Připravila: Ivana Hudcová, foto: archiv
Botanický název rostliny – Camellia japonica – upomíná na její asijské kořeny, sahající do Japonska a Číny. Do Evropy se odsud kdysi dovážela od října do března, kdy kvete, obložena ledem. Podle kultivaru mohou být její květy bílé, červené, růžové i žíhané, jednoduché, sasankovité, plné pivoňkovité. První květy se někdy objevují už na podzim a kolem Vánoc. Hlavní období květu nastává v únoru až dubnu. Jde o dřevinu více než náročnou na zachování přesně daných pěstebních podmínek, a tak si na ní leckterý i zkušenější pěstitel „vyláme zuby“…
Má-li kvést…
Patří do čeledi čajovníkovitých a květy některých odrůd tedy nikoli náhodou velmi připomínají čajovou růži. Pokud chcete, aby vám kamélie kvetla, můžete ji pěstovat pouze tehdy, máte-li v zimě k dispozici prostor s dostatkem rozptýleného světla a teplotou nejlépe od 6 do 10 °C – například zimní zahradu, zasklenou verandu, světlou chodbu s velkým oknem, ale i větší meziokenní prostory… Kamélie přitom snese i mráz do -6 °C, pokud následné oteplení přichází jen velmi zvolna. V létě rostlině vyhovují nejlépe teploty od 12 do 14 °C. Kamélie sice rostou i při teplotě vyšší, ale ukázkových a bujně kvetoucích exemplářů se v takovém případě nedočkáte, byť ostatní podmínky poctivě dodržíte.
Vadí kde co…
Rostlina má ráda vyšší vzdušnou vlhkost a mírně kyselý substrát (podobně jako azalky a rododendrony). Ideální je rozložená borová hrabanka, vhodná je směs rašeliny, kompostu a písku (poměr 3:1:1) s pH v rozmezí od 4,0 do 5,4. Zemina nesmí obsahovat vápník. Obzvláště háklivá přitom kamélie bývá v období před květem, kdy stačí ji třeba přemístit, otevřít na ni okno a podobně a často reaguje tím, že shodí poupata. Otevřené okno vadí nejen proto, že zpravidla vede k náhlé změně teploty v prostoru, na závadu bývá i případný pokles vlhkosti v důsledku větrání. V této době také kamélii více zaléváme, aby substrát nevyschl, a to měkkou, odstátou, tzv. odraženou, tedy nikoli studenou vodou. Na zalévání dbáme o to důsledněji, oč vyšší teplota v dané místnosti je.
Letnění
Teprve když rostlina odkvete, lze teplotu postupně zvyšovat. V červnu začneme i méně zalévat, více větrat a kamélii nerosíme, aby nasadila na poupata. Kdo chce, může ji na léto přenést ven na závětrné a stinné místo, rostlinám to jedině prospěje. Ale pozor, po odkvětu začínají rašit nové výhony, které ukončují růst v květnu až červnu. Teprve potom lze kamélii přemístit na zastíněné místo v zahradě. Na rozdíl od dosavadní hojné zálivky zaléváme nyní teprve až nové listy začínají mírně vadnout. Tím se brzdí další vývoj listů a naopak se podporuje vývoj poupat. Ta se objevují na koncích výhonků v paždí řapíků posledních listů.
Přesazování a množení
Mladší rostliny přesazujeme jednou za dva až tři roky, starší méně často. Je při tom nutné postupovat opatrně, aby se zbytečně nepoškodil kořenový bal. Volíme jen nepatrně větší květináč. K přesazování je nejvhodnější doba – opět na jaře po odkvětu. Rovněž na jaře po odkvětu můžeme zvláště starší rostliny zmladit řezem. Mladé to nepotřebují, protože keř kamélie mívá od přírody hezký tvar a díky tmavozeleným, lesklým listům vypadá po celý rok dekorativně. Přihnojujeme hnojivem bez vápníku. Množit se dá kamelie dřevitými řízky v průběhu léta.
Sbírka v Rájci nad Svitavou
Jakkoli problematické pěstování kamélií je, i u nás se můžete setkat se celou sbírkou těchto neobyčejně krásně kvetoucích keřů. Stačí zajet do Rájce nad Svitavou, kde ve sklenících tamního zámku pěstují více než sedm desítek různých odrůd kamélií klasických i méně známých. Na přelomu února a března, kdy kamélie nejpěkněji kvetou, pak bývá pravidelně pořádána jejich výstava přímo v historických prostorách rájeckého zámku. Ti, kdo by to s touhle citlivkou chtěli přes veškerá varování přec jen doma sami zkusit, pak mohou některou z odrůd zakoupit v zámeckém zahradnictví.
Matky kamélie
Zdejší rostliny pocházejí z větší části z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích a byly se přivezeny před téměř čtyřiceti lety. Desítky let staré keře však v případě kamélií nejsou ničím neobvyklým, protože právě dlouhověkost patří mezi jejich charakteristické vlastnosti. Třicet až čtyřicet let staré kamélie, kterým se říká matky, pak rostou v rájeckých sklenících osazeny do velkých nádob, ve kterých jsou vynášeny od jara do podzimu ven kvůli letnění. Procházejí zde samozřejmě i procesem šlechtění. Rostliny se tu množí nejen řízkováním, ale i ze semen.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 6/2011
