Jarní ředkvička
(Raphanus sativus var. radicula)
Je potřebné dát pozor na výběr správné odrůdy podle období pěstování, na které byla odrůda vyšlechtěná. Bude to záruka, že naše práce po 4 týdnech pěstování nevyjde nazmar. Vždy si už v obchodě přečteme všechny informace o odrůdě, které jsou uvedeny na sáčku. Ředkvička je jednoletá rostlina dlouhého dne. Vybíhání do květu podporuje i sucho, nedostatek vláhy a vyšší teploty než optimální. Optimální teplota na pěstování je +15 až +17 °C. Semínka klíčí už při teplotě půdy 2–3 °C. Mladé rostlinky krátkodobě snesou i teploty pod bodem mrazu -2 až -3 °C, starší i -6 °C. Půdy jsou vhodné lehčí, písčitohlinité, bohaté na humus. Půdu stačí mělce povrchově zkypřit do hloubky cca 2–3 cm. Na pěstování vybereme slunné místo s vlhčím ovzduším.
Výsev ředkvičky
Vyséváme přímo na záhon, nejlépe do řádků vzdálených od sebe 15–20 cm, hloubka výsevu je cca 3 cm. Vyséváme nahusto, ale snažíme se sypat semínka do brázdičky řidčeji, abychom nemuseli jednotit. Pokud je porost přece jen příliš hustý, jednotíme v řádku na vzdálenost 3–5 cm. Postačí však sběr probírkou, jakmile bulvičky dorostou do průměru 1,5 cm.
Nejvhodnější je přesný výsev – vyséváme po 1 semínku na přesnou vzdálenost cca 5 cm. Nevýhodou je, že nemusí vzejít každé semínko a v řádku jsou mezery.
Při výsevu na široko rozhodíme semena vějířovitě na široko. Nemáme však jistotu hloubky výsevu, semínka je potřebné hráběmi zatlačit do půdy, ale i tak některá zůstanou na povrchu půdy, případně vůbec nevyklíčí. Výsev na široko je vhodný při pěstování v okenním truhlíku.
Pokud to stav půdy a průběh počasí dovolí, na vnější záhon vyséváme už koncem února a v průběhu března. Nejlepší je postupný výsev přibližně každé 2–3 týdny na postupný sběr od jara.
Kvůli krátké době vegetace ředkvičky není potřebné chemické ošetření proti chorobám a škůdcům. Většinou postačí prevence – pěstování v řídkém sponu, na vzdušném stanovišti. Porosty je dobré zakrýt na celou dobu vegetace bílou netkanou textilií. Chrání rostliny i před nízkými teplotami.
Dobrá rada
Pravidelná a dostatečná závlaha je nezbytná – nejlépe večer nebo brzy ráno.
Pokud je vody nedostatek, bulvičky jsou vláknité, dřevnaté, pálivé, uvnitř dužiny se tvoří měkké houbovité pletivo s nepříjemnou chutí, časté jsou i dutiny.
Výběr odrůdy
Odrůdy červené barvy jsou např. ,Bio Saxa 2´, ,Donar F1´, ,Carmen´, ,Ester´, ,Escala F1´,´Celesta F1´, ,Cherry Belle´, ,Faraon´, ,Granát´, ,Ilka´, ,Parat´, ´Princ Rotin´, ,Prima´, ,Primara F1´, ,Raxe´, ´Ria´, ,Rodos´, ,Rudi´, ,Katka´, ,Knacker´, ,Korál´, ,Korund´, ,Kvarta´, ,Kvinta´, ,Kvintara F1´, ,Lada´, ,Maria´, ,Maslová obrovská´(,Riesenbutter´), Milka´, ,Lidka´, ,Saxa 3´, ,Sexta´, ,Sora´, ,Stela´, ,Tercia´, ,Teko´, ,Topsi´, ,Věra´, ,Vinara F1´.
Fialová je odrůda ,Viola´; bílá kulatá je ,Alba´, ,Albena´, oválná ,Blanka´, ,Sniezka´, ,Whitney´, podélné bílé bulvičky mají ,Cencúľ´, ´Rampouch´; typicky žluté jsou odrůdy ,Helios´ a ´Zlata´.
Kombinovanou červeno-bílou barvu mají odrůdy ,Duo´, ´Poloneza´ i ,Root vegetables´, sympatické podlouhlé bulvy tvoří odrůdy ,Slavia´, ,Slovana´, ,Flamboyant´; fialovo-bílá válcovitá je odrůda ,Felicia´.
Rychlé nové brambory
Brambory mají dlouhé období vegetačního klidu. Pokud chceme úrodu sbírat dřív, je potřebné hlízy naklíčit. Naklíčení zvyšuje úrodu, zkracuje vegetační období až o 2–3 týdny a porost je zdravější, vyrovnanější, neboť na nakličování jsme vybírali jen zdravé a nepoškozené hlízy. Pokud dáme naklíčit 20–30 brambor, už v květnu můžeme sbírat nové. Mají vysokou nutriční hodnotu. Poskytují vlákninu, bílkoviny, vitamíny skupiny B, vitamín C, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, sodík.
Jak sázet brambory
Hlízy rozložíme v jedné vrstvě těsně vedle sebe do bedničky alespoň 3 týdny před plánovanou výsadbou, tj. nejlépe v průběhu února. Bedničku uložíme na světlé místo s teplotou 15–18 °C. Správně naklíčené hlízy mají klíčky pevné, hezky vybarvené (růžové, zelené), dlouhé cca 2–3 cm. Pokud bychom brambory nechali ve tmě, klíčky by byly tenké, křehké, snadno by se odlomily.
Naklíčené hlízy vysazujeme koncem března do řádků od sebe vzdálených 60–70 cm, v řádku na vzdálenost 30 cm, hloubka výsadby je cca 8 cm. Vysazené hlízy vícekrát obhrneme půdou. Čím jsou řádky vyšší, tím mají hlízy víc prostoru pro růst, jsou chráněné před plísní bramborovou a lépe se v půdě udržuje teplota a vláha.
Dostatečná vrstva půdy zabraňuje zelenání brambor. Proti mandelince bramborové nejlépe zakročíme mechanicky – sběrem dospělých brouků a odtržením listů s nakladenými vajíčky.
Sbíráme, když jsou hlízy ještě nevyzrálé a velmi vodové. Uvařené s brynzou, tvarohem, mladou cibulkou nebo polité máslem chutnají skvěle.
Výběr odrůdy
Na brzký sběr vybereme rané odrůdy, např. ,Erídia´, ,Svella´, ,Viola´, ,Rumelia´, ,Malvina´; případně středně rané, např. ,Arlet´, ,Arwen´, ,Evelin´, ,Timea´, ,Megan´, ,Spinela´.
Sladký zelený hrášek
První sladký hrášek můžeme sbírat už koncem května, cca 80 dní po výsevu. Hrách setý (Pisum sativum) je sice z luštěnin nejméně náročný, patří však mezi zeleninu středně náročnou na živiny. Na to se často zapomíná, protože je všeobecně známo, že si dokáže symbiózou s hlízkotvornými bakteriemi zabezpečit potřebnou dávku dusíku. Nesmíme však zapomínat na fosfor, který podmiňuje kvetení, a draslík, který podporuje odolnost vůči nepříznivým vlivům. Na vláhu je náročný hlavně v době kvetení a tvorby zrn. Hrášku vyhovuje středně těžká, písčitohlinitá až hlinitá, dostatečně vzdušná, neutrální až slabě zásaditá půda. Zamokřenou půdu nesnáší.
Výsev hrachu
Vyséváme velmi brzy na jaře. V jižních oblastech už začátkem března, pokud je vhodné počasí i koncem února. Klíčí při teplotě +1 až +2 °C, růst začíná při teplotě +5 °C. Výsevy můžeme opakovat každé 2 týdny na postupný sběr a až do srpna na sběr na podzim. Výhodou je, že po vzejití snáší i nízké, dokonce minusové teploty do -4 °C.
Vyséváme do 1 řady, na záhoně do 3–4 řádků od sebe vzdálených 30–40 cm. Mezi semínky v řádku dodržíme vzdálenost 5 cm. Hloubka výsevu stačí 5–7 cm. Můžeme vysévat i „pod motyčku“ tj. v řádku motyčkou vyhloubíme mělkou jamku, asi 5–8 cm hlubokou, vhodíme špetku (10–12 zrn) hrášků, zasypeme půdou a jemně udusáme. Jamky by měly být od sebe vzdálené 40–50 cm.
Občas půdu prokypříme. K rostlinám můžeme dát jako oporu suché větvičky, aby neležely na půdě a nezačaly hnít. Vysoké odrůdy je vhodnější pěstovat na síti. K rostlinám přihrnujeme půdu, aby byly stabilnější.
Výběr odrůdy
Dřeňové odrůdy hrachu
- velmi rané – doba vegetace do 70 dní: ,Avola´, ,Junos´, ,Oskar,´
- rané: ,David´, ,Rondo´, ,Radovan,´
- pozdní – doba vegetace min. 90 dní: ,Alderman´, ,Ambassador´, ,Cetris´, ,Dalila´, ,Lancet´, ,Blauwschokker´ s fialovými lusky
Cukrové odrůdy hrachu
Jsou vhodné hlavně do zahrádek, lusky se konzumují celé i s chlopněmi. Sbírají se dříve, ještě než v nich jsou semena zralá.
- cukrový hrách: ,Ambrosia´, ,Carouby´, ,Zuccola´
Maxihrášek za miničas
Maxi cukrový hrášek ,Alderman´ je popínavý, při pěstování potřebuje oporu, má velké lusky i zrníčka. Velké lusky má i polopozdní odrůda cukrového hrachu ,Sveet Salome´. Dorůstá do výšky 150–200 cm, vhodná opora je síť. Má krátké období vegetace – od výsevu po sběr uplyne přibližně 57 dní. Sbírá se postupně v průběhu 14 dní. Na konzum se používají celé lusky s nedozrálými semínky, syrové nebo uvařené jako příloha.
Mladá cibulka
Jaké by to bylo jaro bez zelené cibulky a chleba s máslem? Cibule, podobně jako pažitka, česnek a pór, dodává našemu tělu vitamíny, minerální látky, stopové prvky, ale hlavně obsahuje allicin, který způsobuje pálivou chuť a má antibiotické účinky.
Pěstování mladé cibulky
Na pěstování vybereme teplejší a sušší stanoviště. Pokud jsme záhon nestihli připravit na podzim, na jaře připravíme záhon alespoň 10 dní před sázením či setbou, aby půda dostatečně ulehla a nebyly v ní hroudy.
Na vypěstování mladé cibulky je nejlepší vysadit malou cibulku sazečku s průměrem 1,5 – 2 cm. V obchodním centru koupíme 0,5kg sáček sazečky bílé, žluté či červené za cca 40 Kč. Před výsadbou cibulky namočíme na 12 hodin do vody ohřáté na 30–35 °C a necháme oschnout, urychlí se růst. Vysazujeme v průběhu března, začátkem dubna ve sponu 25–30 × 10 cm. Hloubka výsadby je 2–3 cm tak, aby krček cibule byl pod povrchem půdy. Vysazujeme ručně pomocí kolíku nebo přímo palcem zatlačíme sazečku do půdy. Tehdy se ideálně dotýká podcibulí půdy, dobře zakoření a cibulka rychle roste. V řádku lze cibulku na sběr za zelena sadit i hustěji, neboť ji budeme sbírat postupně. První cibulky sbíráme přibližně po 4–6 týdnech, když mají tloušťku asi 1 cm a dostatečně dlouhou vybílenou část.
Cibulku na sběr za zelena můžeme vypěstovat i přímou setbou obalovaného osiva nebo použitím výsevných pásků.
Před škůdci – vrtalkou pórovou a květilkou cibulovou porost chráníme zakrytím bílou netkanou textilií během celé doby pěstování 4–6 týdnů.
Výběr odrůdy
Z odrůd lze vybrat např. žluté ´Dagmar´, ´Lusy´, ´Všetana´, ´Štuttgartská´, ´Zittauer´; červené´Braunschweiger´, ´Grenada´, ´Karmen´, bílé ´Blanca´, ´White Lisbon´; podlouhlé cibule má např. žlutá odrůda ´Elista´ .
Křen selský
(Armoracia rusticana)
Má nezaměnitelnou chuť způsobenou hořčičnými a sirnými silicemi. Na pěstování je úplně nenáročný. Určitě v zahrádce najdeme polostinné místo s hlubokou, dostatečně vlhkou a výživnou půdou a vlhčím ovzduším. Křen je sice trvalá zelenina a snadno se v zahradě šíří, ale na konzum jsou nejlepší mladé 1–2leté kořínky.
Sazení křenu
Řízky silné asi 1–2 cm, dlouhé 20–30 cm vysadíme koncem března do řádků od sebe vzdálených 50 cm. Vkládáme je do brázdy vodorovně na vzdálenost 10 cm od sebe, hloubka výsadby je cca 15 cm. Po vysazení brázdu zahrneme a půdu udusáme. Půdu mezi řadami kypříme, v případě sucha zavlažujeme. Mladé boční kořínky sbíráme v říjnu až listopadu.
Výběr odrůdy
Z odrůd jsou pěstované hlavně ,Krenox´ a ,Malén´.
Text: Ing. Hana Szaboóvá
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
