Původní keřovitá čili paprička, nazývaná také kolumbijský nebo kajenský pepř, dnes u nás známá také jako feferonky, je ve své domovině víceletou rostlinou s botanickým názvem Capsicum frutescens. Ale ta, kterou Kolumbovi lidé přivezli z ostrova Haiti v omylu, že přistáli ne v tehdy neznámé Americe, ale v Asii, je příbuzná.
Pěstování u nás
V našich klimatických podmínkách pěstujeme papriku prakticky jen jako jednoletou. Je zajímavé, že ve střední Evropě se první pokusy s jejím pěstováním kromě Maďarska odehrály už v roce 1562 u Brna, ale její konzumování se jaksi neudomácnilo.
Zeleninová velkoplodá paprika se silnou dužinou se však v Evropě začala pěstovat, ale už i ve větším konzumovat až v 19. století, ale až ve 20. století se podařilo vyšlechtit papriku nepálivou i pro ty citlivější. Na šlechtění papriky se nejvíce podíleli v Asii Indové a Japonci, v Evropě Holanďané i Bulhaři. Před sty lety se však až Maďarům podařilo vyšlechtit skutečně lahůdkovou, sladkou, silnostěnnou červenou, tzv. rajčatovou papriku. Tak jako se čili paprika stala národním kořením nejen Mexičanů v Americe, tak se udomácnila i v Evropě ve Španělsku a v Maďarsku.
Šlechtitelé se ale stále snaží vypěstovat buď ty nejpálivější až ďábelské papričky, nebo různotvaré, různobarevné až okrasné odrůdy i chuťově s různými ovocnými variantami, takže se stále máme na co těšit.
Pálivost, která léčí
Kapsaicin je nejen příčinou pálivosti čili papriček, ale má spolu s dalším množstvím preventivně i ozdravně působících látek nacházejících se v paprikách i nadprůměrně širokou škálu léčebných účinků. Je to alkaloid, jehož obsah v paprikách dosahuje po dobu jejich zralosti maximum, které je závislé nejen na druhu papriky, ale také na daných klimatických podmínkách, tedy v tropech nebo podobných podmínkách, hlavně co se týká tepla a světla, dosahuje hodnoty až 1,9 % i více. Nejvyšší obsah kapsaicinu v jejím plodu, který je vlastně bobulí, se nachází hlavně v placentě, tedy v žebrech a žilkách plodu, ale podstatně méně v samotných jeho stěnách.
Semena kapsaicin prakticky neobsahují, až na pletiva, která semena obklopují. Při odstraňování semen z placenty plodu tato uvolní kapsaicin na semeno, jehož obal ho absorbuje, proto pozor i při manipulaci se semeny. Ostatní části rostliny kapsaicin obvykle neobsahují, proto je napadají i běžní hmyzí škůdci.
Jak je vypěstovat
V našich nejteplejších lokalitách dosáhneme dobrých výsledků jen tehdy, když je pěstujeme zásadně ze sazenic vypěstovaných předem z výsevů únorových, případně březnových, a to hlavně z odrůd s krátkou vegetací proto, aby dozrávaly ještě v době, kdy je dostatek tepla a světla a není vysoká vzdušná vlhkost. Jen za těchto podmínek papričky dobře dozrají a získají chuť.
Semena vyklíčí při teplotě 25 – 30 °C za 7 – 8 dní, potom jim musíme dopřát dostatek světla, aby se nám nevytáhla, ale ne prudké slunce, a teplotu snížíme na 18 – 22 °C. Pokud pěstujeme sazenice na okenním parapetu, pozor na okenní chlad. Zavlažujeme je zásadně vlažnou vodou. Vyklíčené rostlinky přesadíme nejlépe do zakořeňovačů a do volné půdy je vysazujeme až tehdy, když je prohřátá a nehrozí mrazíky, tedy obvykle až po 15. květnu.
Další péče
Pro úspěšné pěstování čili papričky vyžadují denní teploty 26 až 35 °C, noční 20 až 22 °C, pod teplotou 16 °C se už začínají projevovat fyziologické poruchy, při 8 °C už zastavují růst a teplota 0 °C je ničí. Optimální délka dne i s přisvětlováním je 14 – 15 hodin, neměl by to být úpal, ale přece jen dostatečně intenzivní osvětlení. Čili papričky mají jen mělký kolový kořen, a proto je důležité, aby půda byla soustavně, ale jen přiměřeně vlhká, jen s krátkým proschnutím mezi zálivkami, ale v žádném případě ne promočená. Zavlažujeme podmokem zásadně vlažnou vodou s takovou teplotou, jakou má půda. Ideální je ranní závlaha, případně doplněná večerní, pravidelně i velmi zředěnou hnojivou závlahou, ale jen s přiměřeným obsahem dusíku. Vhodné jsou speciální vodorozpustná bezbalastná hnojiva určená pro papriky a rajčata. Půda by měla být lehčí, vzdušná, neslévavá, dobře zásobená humusem, s pH 6 – 8. O opylování květů nemusíme mít za normálních tepelných podmínek a vlhkosti vzduchu obavy, protože květy má paprika oboupohlavní a samosprašné.
Léčivé účinky
Kapsaicin je dobře rozpustný v tucích a v alkoholu a možná i díky tomu zamezuje ztukovatění tepen, snižuje hladinu cholesterolu, ředí krev a zamezuje vzniku krevních sraženin, tedy i infarktu, mrtvici či trombóze, ale na druhé straně zastavuje i krvácení ran.
Všestranný lék
Tímto vším pomáhá proti arterioskleróze, významně zlepšuje krevní tlak i oběh i v mozku a v periferiích těla, tedy v nohou a rukou. Kapsaicinové masti natřené na pokožku ji prokrvují, prohřívají a zbavují bolesti. Čili papričky však pomáhají i diabetikům normalizovat inzulin a snižovat krevní cukr.
Jak lék použít
Z čili papriček můžeme vyrobit i tinkturu či různé masti, náplasti, ale i homeopatický přípravek, nebo je můžeme užívat v práškovitém stavu. Klasický čaj se z nich obvykle nedělá, protože kapsaicin je málo rozpustný ve vodě, spíše se jen do hotového čaje přidává ve formě práškové papriky. Při práci s čili paprikou nebo přípravky, které ji obsahují, musíme dát pozor, aby se nám nedostaly do očí, protože by způsobily zánět.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: autor, isifa/Shutterstock
