Třeba ibišek syrský teprve v polovině září vypustí do života poupata a mnohé při vlídnějším počasí kvetou až do silnějších mrazů. Do skalek, na zídky a terasy se hodí jochovec. Má bílá nebo růžová květenství a ve vlhčích půdách může posloužit i jako živý plot. V Průhonicích nám tyto pozdně letní dřeviny představil vedoucí Dendrologické zahrady, která patří Výzkumnému ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Zdeněk Kiesenbauer. O jochovci připojil, že ho mají rádi včelaři, však také voní na dálku. Podobně jako hortenzie latnatá, ta je oproti známým hortenziím velkokvětým mnohem spolehlivější, odolá i vyšším mrazům. Její květy zdobí zahradu i po sněhové nadílce. K těmto dvěma medonosným keřům musíme připojit ořechoplodec, někdy se mu také říká ořechokřídlec. Když jeho listy nebo květy promnete v prstech, voní po citrónu. Květy jsou modré až fialové, někdy mají i bílou barvu. Podobně barevné květy má i petroskie, její stonky jsou stříbrné. Je to stepní rostlina, a tak se hodí do teplých a slunných oblastí. Na jaře ji musíte seříznout až u země, aby znovu vytvořila záplavu květů. Mezi popínavými rostlinami kvetou asi nejdéle trubače, jen jim musíte vytvořit pevnou konstrukci, slabé plůtky snadno rozlámou. Vyplatí se projít koncem léta Dendrologickou zahradou v Průhonicích a vyhledat pozdně kvetoucí keře. Když je na podzim vysadíte, prodloužíte si každé léto o pár týdnů.
Článek z RPN č. 10/2013
