Rod pobýval na Dobříši až do roku 1942, kdy byl zámek nejprve vyvlastněn německou říší a roku 1945 pak konfiskován Československým státem. Využíván pak byl jako Domov spisovatelů. V roce 1998 se zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrátil do soukromého vlastnictví Colloredo-Mannsfeldů.
Neopakovatelná zdejší atmosféra, udržovaný francouzský park, celoroční provoz, snadná dostupnost a možnost ubytování přímo na zámku zrovna vybízejí k návštěvě či pořádání svatebních obřadů a komerčních akcí. Zámek a jeho okolí si ovšem oblíbili také filmaři. V jedinečném Zrcadlovém sále se mimo jiné natáčela známá česká pohádka režiséra Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna a další historické filmy.
Prohlídkové okruhy
Chcete-li navštívit prostory, v nichž se odehrávala Princezna ze mlejna, zvolte I. okruh (trvá necelou hodinu). Nabízí 11 pokojů převážně ve stylu rokoka a klasicismu – dámské a pánské salónky, Spisovatelský pokoj, Zrcadlový sál z Troškovy pohádky a další reprezentační místnosti. II. okruh byl nazván Dobříšské přízraky a zvládnete ho za pohých 20 minut. Strašidelná podívaná, inspirovaná místními pověstmi, zahrnuje čtyři místnosti s postavami, světelnou a zvukovou kulisou. Nejen pro odvážné děti! Čtyřicetiminutový III. Okruh po Galrii JCM představuje procházku rodinnou sbírkou obrazů z 17. a 18. století a může případně zahrnovat i další krátkodobé výstavy.
Francouzská zahrada
Nezapomeňte však ani na francouzský park – vzácnou ukázku rokokové zahradní architektury s nádhernými ornamenty a stříhanými ploty, fontánou a oranžérií. Její kompozice je dílem J. R. de Cottema z roku 1760 a rozkládá se na pěti terasách. Majestátní sousoší s fontánou – Napájení Heliových koní – vytváří pomyslný střed celé zahradní architektury, ukončené na protilehlé straně oranžerií. Kaskádová fontána je mimořádně cennou prací Ignáce Františka Platzera (1717 – 1787), jedné z nejvýznamnějších uměleckých osobností barokních Čech. Vrcholné ukázky jeho sochařské tvorby najdete mimo jiné právě i na Dobříši. Vedle zmíněné fontány si všimněte i sochy Apollóna v oranžerii zámeckého parku z doby kolem roku 1760.
Původní koncepce francouzské zahrady vycházela ze symetrického uspořádání podél středové cesty, navazující na osu jižního zámeckého křídla a sallu terrenu. Na počátku 20. století byla tato kompozice výrazně změněna a část středové cesty nahradily buxusové ornamenty. Přesto zůstává tato zahrada vzácnou ukázkou rokokové zahradní architektury; květinovými ornamenty a stříhanými ploty navozuje atmosféru vídeňského Schönbrunnu.
Anglický park
Přírodně krajinářský anglický park vznikl v letech 1800 – 1815 přeměnou z bývalé bažantnice na východním a západním břehu zátoky Huťského a Chotobušského potoka. Vyznačuje se rozmanitou strukturou, střídající stromový porost s loukami. Stromový porost převážně z listnáčů domácího původu byl později obohacen o cizokrajné dřeviny. Přírodně krajinářský park pak byl rozšířen o východní zámecké terasy v místě, kde byly roku 1879 zbořeny hospodářské budovy včetně pivovaru.
K nejstarším komunikacím v parku patří cesta ze Staré Huti přes tzv. „Čertův“ most (pravděpodobně vznikl na počátku 19. století). U něho kdysi stával dnes již zaniklý vyhlídkový pavilón. Dochovala se zato budova bývalého zámeckého divadla po pravé straně u vstupu z lipové aleje, po 2. světové válce adaptovaná na byty.
Připravila: Ivana Hudcová z podkladů Zámku Dobříš, foto: Zámek Dobříš; vydáno v RPN 9/2012
