Připravil: Jan Kopřiva, foto: autor
Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae) způsobuje na plodech, dřevě vrcholových letorostů, řapících a nervatuře listů angreštu i rybízu (zejména černého) a jejich kříženců bílé povlaky. Ty postupně hnědnou a vytvářejí se na nich drobné tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se, někdy se vlivem vytváření adventivních pupenů i rozvětvují a často odumírají. 
Listy na těchto letorostech jsou malé, deformované a většinou opadají. Napadené plody zastavují růst, zůstávají tvrdé, jsou nevzhledné, nechutné a často též opadávají. U černého rybízu dochází k projevům napadení především na vegetačních vrcholech letorostů a většinou až během sklizně nebo po sklizni. Napadené rostliny vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají, a proto mají sníženou odolnost vůči mrazům.
Příbuzná choroba – evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) – je v poslední letech méně častá a vyskytuje se zejména u značně zanedbaných rostlin (nedostatečná výživa a závlaha, zastíněné lokality). Napadá především listy. V oblastech s jeho pravidelným výskytem provádíme první ošetření již před květem, to základní však probíhá po odkvětu, kdy dle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalu 5 až 10 dní přípravky Discus, Baycor, Zato, Bioton. Černý rybíz ošetřujeme před sklizní (pozor na ochranné lhůty!) a po sklizni.
Padlí na okrasných rostlinách je bohužel na postupu. Objevuje se na růžích, petúniích, cíniích, plemánku a řadě dalších rostlin. Na listech se tvoří plísňový povlak žlutohnědých, později šedočerných skvrn s méně paprsčitými, „rozpitými“ okraji nejsilněji koncem léta při velkých teplotních výkyvech. Napadené části rostlin se vyplatí odstřihnout a růže přihnojit draslíkem. Především je ale nutné vybírat stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu. Při silném napadení je potřeba ošetření rostlin přípravky Discus, Baycor, Ortiva nebo Zato.
Padlí révové (Uncinula nestor) vytváří na letorostech, listech, květenstvích a hroznech bělavé moučnaté povlaky podhoubí parazitické houby. Postižená pletiva šednou a deformují se. Květenství sprchávají a mladé bobule zasychají, praskají a vyhřeznou. Letorosty bývají kratší s tmavými skvrnami. Houba přezimuje myceliem v pupenech. Na jaře pak prorůstá nové letorosty a je zdrojem konidií, které se dále šíří. Mycelium odolává mrazům do -16 °C. První konidie se tvoří od 4 týdnů po vyrašení. Choroba se nejvíce šíří za teplot 24 až 28 °C a relativní vlhkosti 70 až 95 %. Infekce se nejmasivněji šíří v průběhu července. U porostů s pravidelným výskytem padlí je třeba začít s ochranou již ve fázi 5 až 6 listů a do květu provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik, po odkvětu pak v závislosti na podmínkách šíření a náchylnosti odrůd v intervalech 7 až 14 dnů až do fáze zaměkání. Doporučit lze přípravky Discus, Quadris, Talent, Zato nebo Bioton.
Původcem padlí jabloní je houba Podosphaera leucotricha. Škodí více v sušších a teplejších oblastech. Mycelium tvoří bílé povlaky na napadených částech stromů. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně „pomoučeny“ již při rašení. K většímu výskytu napadených květních a listových růžic dochází ve druhé půli května. Tyto růžice bývají zdrojem sekundární infekce při teplotách nad 20 °C. Napadené listy jsou menší a opadávají. Napadené letorosty mají malé přírůstky a zasychají. Na napadených plodech se objevuje nápadná síťová rzivost, patrná až do sklizně. Panují značné rozdíly v odrůdové citlivosti jabloní k padlí. Ochrana proti němu je velmi náročná. Výskyt významně omezuje mráz pod -20 °C, který ničí přezimující mycelium. Sekundární šíření lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromů („pomoučených“ listových a květních růžic) v květnu až červnu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7 až 10 dnů od fenofáze „zelené poupě“ až do poloviny července přípravky Discus, Talent nebo Zato.
(Tento článek vyšel v RPN č. 4/2011)
