Zatímco některé borovice jsou velké stromy, jiné mají podobu rozložitých keřů nebo miniaturních trpaslíků.
Ve světě je známo více než sto druhů borovic, které se běžně vyskytují ve volné přírodě. Existuje také mnoho kultivarů, které se oproti původnímu druhu vyznačují jinou velikostí, tvarem, délkou či barevným odstínem jehličí.
V přirozených podmínkách rostou borovice v souvislých porostech. U nás původní borovice lesní (Pinus sylvestris) roste pouze ostrůvkovitě na extrémních reliktních stanovištích zvaných reliktní bory. Kosodřevina, což je borovice horská (Pinus mugo), se vyskytuje ve vysokých horských polohách – původní je jen v Krkonoších, Jizerských horách a na Šumavě.
V kultuře je dnes borovice pěstována na celém území ČR (mimo vyšší polohy). Borovice patří mezi sadovnicky významné dřeviny a nacházejí velké uplatnění i v různých typech zahrad. Jejich předností je nenáročnost na půdu a odolnost proti znečištěnému ovzduší.
Vyznačují se dlouhověkostí, s věkem se zároveň zvyšuje i jejich celková atraktivita. Jehličí je v různých odstínech zelené, někdy se stříbrným, modravým nebo žlutým nádechem. K zajímavosti přispívají nerozpadavé šišky různé velikosti. Některé mají i poutavou kůru, která vynikne hlavně v zimním období.
Stanoviště
Vybíráme dostatečně slunná a teplejší místa s propustnou půdou. Roste v hlinitopísčitých i písčitých půdách, není náročná na vláhu. Pravidelněji je nutné zalévat jen nedávno vysazené jedince. Dřevině je třeba v zahradě vyhradit dostatek místa, jinak naplno nevyniknou její přirozené růstové charakteristiky. Pro pěstování v nádobách volíme dostatečně prostorné a mrazuvzdorné květináče.
Výsadba
Vhodné období na výsadbu je jaro (březen až květen) a potom brzký podzim (konec srpna až říjen). Půdu při výsadbě nemusíme vylepšovat přidáním speciálního substrátu s výjimkou druhů, které potřebují kyselejší půdní reakci.
Vysazujeme do stejné hloubky, jak rostly v kontejneru, po výsadbě vyšším jedincům poskytneme vhodnou pevnou oporu. Půdu v okolí vysazených borovic mulčujeme drcenou kůrou do výšky asi 7 cm.
Kalendář výsadby a tvarování
Výsadba: březen – květen, konec srpna – říjen
Tvarování: červen
Péče
Borovice jsou nenáročné a dostatečně mrazuvzdorné jehličnany. Po zakořenění jsou bezúdržbové. Není nutné je pravidelně zavlažovat ani přihnojovat, jen zřídka jsou napadány nemocemi či škůdci.
Mladší kusy můžeme tvarovat. Provádí se to v červnu zkracováním čerstvých výhonků. Na zálivku jsou o něco náročnější jen jedinci pěstovaní v nádobách. V takovém případě se o přísun vláhy musíme postarat i během suchých a slunečných zim.
Zajímavé kultivary
Borovice hladká, vejmutovka (Pinus strobus ‘Tiny Kurls’)
Tento půvabný a novější kultivar borovice vejmutovky vystavuje na odiv své zkroucené měkké jehlice zelenostříbřité barvy. Roste pomalu a dosahuje kuželovitého tvaru. Vyhovují mu mírně kyselé půdy.
v × š: 2 × 1,5 m
Borovice kosodřevina (Pinus mugo var. pumilio)
Vzrůstově nižší varieta borovice kosodřeviny se sytě zeleným jehličím se uplatní ve větších skalkách, v předzahrádkách nebo v nádobách. Roste středně pomalu a kompaktně, víc do šířky. Toleruje i sušší půdu.
v × š: 1,5 × 2 m
Borovice kosodřevina (Pinus mugo ‘Winter Gold’)
Netradičně působící kultivar borovice kosodřeviny upoutá hlavně v zimě, jeho jehličí se totiž zbarvuje do zajímavých zlatožlutých odstínů. Vynikne ve skupinách s jinými jehličnany a před tmavším pozadím.
v × š: 1,5 × 1,5 m
Borovice himalájská (Pinus wallichiana)
Dekorativní borovice himalájská je klenotem větší zahrady a vyplatí se jí vyhradit dostatek místa. Uplatní se jako solitér. Dobře se jí daří jen v teplejších lokalitách. Vyniká dlouhými šedozelenými jehlicemi.
v × š: 20 × 4 m
Borovice drobnokvětá (Pinus parviflora ‘Negishi’)
Oblíbený kultivar je ideální, pokud si chceme vytvořit zahradní bonsaj. Upoutá modrozelenou barevností, pomalým a hustým růstem. Hodí se i do menších zahrad, nezabere mnoho místa.
v × š: 2 × 2 m
Text: Daniel Košťál
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
