Zahradní dřevní odpad lze v drtiči zpracovat různými způsoby. Při tzv. štěpkování se rotujícími noži materiál řeže na malé kousky, při zpracování frézovacím válcem nebo řezacím šnekem se spíše rozmělňuje.
TECHNOLOGIE
Na trhu pro zahrádkáře převažují menší přenosné nebo pojízdné drtiče s nožovým kotoučem, pracující na principu krouhače zeleniny: Větve se ručně tlačí na šikmo uložený kotouč, obvykle s párem vyměnitelných oboustranně broušených nožů, poháněných bez převodů přírubovým elektromotorem s 1600 až 2800 otáčkami za minutu. Ke zjemnění štěpků až na dřevěnou drť (piliny) osazují někteří výrobci po jedné straně šachtu v místě rotujícího kotouče několika kolmými noži (například systémy Dynamic Micro nebo Multi-cut).
Drtiče s frézovacím válcem jsou proti předchozímu typu poměrně tiché (hlučnost nepřesahuje 84 dB), což je dovoluje použít i na zahradách v městské zástavbě. Větve jsou pomalu vtahovány ozubeným kolem a přitlačovány na hliníkovou desku (nebo hladký otočný válec). Pak je postupně drtí ostré zuby frézy s pomalými otáčkami (asi 40x za minutu) do podoby třísek. Životnost frézy, přítlačné desky (válce) je několik let a lze je zakoupit jako náhradní díly.
Ještě méně hlučné jsou drtiče se šnekovým řezacím ústrojím. Šikmo uložený šnek s vybroušeným ostřím na závitech vtahuje a řeže větve o průměru až 35 mm.
SPRÁVNÝ VÝBĚR
Zahradní drtič vybíráme hlavně podle převažujícího zpracovávaného materiálu a způsobu drcení. Pohon volíme podle místních podmínek: Menší typy s elektromotorem kolem 1 kW dokáží drtit větve do průměru 25 mm, větší se spalovacím motorem kolem 2,5 kW rozsekávají větve až do průměru 40 mm a dokáží při dobré organizaci přísunu zpracovat za hodinu až 150 kg větví.
Pro křoví, živé ploty a větve stromů do průměru 30-40 mm postačují přenosné zahradní drtiče s nožovým kotoučem o příkonu mezi 1,2-2,1 kW. V ovocných sadech a větších zahradách se více uplatní výkonnější drtiče s frézovacím nebo šnekovým mechanizmem. Stroje se šnekovým mechanizmem o výkonu od 2,2 až 3,7 kW zpracují i komunální dřevitý odpad a větve silné až 50 mm.
Pokud chceme zpracovat převážně slabší větve a odstřižky ze živého plotu, vystačíme s drtičem s nízkým hrdlem ve výši paží. Když budou převažovat neskladné větve s postranními výhony, je lépe zvolit drtič s komínovým hrdlem. Přenosné a pojízdné drtiče váží zhruba 12-25 kg a přeneseme je či na podvozku přitáhneme až k hromadě odpadu.
OVLÁDÁNÍ
U levnějších drtičů s rotujícími noži musíme počítat se zpětným vyhozením silnějších větví. Pozor na dráty, kamínky, plasty a další materiály, které by neměly projít strojem. Lepší je zpracovat čerstvé větve, neboť po suchém dřevě nože kloužou a je nutné je více tlačit do řezu. Silnější vidličnaté větve rozdělíme. Pokud se prostor nad frézou ucpává, nebo materiál po břitech klouže, postrčíme jej jiným kusem větve.
Pružné měkké kořeny se mohou nalepit mezi zuby mechanizmu, proto vkládáme střídavě sušší větve. Při drcení jehličnanů může jehličí ucpávat vstupní otvor: pročistíme jej větví jiných stromů. Když se drtič zablokuje, je nutné motor zastavit (případně se zastaví sám) a nasadit zpětný chod: nikdy se nesnažíme odstranit vzpříčenou větev za chodu motoru. Bezpečnost obsluhy je ale většinou zajištěna bezpečnostním vypínačem, který motor vypne a ihned zabrzdí.
Po opotřebení nebo při poškození tvrdým předmětem (vyštípnutý břit) lze nůž povolením šroubů odmontovat a obrátit, aby pracoval nepoškozený břit. Záběr nožů lze u některých typů zvenčí seřídit nastavovacím šroubem.
Levnější typy nožových drtičů bývají dosti hlučné, proto použijeme ochranná sluchátka. Doporučuje se i ochranná přilba a samozřejmostí jsou ochranné brýle. Běžný drtič rozdrtí větve do průměru 40-60 mm, ale na trhu jsou i drtiče, které zpracují větve o průměru nad 80 mm. S těmi ale mohou pracovat jen osoby se speciálním zaškolením.
U všech drtičů je elektromotor chráněn pojistkou proti přetížení a přehřátí, či před podpětím nebo přepětím sítě. Pokud od drtiče odcházíme, kabel raději odpojíme, protože tajuplný stroj láká zvědavé děti vyzkoušet si, jak to rozdrtí větvičku nebo proutek. Komfortní výrobky jsou proto vybaveny dětským zámkem.
SPECIÁLNÍ KONSTRUKCE
Nároční zahrádkáři i profesionálové ocení drtiče se dvěma násypkami: jedna je pro měkký materiál, druhá pro tvrdý dřevní odpad. Měkký materiál se vkládá do horní násypky a zpracovává v horní ze dvou drticích komor. Trychtýřová násypka směrem dozadu slouží pro vkládání větví: drtící jednotka je umístěna ve spodní komoře stroje. Veškerý rozdrcený materiál je pak vyhozen středním odpadním žlabem. Plnící násypky lze demontovat a tím usnadnit transport a ušetřit místo při skladování.
Problém mnohdy obtížné skladovatelnosti na zimu řeší tzv. kompaktní drtiče. Rám s pojezdovými koly je konstruován tak, aby po způsobu zásuvky držel vyjímatelný velkoobjemový plastový koš. Do něj lze po vyprázdnění na konci práce uložit hrdlo drtiče i s trychtýřem. Tím se zmenší výška stroje o třetinu, takže se dvoukolový pomocník vejde do koutu nebo pod regály v zahradním domku.
ADAPTÉR K TRAKTORU
Drtiče zahradního odpadu existují i v podobě adaptéru ke kultivátoru s benzinovým motorem či k malému zahradnímu traktoru. Výkonem obvykle elektrické drtiče předstihne, například přívěsný motorový drtič se dvěma noži připojený jako adaptér ke kultivátoru rozdrtí větve o průměru až 70 mm. Většina adaptérů ale není univerzální a je nutné vybrat si je z příslušenství značky zakoupeného kultivátoru či traktoru.
DOPLŇKY
Drť padá výsypným kanálem do podstaveného či zavěšeného vaku, nebo do plastového koše. Sběrné koše a vaky mají podle velikosti drtiče kapacitu 50 až 80 litrů. Pokud má drtič dostatečnou rozteč trubkových nohou, může drť padat přímo do podstaveného zahradního kolečka.
Stále víc přibývá drtičů vybavených praktickými plastovými pěchovadly, umožňujícími bez ohrožení rukou do nich protlačit až o 40 % více měkčího zeleného odpadu – stvolů, lodyh a listí. Větší průměr pojezdových kol drtičů s hmotností nad 20 kg zabraňuje jejich zaboření do půdy a šetří trávník i sílu k přepravě.
Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Mountfield, Stiga, VARI a VIKING
