil a mohu ho tedy jedině doporučit. Navíc ve mně probudil zájem o skalničky, které se staly mým novým koníčkem.
Připravil: Zdeněk Liberda, foto: autor; vyšlo v RPN 10/2013
