Pěstuje v Třebízi ty pendulovité, miniaturní, keřovité, vystoupavé, stromovité, panašované a mnoho dalších. Připomíná, že javor se do každé zahrady nehodí. Má rád toulavý stín a vlhčí stanoviště. Líbí se mu třeba u zahradního jezírka, chráněného stěnou nebo nějakým stromem. Na přímém slunci se mu líbit nebude. Tam si zvolte radši jinou rostlinu. Japonské javory se dobře tvarují, ale musíte vědět jak a kdy. Rozhodně nezasahujte nůžkami do kosterních větví. Stříhejte jen mladé, pružné výhony. Před zimou a v zimě byste mohli řezem udělat víc škody než užitku, zvláště kdyby po vaší práci začalo pořádně mrznout. Ale jinak můžete javor tvarovat celoročně. Pan Kastner ovšem doporučuje, abyste nůžky před zahájením práce důkladně očistili a raději i desinfikovali. Javory mají totiž jako i jiné listnáče jednoho nepříjemného nepřítele. Je to houba, která napadá jejich růstová pletiva – verticilium. Větvičky se začínají nenápadně barvit tmavě hnědě, už to nejsou pružné, měkké, světlé výhony. Za krátký čas větev uschne a houba se šíří po celém stromě. Záchrana neexistuje, o stromek zaručeně přijdete. A při tom by stačilo jediné – používat pro řez jen čisté nástroje. Jestli někdy pojedete ze Slaného na Louny, uvidíte zahradu pana Kastnera v levém okně svého auta. Stavte se tam, nebudete litovat.
Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 7-8/2013
