Břečťan jako zázrak pro každé roční období

Břečťan a jeho charakteristika

Břečťan (Hedera) si mnohdy spojujeme s ponurým lesem nebo tajemně působícími houštinami. Tato vždyzelená popínavá dřevina, dorůstající až do výšky 20 m, se totiž běžně vyskytuje i na mnoha místech ve volné přírodě, v listnatých a lužních lesích.

Zvláštní nostalgickou a někdy až tíživou, či dokonce ponurou atmosféru navozuje i v zahradách, především v těch starších, zarostlejších. Zároveň však těmto místům dodává určité kouzlo. Věděli jste, že břečťan je odedávna symbolem věčnosti, nesmrtelnosti, ale i věrnosti? Zřejmě i proto byl vždy vysazován na hřbitovech. A i když si mnoho lidí břečťan spojuje jen s těmito místy, faktem je, že svoje nezastupitelné místo má i v zahradách.

TOP TIP: Během léta břečťan chrání dům před horkem, v zimě zase před chladem.

V poslední době je dokonce častěji využívaný, a to i při tvorbě moderních zahrad. Důvodem rostoucí obliby popínavého břečťanu je celoroční efekt a hlavně pěstitelská nenáročnost, díky čemuž se této rostliny nemusí obávat ani začínající zahrádkáři.

V popředí při rozhodování o pěstování břečťanu začíná být též ekologický rozměr (květy s oblibou navštěvují včely a hustý porost hnízdící ptáci) a skutečnost, že břečťanová houštinka dokáže spolehlivě pohlcovat prach a tlumit hluk.

Vhodná místa pro břečťan

Stín a polostín vyhovuje této rostlině více než slunce. Platí to pro pěstování ve volné půdě i v květináčích. V úplném stínu však bývá řidčeji olistěný. Všeobecně platí, že břečťan poroste ve většině typech půd, ale nejlépe mu vyhovuje, když je mírně zásaditá a humózní, dostatečně propustná a též mírně vlhká.

Předností této dřeviny však je, že zakořenění snese i sucho. Panašované odrůdy vyžadují více světla, dělají jim dobře i slabě zastíněná místa, současně však mají vyšší nároky na vlhkost půdy. Pokud se pro tuto popínavku rozhodnete, počítejte s tím, že v prvních letech po výsadbě bude růst pomaleji, to se však později změní a růst se zrychlí.

Rychlost růstu

Břečťan se nejčastěji popíná, ale může se i plazit či viset. I když první roky nepůsobí jako nezvládnutelná rostlina, v ideálních podmínkách po zakořenění nabude charakteru bujné zeleně – za rok naroste i o 1,5 m. Počítejte s tím, že se vám dokonce snadno může vymknout zpod kontroly a dostat se i tam, kde nebude žádoucí.

Důležité je proto neustále mít porost, zejména ve starším věku, pod kontrolou. Protože řez a tvarování snáší tato rostlina velmi dobře, průběžně se ji snažte usměrňovat v růstu, případně likvidujte výhonky, které překážejí. Řez a tvarování realizujte v obdobích, kdy neohrozíte hnízdící ptáky. Pro ty je totiž břečťan oblíbeným útočištěm.

Všestrannost břečťanu

Možností, jak břečťan využít, je mnoho. Poslouží k zakrytí zdí, obroste ploty ze dřeva či pletiva, zaplní kouty či problematická místa. Hodí se k založení zelené fasády, na zazelenání treláží a pergol, na svahy, uplatní se jako pokryv půdy a dá se dokonce pěstovat i v květináčích. Na rovině se plazí a průběžně se zakořeňuje, na svislé plochy se šplhá, přičemž se o podklad přichytává krátkými přísavnými kořínky.

Dobré vědět

Břečťan se obvykle často pne po stromech. Mezi lidmi však převládá názor, že stromům tato rostlina ubližuje. Pokud se však břečťan pne po starém a vysokém stromě, ublížit mu nemůže. Kmen takového stromu je díky hustému porostu víc chráněný.

Navíc po pár letech začne břečťan ve výšce tvořit jiný typ výhonků s odlišným charakterem růstu a vytvoří zde i květy a plody. V takovém porostu potom s oblibou hnízdí a setrvávají ptáci. Někdy však může svojí větší váhou takový porost zlomit větev.

Tam, kde nic jiného neroste

Běžně prodávaný sortiment této rostliny zahrnuje vícero druhů a stovky odrůd. Ne všechny však celoročně snášejí venkovní podmínky. Některé druhy a odrůdy břečťanů jsou choulostivější (zejména panašované formy), a proto je vhodnější pěstovat je v zimních zahradách nebo v chladnějších interiérech. Venku se jim bude dařit jen v teplejších lokalitách.

Břečťan patří mezi mírně jedovaté druhy. Nebezpečné jsou všechny části této rostliny, a proto je lepší tuto dřevinu nepěstovat v zahradách, kde se pohybují menší děti. Listy mohou podráždit pokožku citlivějších lidí, ale riziková je hlavně konzumace plodů. Navzdory tomu jsou z této rostliny odnepaměti vyráběny léčivé přípravky, například sirupy proti kašli.

Tato dřevina poroste i na místech, kde se jiné zeleni nedaří. Například na stanovištích pod mělce kořenícími stromy a též v úplném stínu a v terénu se skalami. Nebude mu vadit ani písčitá půda, ale měla by být spíš vlhčí. Dařit se mu bude i na severně orientovaných místech.

Na co nezapomenout

Jednou z možností, jak tuto rostlinu v zahradě využít, je vysadit ji ke stěnám a zdem, které rostlina postupně ozelení. Břečťanové výhonky však nesnášejí světlé plochy, od takových ploch se odvracejí. Často potom trvá velmi dlouho, než na takové stěně vznikne souvislý břečťanový porost. Urychlit to pomůže tmavší nátěr stěny. Myslete vždy i na to, že břečťan můžete sázet jen k neporušeným a pevným stěnám, přísavné kořínky totiž obvykle naruší povrch poškozené fasády.

Břečťan si koncem léta jednoduše rozmnožíte pomocí odřezků. Hodí se na to silné jednoleté výhonky, ale připravené odřezky by měly mít alespoň dva listy. Zhruba za dva měsíce zakoření po zapíchnutí do substrátu určeného na rozmnožování rostlin. Břečťan si však můžete rozmnožit i potápěním dlouhých výhonků a břečťanové výhonky zakoření i ve sklenici s vodou.

Břečťan popínavý Glacier — Zdroj: Shutterstock

Zajímavostí této rostliny je to, že na jedné rostlině mohou být dva typy výhonků a listů. Listy mladých rostlin, které se popínají, jsou typicky laločnaté, ale asi po deseti letech, když už se nemá rostlina kam popínat, se začnou výhonky zkracovat, listy jsou potom vejcovitější, s celistvým okrajem a postupně se v porostu objevují během podzimu i okolíky žlutozelených květů a později modročerné plody. Ty jsou oblíbenou pochoutkou ptáků.

Top odrůdy

HEDERA HELIX BUTTERCUP

Velké listy této odrůdy jsou světle zelené, ale jen ve stínu, na slunečném stanovišti se mění na nádherné zářivě žluté.

HEDERA HELIX IVALACE

Jedna z nejkrásnějších odrůd. Má pozoruhodné, nevšedně působící listy. Mají pět výběžků s vlnitým až kadeřavým okrajem. Zajímavý je i lesk listů, vypadají jako uměle nalakované.

HEDERA HELIX WHITE RIPLE

Tato odrůda má unikátně vykrajované středně velké listy, které jsou elegantně zeleno-bílé. K přednostem tohoto břečťanu patří to, že snese přímé slunce i polostín.