Připravila: Ivana Hudcová, foto: Holandská květinová kancelář a archiv
Mezi rostlinami představuje jednu z variant, jež nám pomůže tento prostor neobyčejně zkrášlit, begónie. Potěší množstvím barevných květů, jež mohou být plnokvěté i jednoduché, velkokvěté i miniaturní, převislé či voskovky v bezpočtu odstínů – od bílé, přes nejrůznější růžové, žluté, oranžové, červené, s barevnými okraji… Jako první přitom objevil tyto květiny v roce 1690 francouzský botanik a diplomat Michel Bégon na ostrově San Domingo. Pocházejí z tropických a subtropických oblastí Asie, Ameriky a Afriky.
Pěstování ze semenáčů
Mladé rostliny (semenáče) hlíznatých begónií ve fázi dvou až tří pravých listů vysazujeme v dubnu a květnu do nádob, skleníků či na záhony s možností přistínění a ochrany proti pozdním mrazíkům. Vyžadují dobrou drenáž. Do nádob používáme směs ze 4 dílů listovky, 1 dílu zahradní zeminy a 1 dílu písku. Při výsadbě do volné půdy se tomuto snažíme přiblížit. Do těžké půdy tedy přidáme písek, do lehké naopak rašelinu, listovku apod. Organický hnůj musí být zetlelý a dobře promíchaný. Do nádob se osvědčuje přidat při sázení sušený slepičí trus. Obecně prospívá begóniím pravidelné přihnojování tekutými i jinými hnojivy. Zalévání věnujeme obzvláštní pozornost. Nesmíme rostlinu přelít, ani ji nechat vyschnout! Zaléváme tedy dostatečně, ale až když povrch půdy začne vysychat. Begonie sice vyžaduje dostatek světla, ne však přímé sluneční paprsky. Platí, že čím užší má listy, tím odolnější v tomto směru je. A protože v přílišném stínu dochází pro změnu k příliš bujnému růstu listu a rostlina méně kvete, je předpokladem úspěšného pěstování bohatě kvetoucích rostlin umět jim zajistit maximum slunečního světla bez popálení. Na venkovních záhonech, ale třeba i na balkonech a terasách se proto velmi osvědčují stínovací rohože.
Choroby a škůdci
Těmi trpí begonie naštěstí poměrně málo. Nejrozšířenější chorobou je v jejich případě padlí. Optimální přitom je onemocnění předcházet, což představuje pravidelné větrání skleníků a pařenišť. Pokud se padlí objeví, musíme porost hned ošetřit vhodným přípravkem. Vyskytnout se na begóniích může i baktériová hniloba nebo botritida. Pak rostliny chemicky ošetříme. To vše platí především u begónií ve sklenících bez dostatečného větrání. Rostliny umístěné venku nebývá nutné během vegetace chemicky ošetřovat. Ale užíváme i bilogolickou ochranu – proti lalokonosci rýhovanému. Jeho bílé larvy, jež napadají a vyžírají hlízy, úspěšně likvidují dravé hlístice. Přispět k co nejdůslednější likvidaci lalokonosce můžeme také večerním sběrem brouků. I zde však lze využít chemickou ochranu formou zálivky či v podobě granulí.
Pěstování z hlíz
Na pěstování z hlíz už je letos pozdě, to můžete vyzkoušet až zase příští rok na přelomu února a března. Očištěné hlízy se dají naklíčit při 15 až 20 oC do tmavé místnosti. Vysazují se ve chvíli, kdy se objeví klíček, do substrátu ze dvou dílů listovky či rašeliny a dílu písku na vzdálenost 10 až 15 cm od sebe. Vhodný je truhlík nebo hlubší miska s odtokem vody či drenáží. Truhlík naplníme substrátem, povrch lehce urovnáme a hlízu zamáčkneme do mírného dolíku. Okraje hlízy zahrneme substrátem tak, že byla vidět pouze prohlubeň, odkud začnou rašit listy. Truhlík zalijeme (nikoli čerstvou chlorovanou vodu!) a přikryjeme sklem či igelitem kvůli udržení vysoké vzdušné vlhkosti. Substrát nesmí přeschnout, ani být přemokřený. Ponecháme opět v tmavé místnosti při 18 až 20 oC a po 10 až 14 dnech přemístíme na světlo. Jakmile rostliny vytvoří 3 až 4 pravé listy, jsou již dobře prokořeněné, připravené na výsadbu. Během dubna až počátkem května je s balem rozesadíme na vzdálenost 20 až 25 cm, druhy bujně rostoucí i 30 cm a více opět do stejného substrátu ovšem s vyšším podílem kompostové zeminy.
Pěstování ze semen
Zkušení zahradníci si mohou troufnout i na pěstování ze semen. Nezbytné zde je kvalitní osivo i substrát. Použijeme novou či vydezinfikovanou misku, zarovnáme ji substrátem a zalijeme. Semínka rozmístíme po povrchu tak, aby měly klíčící rostlinky dostatek místa. Často rosíme, a to velmi opatrně, abych voda neodplavila semínka z jejich pozic. Nezbytnou vysokou vzdušnou vlhkost zajistíme tak, že misku přikryjeme igelitem. Ten odstraníme, když se objeví první lístky. Misku poté přemístíme do místnosti s teplotami kolem 18 °C, kde rostlinkám zajistíme více než 14 hodin světla denně (s pomocí zářivky). Se semenáčky nakládáme, jak je uvedeno na začátku. První květy by se měly objevit počátkem května. Pokud bychom je vysazovali ven, musíme buď počkat až „po zmrzlých“, anebo je v době, kdy hrozí ranní mrazíky, přenášet na noc do domu.
(Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 5/2011)
