Kompost: Jak si vytvořit kvalitní hnojivo (2. díl)

Hromadový horký kompost

Vyplatí se hlavně tehdy, když máme hodně surovin na kompostování. Tvoří ho různě dlouhé hromady vysoké do 1,5 m a široké 1,5 až 2 m. Směrem nahoru se hromada mírně zužuje. Při jeho zakládání nejprve vytvoříme drenážní vrstvu (asi 20 cm) ze silného dřevěného materiálu (větve, silné stonky rostlin a keřů), což umožní lepší cirkulaci vzduchu v kompostu. Rozdrcené suroviny dobře promícháme, nevrstvíme je, případně i naočkujeme půdou, kompostem, hnojem, směs podle potřeby zavlažíme a v kyprém stavu z ní sestavíme hromadu. Hlavně v létě by se měl kompost už za 3 dny ohřát na teplotu kolem 50 °C. Tato teplota přetrvává několik dnů, ba až týdnů – podle rozložitelnosti surovin v kompostu. Výška hromady postupně klesá až na polovinu, čímž se kompost také zhutňuje, a proto bychom ho po měsíci měli přehodit, provzdušnit. Asi po 4 až 6 měsících může být živný kompost hotový. Před použitím ho přesejeme přes síto s dvoucentimetrovými oky – oddělíme tak hrubé nerozložené složky, které dáme do nového kompostu.

Hromadový kompost chladný

Pokud máme málo zahradního odpadu a není zamořený chorobami ani vysemeněným plevelem, není potřebné, aby teplota kompostu vystoupila na tak vysoké hodnoty jako u horkého kompostu. Hromadu, i tu méně objemnou, můžeme vytvořit postupně po vrstvách, jak vzniká odpad. Jednotlivé vrstvy by neměly být silnější než 15 cm, aby různé suroviny mohly spolu lépe reagovat. Pokud bychom potřebovali nízkou rozkladnou teplotu zvýšit, tak do kompostu přimícháme čerstvě posekanou trávu. U takto vrstveného kompostu má jeho přehazování velký význam na jeho homogenizaci, a tím i na zkvalitnění a urychlení kompostování.

Kompostování v ohrazených boxech

Obvodové stěny boxů by zásadně neměly být plné, ale děrované, aby vzduch mohl proudit. I dno boxu musí být jen půda, aby do něho měly přístup mikroorganismy a žížaly a mohla z něj odtékat přebytečná voda. Stěny mohou být zděné, dřevěné, drátěné, plechové, plastové, pevné i rozebíratelné. Postup zakládání kompostu a jeho provoz je podobný jako u horké hromady.

Speciální kompostéry

Hlavně při omezeném množství odpadu je jejich velkou výhodou, že se v nich vytvoří vyšší teplota – až 65 °C – už při objemu 1 m³. To umožní sterilizovat kompostované suroviny a urychlit tvorbu živného kompostu na 8 až 10 týdnů. Proto jsou takovéto kompostéry nejvhodnější na výrobu živného rychlokompostu.

Vyrábí se množství druhů, hlavně plastových kompostérů. Většina je bez dna a mají různé velikosti – s objemem od 1 až 2 m³ až po 240- až 400litrové. Obvykle jsou vybaveny odnímatelným víkem s otáčivým ventilem na regulaci přístupu vzduchu, se spodními bočními dvířky na odběr hotového kompostu a po obvodu pláště jsou vytvořené otvory pro přístup vzduchu. Výhodné je mít až tři takovéto kompostéry: v prvním kompost zraje, druhý plníme a do třetího přehazujeme kompost z prvního kompostéru.

Postup kompostování je principiálně stejný jako u kompostování na hromadě až na to, že zde je kompost lépe tepelně izolovaný, dosáhne se jeho vyšší teploty, která se i déle udrží, a tím je průběh kompostování urychlen. Dobře funguje v létě (ventil na jeho víku necháváme otevřený) i v zimě (ventil zavřeme). Kompostovanou hmotu po 3 týdnech přehodíme, provzdušníme.

Kompostér vlastní výroby

Vyrobíme ho z 200litrového plechového sudu, ze kterého odřízneme obě dna a do pláště vyvrtáme množství otvorů s průměrem asi 1 cm na přístup vzduchu. Sud postavíme na dřevěnou nebo kovovou mříž podloženou cihlami. Vršek zakryjeme dřevěným příklopem. Do středu sudu můžeme umístit také umělohmotnou děrovanou trubičku.

Rotační kompostér

Ve snaze zbavit se časově i pracovně náročného přehazování kompostu si můžeme vytvořit konstrukci na kompostér, která nám ulehčí tuto činnost. Základem je plechový 200litrový sud s provzdušňovacími otvory (s průměrem 7 mm) na stěnách i bocích. Sud umístíme buď na rovnou plochu, po které ho můžeme válet, nebo vytvoříme jakousi kolébku na nožičkách, abychom se nemuseli k sudu ohýbat. Kompostér nastojato naplníme kompostovací směsí, uzavřeme a necháme probíhat kompostování. Když je potřeba kompost přehodit, položíme sud naležato na rovnou plochu a válíme ho ze strany na stranu, tak se jeho obsah promíchá. Kompost však nesmí být přemokřený, protože by se z něj vytvořila v sudu slepená koule. Zkušenost nám ukáže, do jaké míry je vhodné kompost vlhčit, aby tyto problémy nenastaly.

Umístění kompostu v zahradě

• Měl by být umístěn ve stínu nebo alespoň v polostínu někde pod stromy, aby ho slunce nevysušovalo a nepůsobilo nepříznivě na mikroorganismy v něm žijící.
• Měl by být trvale chráněn stříškou nebo přechodně plachtou hlavně před přívalovými dešti, které by ho příliš promočily.
• Neměl by být na větrném místě, aby se nevysušoval. Na svahu hromadu orientujeme po délce směrem dolů, aby ji přívalová dešťová voda nepodmyla.
• Vedle hromady by měl být dostatečný prostor na její přehazování, skladování a úpravu suroviny na přípravu další hromady. Důležitá je i zpevněná přístupová cestička, například na kolečko. Dobré je, pokud je v blízkosti kompostoviště k dispozici voda na jeho zavlažování.

Přehazování kompostu

Kdy je potřebné kompost přehazovat, abychom udrželi žádoucí průběh kompostování a vyvarovali se vzniku různých chyb? Sledujeme průběh teplot v jednotlivých hloubkových vrstvách kompostu, a pokud se v horké fázi velmi odlišují od optima, což je 45 až 65 °C, hlavně po pár dnech od začátku kompostování, tak je důvod na promíchání. Velmi rozdílné teploty v jednotlivých vrstvách svědčí i o nežádoucím vzniku neaktivních zón. Pokles teploty ve spodní zóně během počátečních dvou týdnů pod 40 °C je také důvodem na přehození.

Zralost kompostu

Pojem „zralý kompost“ musí být vždy vázán na konkrétní použití:

• zralý na mulčování je kompost už po 5 týdnech od jeho založení,
• zralý na zapravení do půdy – kompost musí být zralejší; proces jeho tvorby trvá 2 až 6 měsíců a využívá se na zlepšování úrodnosti půdy, jakož i na výživu zeleninových a mělce kořenících jednoletých rostlin,
• na předpěstování sazenic a pěstování citlivých rostlin musí být ještě zralejší,
• skutečně dozrálý, tzv. stabilizovaný kompost zraje 6 až 12 měsíců a slouží hlavně ke zlepšení základních vlastností půdy, tedy, jak se říká, na meliorační úpravu půdy,
• víceletý, tzv. starý kompost je prakticky už bez přímých hnojivých účinků a stává se víceméně jen dobrou zahradní zeminou.

Text: Ing. Jaroslav Pížl :: Foto: archív autora, isifa/Shutterstock