Ve světě je známo více než sto druhů borovic, které se běžně vyskytují ve volné přírodě. Existuje též množství kultivarů, které se oproti původnímu druhu vyznačují jinou velikostí, tvarem, délkou či barevným odstínem jehličí. V přirozených podmínkách rostou borovice v souvislých porostech.
Patří mezi sazečsky významné dřeviny a nacházejí velké uplatnění i v různých typech zahrad. Jejich předností je nenáročnost na půdu a odolnost proti znečištěnému ovzduší. Vyznačují se dlouhověkostí, s věkem se zároveň zvyšuje i jejich celková atraktivita.
Některé mají i poutavou kůru, která vynikne hlavně v zimním období. Jehličí je v různých odstínech zelené, někdy se stříbrným, modravým nebo žlutým nádechem. K zajímavosti přispívají nerozpadavé šišky různé velikosti.
Díky rozmanitosti druhů a kultivarů se borovice hodí do větších, středně velkých nebo menších zahrad, některé z nich dokonce dobře rostou ve vegetačních nádobách. Důležité je vybrat do daných podmínek vhodný druh a kultivar.
Stanoviště
Vybíráme dostatečně slunná a teplejší místa s propustnou půdou. Borovice roste v hlinitopísčitých i písčitých půdách, není náročná na vláhu. Pravidelněji je třeba zalévat jen nedávno vysazené jedince. Dřevině je v zahradě potřeba vyhradit dostatek místa, jinak naplno nevyniknou její přirozené růstové charakteristiky. Pro pěstování v nádobách volíme dostatečně prostorné a mrazuvzdorné květináče.
Výsadba
Vhodné období pro výsadbu je jaro (březen až květen) a potom raný podzim (konec srpna až říjen). Půdu při výsadbě nemusíme vylepšovat přidáním speciálního substrátu, s výjimkou druhů, které potřebují kyselejší půdní reakci.
Vysazujeme do stejné hloubky, jako rostly v kontejneru, po výsadbě vyšším jedincům poskytneme vhodnou pevnou oporu. Půdu v okolí vysazených borovic mulčujeme drcenou kůrou do výšky asi 7 cm.
Péče
Borovice jsou nenáročné a dostatečně mrazuvzdorné jehličnany. Po zakořenění jsou bezúdržbové. Jen zřídka jsou napadány chorobami či škůdci. Mladší kusy můžeme tvarovat. Dělá se to v červnu zkracováním čerstvých výhonků. Na zálivku jsou o něco náročnější jen jedinci pěstovaní v nádobách. V takovém případě se o přísun vláhy musíme postarat i během suchých a slunečných zim.
Druhy
Borovice kleč (Pinus mugo var. pumilio)
Vzrůstově nižší varianta borovice kleče se sytě zeleným jehličím se uplatní ve větších skalkách, v předzahrádkách nebo v nádobách. Roste středně pomalu a kompaktně, více do šířky. Snáší i sušší půdu.
v × š: 1,5 × 2 m
Borovice kleč (Pinus mugo ʻWinter Goldʼ)
Netradičně působící kultivar borovice kleče upoutá hlavně v zimě, jeho jehličí se totiž zbarvuje do zajímavých zlatožlutých odstínů. Vynikne ve skupinách s jinými jehličnany a před tmavším pozadím.
v × š: 1,5 × 1,5 m
Borovice himálajská (Pinus wallichiana)
Dekorativní borovice himálajská je klenotem větší zahrady a vyplatí se jí vyhradit dostatek místa. Uplatní se jako solitér. Dobře se jí daří jen v teplejších lokalitách. Vyniká dlouhými šedozelenými jehlicemi.
v × š: 20 × 4 m
Borovice vejmutovka (Pinus strobus ʻTiny Kurlsʼ)
Tento půvabný a novější kultivar borovice vejmutovky vystavuje na odiv svoje zkroucené měkké jehlice zeleno-stříbrné barvy. Roste pomalu a dosahuje kuželovitého tvaru. Vyhovují mu mírně kyselé půdy.
v × š: 2 × 1,5 m
Borovice drobnokvětá (Pinus parviflora ʻNegishiʼ)
Oblíbený kultivar je ideální volbou, pokud si chceme vytvořit zahradní bonsaj. Upoutá modrozelenou barevností, pomalým a hustým růstem. Hodí se i do menších zahrad, nezabere moc místa.
v × š: 2 × 2 m
Kdy je správný čas?
Pro vysadbu borovic je nejlepší měsíc březen, duben, květen a poté polovina sprna, září a říjen. Na tvarování je nejvhodnější měsíc červen.
Fotogalerie
Text: Daniel Košťál
Foto: Shuttestock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
