Pěstování svépomocí se navíc vyplatí: můžete si vypěstovat speciální odrůdy, šetřit svoji peněženku a mít mimořádně odolné rostliny bez zbytečné chemie. Spolu s odborníky z Hornbachu jsme proto připravili pár rad, jak na to.
Výsev
Mnoho rostlin je určeno k přímému výsevu. Jde především o odolné odrůdy rostlin ze střední Evropy nebo podobných podnebných pásů. Na vlastním záhonku tak můžete vysévat špenát, ředkvičky, karotky, červenou řepu, cibuli, fazole nebo hrách. Tak jako v kuchyni nesmí ani na žádné zahradě chybět bylinky. Vysévat můžete třeba petržel, pažitku, řeřichu nebo kopr.
Předpěstování
Některé druhy rostlin byste měli vysít na parapetu nebo ve skleníku. Můžete si je také předpěstovat o něco později v pařeništi a předpěstované rostliny podle druhu vysázet na zahradě od dubna nebo po ledových mužích. Tyto druhy rostlin jsou ve své rané fázi většinou citlivé na mráz nebo vyžadují pro své vyklíčení vyšší teploty. Jedná se například o papriku a feferonky, lilek, artyčoky nebo rajčata.
Výživa
Stejně jako všechny rostliny, i zelenina a bylinky potřebují výživu. Na jejich pěstování se hodí vhodný a kvalitní substrát. Zapomenout byste neměli ani na to, co rostliny chrání, jako jsou netkané textilie, fólie nebo podpěry pro popínavé rostliny. Důležité je také dodržovat správný odstup mezi semeny. „Pomoci vám mohou takzvané výsevní pásy. Na těch jsou semena nanesena již ve správném rozestupu, které každému zahradníkovi usnadní práci,“ doporučuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.
Sklizeň
Jarní zeleninu, jako je kedlubna nebo ředkvička, můžete většinou vysazovat již v březnu a podle toho také brzy sklízet. Pro změnu u pozdějších druhů zeleniny, kam patří třeba karotka, můžete se sklizní trochu počkat. Například sklizeň růžičkové kapusty by měla přijít dokonce až po prvních mrazících. Pro všechny druhy zeleniny pak platí, že byste ji měli sklízet za suchého počasí a ideálně dopoledne.
Zavařování
Pokud jste sklidili, více než sami spotřebujete, neobejdete se bez zavařování. Při něm naplníte zavařované potraviny do sterilizovaných sklenic, které po jejich zavření umístíte do vodní lázně. Podle toho, co chcete zavařovat, budete potřebovat konstantní teplotu od 85 do 100 °C. „Po stanovené době bude sklenice uzavřená podtlakem.
Ten se vytvoří během chladnutí sklenic. Zavařovat můžete v klasickém hrnci, troubě nebo v zavařovacím hrnci,“ vysvětluje David Benda z Hornbach. Zeleninu můžete také nakládat do sladkého, kyselého nebo olejového nálevu. Na rozdíl od zavařování se potraviny při nakládání neohřívají.
Skladování
Bez ohledu na to, zda se rozhodnete pro zavařování nebo nakládání, každou sklenici uskladněte na tmavém a chladném místě. Ideální je samozřejmě sklep, ale i spižírna je dobré místo pro zavařeniny či naloženou zeleninu. Důležité je, aby sklenice nebyly na přímém slunečním světle a byly chráněny před mrazem. Sklenice popište a nezapomeňte připsat i datum.
GALERIE
Zdroj: PR článek společnosti HORNBACH
