Teprve, když začnou mrazíky, přichází čas na jejich záchranu. Ale zase není třeba přinášet do záchranných stanic každého ježka, který se zatoulal k nám na zahradu. Vedoucí Záchranné stanice Na Čabárně Petr Starý říká, že nejlepší míra na ježka, kterému je třeba pomoci, je lidská ruka. Mládě, které se do ní v listopadu vejde, nemusí přežít zimu… Ježci už od konce léta hromadí pod kůží silnou vrstvu zásobního tuku, který na začátku zimního spánku představuje třetinu jejich hmotnosti. Během zimy ztratí asi 20 – 50 % svojí váhy. Potřebuje tedy před hibernací vážit aspoň 600 – 700 g, a takový se vám už do ruky nevejde. Kdy ještě potřebuje ježek naši pomoc? Především, je-li zraněný nebo nemocný. Takového ježka můžete najít během dne; ti zdraví jsou mimo hnízdo jen v noci. Zachránit byste ho určitě měli, když ho najdete venku v zimě nebo když uvízne v nějaké pasti, ze které se sám nemůže dostat. A rozhodně pomůžeme, najdeme-li osiřelé mládě. Můžeme rovněž obětovat čas a postavit ježkovi doupě. Stačí pár prken a vyrobíte podzemní úkryt. Vést do něj musí vstupní ulička a odvětrávání prostřednictvím nějaké trubky. Doupě zahrneme aspoň půl metrem kompostu nebo listím. A když jsme u toho listí… Nepalte je, dokud se nepřesvědčíte, že se v té včera nahrabané hromadě přes noc neubytoval ježek.
Článek z RPN č. 11/2013
