VÍTE, KTEŘÍ PTÁCI ŽIJÍ S NÁMI?
- ve městech po celý rok: holub domácí, hrdlička zahradní, kos černý, vrabec domácí, poštolka obecná, racek chechtavý, havran polní, kavka obecná
- v zahradách, parcích, na hřbitovech: kos černý, vrabec domácí a polní, pěnkava obecná, sýkora koňadra, modřinka, babka a lužní, zvonek zelený, hrdlička zahradní, krahujec obecný, datlové, žluny, sojka obecná, straka obecná, brhlík lesní, mlynařík dlouhoocasý, stehlík obecný, konopka a čečetka zimní, dlask tlustozobý, v zimě jsou to hlavně strnad obecný, čečetka zimní a čížek lesní, pěnkava jikavec
- ve venkovském prostředí: kos černý, hrdlička zahradní, holub domácí, vrabec domácí a polní, zvonek zelený, stehlík obecný a konopka, sýkora modřinka a koňadra, chocholouš obecný, mlynařík dlouhoocasý, straka obecná, kavka obecná, v zimě jsou to hlavně havran polní, strnad obecný, hýl obecný, čečetka zimní, pěnkava jikavec
- návštěvníci krmítek: sýkora koňadra a modřinka, vrabec domácí a polní, kos černý, zvonek zelený, dlask tlustozobý, hrdlička zahradní, občas i brhlík lesní, čížek lesní, hýl obecný, sýkorka lužní a babka, červenka obecná, datlové, špaček obecný
Párek sýkorek, který hnízdí dvakrát za sezónu, dokáže při krmení zlikvidovat až třicet tisíc housenek.
KRMÍTKA A ZPŮSOB PŘEDKLÁDÁNÍ KRMIVA
- zásypy: kos černý, konipas bílý, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, sojka obecná, čížek lesní, vrabec domácí a polní, strnad obecný, pěvuška modrá, drozd cvrčala a kvíčala, červenka obecná, špaček obecný, hrdlička zahradní, střízlík obecný
- domková krmítka: kos černý, sýkora modřinka, koňadra a uhelníček, konopka obecná, strakapoud velký, sojka obecná, vrabec domácí a polní, šoupálek krátkoprstý, žluna zelená a šedá, zvonek zelený, dlask obecný, brhlík lesní, dudek chocholatý, špaček obecný, hrdlička zahradní, střízlík obecný
- tukové závěsy, lojové koule: sýkorka modřinka, parukářka, koňadra a uhelníček, strakapoud velký, čížek lesní, vrabec polní, šoupálek krátkoprstý, žluna šedá a zelená, zvonek zelený, brhlík lesní, špaček obecný
KRMIT SE VYPLATÍ
Navzdory tomu, že někteří ptáci se živí převážně „vegetariánsky“, v době hnízdění a krmení mláďat, jejichž rychlý růst vyžaduje vysoké dávky bílkovin, se rodiče musí přeorientovat na intenzivní sběr hmyzu a jiné živočišné potravy. A právě toto období je pro zahrádkáře tím nejlepším, tehdy se citelně projeví pomoc ptačích přátel v zahradě – zbaví ji množství škodlivého hmyzu.
Například párek sýkorek modřinek, které hnízdí dvakrát za sezónu, dokáže při krmení zlikvidovat až třicet tisíc housenek. Nevěříte? Každou hodinu přiletí na hnízdo jeden nebo druhý rodič třicet- až čtyřicetkrát a vždy přinese dvě či tři housenky. Takto krmí mladé až osm hodin denně. Krmení mláďat při jednom hnízdění trvá průměrně sedmnáct dní a další dny je rodiče ještě dokrmují. Samozřejmě párek rodičů i s mláďaty zkonzumuje po zbytek roku pro vlastní nasycení ještě další tisíce kusů hmyzu. Za to si zaslouží trochu naší pozornosti a pomoc v zimě.
Dostatek vhodného krmiva je silným motivem pro ptáky, aby se zdržovali v zahradě. Toto je též cesta, jak minimalizovat potřebu chemické ochrany zahrady před škůdci.
ČÍM JE (NE)KRMIT
Nevhodné krmivo může způsobit zimou oslabenému ptačímu organismu těžké zažívací problémy, které mohou skončit až bolestivým úhynem. Čím tedy ptáčky nekrmíme? Nenabízíme jim zbytky našich jídel – sůl i koření jsou pro ně jed. Nebezpečný může být i chléb a starší zbytky jídel, které mohou obsahovat bakterie a plísně – ty jim způsobují střevní problémy.
Semena jim dáváme jen čerstvá a dobře skladovaná. Jsou-li olejnatá semena poškozená, rychle žluknou, oxidují; když jsou špatně skladována (v teple, vlhku a na světle), zplesniví – vzniklé aflatoxiny jsou pro ptáčky velmi jedovaté. Zažloutlá semena tedy ptákům nenabízíme a to platí i pro ořechy. Ovoce „servírujeme“ celé, ne nakrájené, neboť to se rychle kazí. Sušené ovoce je vhodné, ne však konzervované oxidem siřičitým. Ptákům se často nabízejí různé kousky tuku nebo loje, ty však nesmí být solené, kořeněné, přeškvařené či zažloutlé.
DŮLEŽITÁ JE I HYGIENA NA KRMÍTKU
Krmítka nestačí jen doplňovat, ale měli bychom je i pravidelně čistit, alespoň vodou. Je to velmi důležité, zamezí se tak infikování ptáků salmonelózou nebo jinou chorobou, která se přenáší hlavně trusem. Důležité však je, abychom se před možnou infekcí chránili alespoň tak, že budeme používat gumové rukavice a po práci si ruce umyjeme dezinfekčním mýdlem.
Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: Isifa/Shutterstock
