Poměrně brzy se s tehdejšími mořeplavci dostaly batáty i do Asie, kde jim na chuť přišli hlavně Číňané (ročně vypěstují až 126 milionů tun), Vietnamci, Thajci a Japonci, kteří jejich častější konzumaci dávají „za vinu“, že je u nich tolik stoletých lidí.
Sladké brambory
Batáty jsou vytrvalá rostlina, která se pěstuje jako jednoletá. Její popínavá či plazivá lodyha dorůstá do délky 3 až 5 m. Existují i keříkové formy. Hlavním produktem batátů jsou podzemní kořenové hlízy s oranžovou až hnědou slupkou a krémovou, žlutou až oranžovou dužinou. Batáty jsou velmi plodné rostliny – na jedné se urodí 6 až 12 hlíz (na 1 ha se jich urodí často až 10 tun). Dužina je jemně nasládlá.
Dopřejme jim teplo
Batáty mají rády teplo, u nás se pěstují ve vinohradnických oblastech, při poklesu teploty pod 7 °C zastavují růst. Potřebují tedy teplé a slunné stanoviště a alespoň 4 měsíce plné slunce, jinak klesá úroda. Vyhovuje jim hlinitopísčitá, lehká, propustná půda bohatá na humus.
Hlízy nebo jejich řízky s výhonky se vysazují do hloubky 20 cm a při okopávání se přihrnují podobně jako klasické brambory. Na jednom místě je nepěstujeme déle než 3 roky, abychom předešli šíření houbové nemoci Fusarium batatis, která se projevuje žloutnutím listů, usycháním lodyhy a zčernáním pletiva, což se projevuje i na hlízách. Tato nemoc se často ukáže hlavně tehdy, když jsme hlízy vysadili do zamokřené půdy. Napadené rostliny nesmíme používat na rozmnožování a z porostu je ihned odstraníme a spálíme.
Půdu pod batáty hnojíme nejlépe dobře odleženým maštalním hnojem nebo průmyslovými hnojivy s poměrem živin N : P : K = 1 : 1,5 : 2.
Rozmnožování
Sladké brambory rozmnožujeme jen vegetativně: na jaře rozřežeme větší hlízy na kousky (vždy alespoň s jedním očkem), řezné plochy zasypeme dřevěným uhlím a vysadíme do připravené půdy do hloubky asi 20 cm.
Lepší je předpěstování
V našich podmínkách je lepší nejprve si batáty předpěstovat v přiměřeně velkých kontejnerech ve skleníku či pařeništi a po skončení jarních mrazivých dní je vysadit ven, případně je (pro jistotu) pěstovat v klimatizačních buňkách. Velmi mělce vysazené batáty nebo nepřihrnuté méně rodí.
Proč jsou batáty lepší než obyčejné brambory
Řeknete si brambor jako brambor, ale přece jen – naše klasické brambory (Solanum tuberosum) se od sladkých (Ipomoea batata) v mnohém liší. Výživoví poradci přisuzují sladkým bramborům až o 50 % vyšší výživovou hodnotu. Klasické brambory obsahují v průměru 16,4 % škrobů a sladkých cukrů (tedy glukózu, fruktózu a sacharózu) jen 0,4 %. Batáty však obsahují až 20 % škrobu, 2,8 % sacharózy a často až 3,8 % glukózy a fruktózy. Proto chutnají tak sladce. Hlavně obsah těchto sacharidů se odrazí i na rozdílné energetické hodnotě – zatímco klasické brambory obsahují 79 kcal / 100 g, batáty 105 kcal. Batáty však vyvolávají velmi rychlý pocit sytosti, který člověku vydrží déle, a tím klasické brambory nedisponují. Právě toto může pomoci všem, kteří neustále bojují s obezitou.
Jednou z velmi nepříznivých, toxických obsahových látek v našich bramborech je solanin. U citlivých lidí podporuje zánětlivé nemoci, jako je artritida či revma. Solanin je obranná látka, kterou brambor začne tvořit, když je napaden nemocemi a škůdci nebo když je otlučený, poškozený při přehazování, namrzlý, nahnilý či osluněný sluncem.
To u batátů nehrozí, konec konců patří do jiné čeledi, jejíž rostliny takovouto nebezpečnou látku netvoří.
- Batáty velmi dobře zásobují snadno stravitelnou energií lidi ve zdravotní rehabilitaci, ale i sportovce.
- I diabetici z nich mohou profitovat, neboť obsahují až dvojnásobek vlákniny než naše brambory; polovinu z ní tvoří velmi pozitivně působící rozpustná vláknina, která snižuje jejich glykemický index.
- Diabetikům dokonce dávají reálnou naději na zlepšení funkce pankreatických buněk produkujících inzulin.
- Minimální obsah sodíku prospívá celému srdečněcévnímu systému.
- Žlutooranžové batáty obsahují hlavně betakaroten, který je důležitý pro oči, chrání sliznice před infekcí; červené batáty zase pomáhají srdci, zraku, jsou dobré při prevenci rakoviny prsou a prostaty.
- Fialové jsou bohaté na antokyany a pomáhají při prevenci degenerativních nemocí.
- Na Okinavě zjistili, že bílé batáty s fialovou dužinou výrazně přispívají ke zdravé dlouhověkosti, podobně i ke zlepšení kognitivních funkcí (paměť, myšlení, orientace).
- Preventivně působí proti kolorektálnímu karcinomu a mají i ochranný účinek proti rakovině ledvin a žlučníku.
- Batáty jsou i zdrojem fytoestrogenů, které jsou – obrazně řečeno – schopny „vytlačit“ škodlivé, rakovinu vyvolávající estrogeny vznikající z léků, potravin i toxinů nacházejících se v našem životním prostředí.
- Sladké brambory podporují i růst prospěšných bakterií v trávicím traktu, a tím potlačují negativní bakterie, jako jsou například streptokoky, stafylokoky, E. coli, H. pylori či chlamydie.
Batáty nejsou žádný všelék, jak by se mohlo zdát. Jejich častou konzumací však lze pozitivně ovlivnit zdravotní stav, tedy například nespavost, únavový syndrom, předejít spálení pokožky sluncem, depresi, ekzémům, infekci močových cest, neuropatii, střevním problémům, pálení žáhy, suchým očím, stařeckým skvrnám a podobně.
Kdy je sbírat?
Hlízy jsou zralé tehdy, když lodyhy začínají usychat, což u nás bývá v září až říjnu. Na usnadnění prací se někdy počká, až nadzemní část rostliny zamrzne. Aby se daly hlízy dobře skladovat, musíme je sbírat jen za sucha a jejich slupku nesmíme porušit. Po sběru hlízy sušíme při 30 °C a skladujeme v suché místnosti běžně při 13 až 15 °C, kde vydrží asi měsíc. Při nižší teplotě i déle. Někdy se batáty skladují i ve formě sušených plátků.
Sbíráme je tak, že vždy ty největší hlízy opatrně odhrabáváme.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: isifa/Shutterstock
