S odrůdami pálivých papriček se v posledních letech, jak se říká, roztrhl pytel. Šlechtitelé se doslova předhánějí, kdo vyšlechtí tu nejpálivější odrůdu na světě. Tento rekord však obvykle vydrží jen několik let, než se na první místo dostane něco nového.
Pro porovnávání pálivosti byla vytvořena tzv. Scovilleova stupnice, ve zkratce SHU. Čím vyšší je hodnota, tím je plod pálivější. Naše chuťové pohárky si na ostrost dokáží postupně zvykat a při pravidelném „tréninku“ se schopnost konzumovat pálivější a pálivější jídla zvyšuje.
Papriky s vysokými hodnotami SHU v řádech stovek tisíc až miliónů jsou však tak pálivé, že je vlastně otázkou, nakolik je umíme reálně využít v kuchyni. Z vlastní zkušenosti bych řekla, že extrémní pálivost přebíjí všechny další chutě.
Vyznáte se v druzích?
Kdysi jsme v našich končinách pěstovali především papriku roční (Capsicum annum), pro kterou stále platí zmíněný obvyklý termín výsevu únor až březen, a to i pro její pálivé odrůdy.
Mnoho výrazně pálivých paprik, které se do povědomí dostávají v poslední době, ale obvykle patří k botanicky jiným druhům, jako jsou paprika čínská (Capsicum chinense), chlupatá (C. pubescens), nazývaná i rukutu, křovitá (C. frutescens) a křídlatá (Capsicum baccatum), známá i pod názvem ají.
Na rozdíl od papriky roční, která klíčí obvykle 14 dnů, potřebuje většina ostatních na klíčení o týden až dva více. Ukázalo se i to, že potřebují delší dobu na dozrání plodů. Když plody posbíráme předčasně, nedostatečně vybarvené, hodnota SHU bude výrazně nižší.
A právě pomalejší klíčení a delší období zrání jsou dvě hlavní příčiny, proč tyto papriky vysévat dřív. Ale šlechtitelé nelení a snaží se přizpůsobit oblíbené papričky našemu klimatu, a tak už dnes i mnohá „habanera“, patřící druhově k paprice čínské, lze vysévat stejně jako papriku roční.
Každopádně doporučený termín výsevu jednotlivých odrůd má být uveden na obalu se semínky, to je pro nás jako malopěstitele zahrádkáře směrodatné.
Světlo a teplo
Zatímco při výsevech v únoru až březnu stačí papriky postavit na parapet do co nejslunnějšího okna, při výsevech v prosinci a začátkem ledna je třeba rostliny uměle přisvětlovat speciálními lampami s vyhovujícími vlnovými délkami, jinak budou sazeničky slabé a vytáhlé.
Paprika roční spolehlivě klíčí při teplotě cca 25 °C, ostatním zmíněným svědčí teplota o trochu vyšší, 29 až 30 °C. Po vzejití rostlinek můžeme teplotu v obou případech o něco snížit. Semínka však vzejdou i při o trochu nižší teplotě, ale obvykle to trvá o pár dnů déle.
Na záhon i do květináčů
Papriky vytvářejí menší keříky s výškou půl až jeden metr, paprika čínská a křídlatá i dva metry. Podle toho volíme při výsadbě rozestupy v záhonu. Existují i miniodrůdy vhodné na pěstování v květináčích na balkóně.
Obecně papriky mají rády slunné a teplé stanoviště, při pěstování ve skleníku vyžadují v létě jeho zastiňování a cirkulaci vzduchu, přehřáté má negativní vliv na opylení a celkově růst rostliny. Výjimkou je paprika chlupatá, původem z teplých oblastí And, kterou postavíme do polostínu.
Jak dopěstovat extra pálivé odrůdy bez přisvětlování?
1. Sáhneme po extra pálivých odrůdách druhu paprika roční s termínem výsevu únor až březen. Mezi jinými druhy vyhledáme vyšlechtěné odrůdy vhodné i pro únorový výsev.
2. Při doporučeném termínu výsevu odrůdy prosinec/leden semínka vyséváme až na konci ledna. Než rostlinky vzejdou, přejdou přibližně tři až čtyři týdny, a to se už z hlediska světla posouváme do poloviny až na konec února, což může být pro další růst postačující i bez umělého osvětlení.
3. Většina zmíněných druhů, na rozdíl od papriky roční, se dá pěstovat několik let. Bude-li úroda první rok slabší, nevadí, rostlina nám to vynahradí další sezony. Při několikaletém pěstování vysadíme mladé sazenice do květináčů s objemem minimálně 15 litrů.
To na podzim umožní jejich přesun nejprve do skleníku a později, po ostříhání asi na poloviční délku, dovnitř. Zimujeme je podobně jako oleandry a muškáty, tedy ve světlé místnosti, kde nemrzne a teplota je okolo 10 °C. Přibližně po polovině května, kdy už nehrozí riziko mrazů, je přenášíme ven, předtím je postupně otužujeme.
4. Při zimování rostlině obvykle opadají listy, ale později začnou růst nové. Rizikem je výskyt plísní, proto jsme se zálivkou velmi opatrní a preventivně můžeme použít jednou za měsíc fungicid.
Pravidelně rostliny kontrolujeme kvůli výskytu mšic, na které jsou rostliny v tomto období citlivé. V předjaří je můžeme znovu trochu ostříhat a přenést do skleníku, případně v teplé jarní dny je přes den vyneseme ven.
5. Pokud nám přece jen vyrostou slabší a vytáhlé sazeničky, odštípneme jim vrcholek, rostliny se tak rozvětví a zahustí. Není to na škodu hlavně u papriky čínské a křídlaté, protože ty mohou vyrůst až do výšky 2 m.
12 tipů na pálivé odrůdy
‘Alma’ (paprika roční)
SHU: 1 000 – 3 000 (trochu pálivá)
Pěstování: jednoduché
Jde o starou známou jemně pálivou maďarskou odrůdu s kulovitými plody o průměru 5 až 10 cm. Velmi oblíbená je nakládaná v sladkokyselém nálevu buď samostatně, nebo plněná bílým zelím.
‘Yellow Scorpion’ (paprika čínská)
SHU: 100 000 – 200 000 (velmi pálivá)
Pěstování: trochu náročnější
Je sladší a o něco méně pálivá než většina odrůd označených jako ‘Scorpion’, ale i tak je pořádně ostrá. Rostliny bývají vyšší než 1 m. Plody ve tvaru turbanu jsou dlouhé asi 4 až 5 cm a široké asi 2 až 3 cm.
‘NagaMorich’ (paprika čínská)
SHU: 1 000 000 – 1 500 000 (extra pálivá)
Pěstování: náročné
Pro její extrémní pálivost zacházíme s plody doslova v rukavičkách. V asijských zemích jí říkají hadí chilli. Výška rostliny může být až 140 cm, velikost plodů asi 5 až 6 cm.
‘Atzeco’ (paprika roční)
SHU: 450 000 (velmi pálivá)
Pěstování: jednoduché
Středně raná odrůda s trojúhelníkovými plody širokými 2,5 cm a dlouhými 4 až 6 cm. Je vhodná na pěstování ve sklenících a fóliovnících s oporou nebo v nádobách na balkóně.
‘Black Hungarian’ (paprika roční)
SHU: 5 000 – 10 000 (trochu pálivá)
Pěstování: jednoduché
Mírně pálivá maďarská odrůda s bohatou chutí dozrává zbarvená do vínově červené až černé, čímž je v zahrádce nepřehlédnutelná. Podlouhlé plody jsou dlouhé asi 6 cm. Výška rostliny je 50 až 70 cm.
‘Harvey’ (paprika roční)
SHU: 10 000 – 30 000 (pálivá)
Pěstování: jednoduché
Raná odrůda typu kozí roh s velkou násadou plodů, proto se doporučuje vyvazování. Hladké plody jsou úzce trojúhelníkovité, dvoukomorové, v technologické zralosti žlutozelené, v botanické sytě žluté.
‘Bhut Jolokia Red’ (paprika čínská)
SHU: 900 000 – 1 100 000 (extra pálivá)
Pěstování: trochu náročnější
Plody dlouhé 5 až 8,5 cm a široké 2,5 až 3 cm dozrávají do červenooranžové barvy. Rostlina dorůstá do 100 až 150 cm. Roku 2007 byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejpálivější na světě, její prvenství už bylo překonáno.
‘Jamaican Hot Red’ (paprika roční)
SHU: 100 000 – 200 000 (velmi pálivá)
Pěstování: trochu náročnější
Pálivá paprika s tenkým oplodím z Jamajky. Existují i žluté a hnědé varianty této odrůdy, nejpálivější je tato, která dozrává do šarlatové barvy. Plody jsou dlouhé asi 5 cm a široké 3,5 cm. Rostlina dorůstá do výšky 60 až 80 cm.
‘Zimbabwe Bird’ (paprika keříčková)
SHU: 200 000 – 350 000 (velmi pálivá)
Pěstování: poměrně nenáročné
Rostlina je menšího vzrůstu, asi do 30 cm. Daří se jí i v květináči na okenním parapetu. Produkuje desítky malých pálivých papriček s délkou 1 až 2 cm. Při přezimování v interiéru roste i několik let.
‘Pumpkin’ (paprika křídlatá)
SHU: 100 000 – 140 000 (velmi pálivá)
Pěstování: náročné
Novinka, chutná a dekorativní paprika s plody diskovitého tvaru. Rostliny jsou vyšší než paprika roční. Pěstuje se ve sklenících a fóliovnících, případně v interiéru ve větších nádobách.
‘Paper Lantern’ (paprika čínská)
SHU: 350 000 – 400 000 (velmi pálivá)
Pěstování: poměrně nenáročné
Dobrá volba pro pěstitele začátečníky, protože tato odrůda, odvozená od odrůdy ‘Habanero’, dozrává dříve a s lepšími výsledky než jiné podobné. Rostlina je vysoká kolem 50 cm, plody mají délku
5 až 7 cm.
‘Black Naga’ (paprika čínská)
SHU: 700 000 – 800 000 (velmi pálivá)
Pěstování: trochu náročnější
Plody s délkou až 8 cm potřebují dlouhé a teplé léto, aby dostatečně dozrály, což se projeví tmavě hnědou barvou. Jsou velmi pálivé, občas mohou mít až milion SHU. Rostliny jsou vysoké více než 1 m.
Jak pěstovat papriku
Abychom dopěstovali zdravé a silné sazenice paprik, potřebujeme teplé a světlé místo. Teplota může být až 29 °C, po vzejití i nižší, přibližně 22 °C, v noci 18 °C. V prosinci a lednu je nutné přisvětlování speciální lampou nebo i LED páskem obsahujícím přirozené spektrum slunečního záření.
Právě dostatek světla a tepla v raných fázích růstu zabezpečí, že sazenice budou silné, pevné, nevytáhlé, s tmavě zelenými listy. Papriky patří k teplomilné zelenině, na záhon či do květináče je vysazujeme, až když nehrozí riziko mrazů, což je obvykle v druhé polovině května.
Než to uděláme, v teplých dubnových a květnových dnech rostlinky otužujeme – přes den je vyneseme ven, aby přivykly novým životním podmínkám. Zatímco papriku setou pěstujeme jeden rok, jiné druhy můžeme pěstovat v květináčích s přezimováním uvnitř i několik let.
1 Většina pálivých paprik potřebuje dlouhé vegetační období, aby stihla dozrát. Některé z nich vyséváme dokonce už v prosinci a v lednu. Květináče s průměrem 10 cm naplníme výsevním substrátem a jemně upěchujeme.
2 Semínka jsou obvykle stejně pálivá jako samotné plody, proto máme při vysévání rukavice, hlavně když vyséváme extra pálivé odrůdy. Do květináče v přiměřených rozestupech uložíme čtyři až pět semínek.
3 Semínka zasypeme malou vrstvou substrátu nebo vermikulitem. Následně zalejeme vodou o pokojové teplotě. Substrát má být dobře provlhčený, ale nikoliv extrémně promočený.
4 Když vyséváme několik odrůd, označíme si květináče jmenovkami. Při klíčení udržujeme teplotu 28 až 29 °C, v noci nižší. Dobrých výsledků obvykle dosáhneme ve vytápěném interiéru na slunném parapetu.
5 Klíčení může být pomalé, trvá dva, tři a více týdnů. Když mají semenáčky dva páry listů, rozsadíme je. Podebereme je – například vidličkou – i se zeminou, jemně přidržujeme za lístky.
6 Prstem či dřívkem vytvoříme v substrátu prohlubeninu. Sazeničku opatrně přeneseme a vložíme do prohlubeniny, přihrneme substrát, jemně upěchujeme a zalejeme. Je-li substrátu málo, podle potřeby dosypeme.
7 Bez poškození kořenů při přesazování dopěstujeme sazenice v rašelinových „tabletách“. Prodávají se v suchém stavu. Položíme je do misky s vodou, kde nabobtnají. Doprostřed vložíme jedno semínko.
8 Mladé rostlinky ponecháme v teple, na parapetu na slunném okně. Substrát udržujeme vlhký, ale ne promáčený. Když je sazenice příliš vytáhlá, zaštípneme jí vrcholek, ale na stonku musí listy zůstat.
9 Když se formují první květy, začneme s hnojením, např. tekutým rajčatovým hnojivem, přibližně jednou týdně. Při pěstování uvnitř opylujeme každý květ ručně pomocí měkkého štětečku.
10 Před přenesením či vysazením ven rostliny otužujeme na chráněném místě v rozptýleném stínu. Substrát mezi zálivkami necháme trochu proschnout, chuť a palčivost plodů tak bude intenzivnější.
11 Zelené plody jsou nevyzrálé, což se pozná na chuti i na menší pálivosti. Pálivost se stupňuje se zralostí, proto se sběrem vyčkáváme až do úplného vybarvení plodů.
Text: Ing. Monika Felixová, odb. spolupráce Ing. Radek Aust, Gardeners‘ World
Foto: MoravoSeed, Semo, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
