Vlastní kompostování je nejen ekonomické, ale i velmi ekologické. Šetříme peníze za drahé pytlované substráty a zároveň redukujeme produkci odpadu z domácnosti. Téměř veškerý kuchyňský odpad lze zkompostovat. Kompost bychom si ale neměli plést s volně loženou hromadou odpadu, na kterou se náhodile přidává vše, co nám přijde pod ruku. Pro správné kompostování je potřeba dodržet několik zásad a jednoduchý postup.
ZAKLÁDAME KOMPOSTOVIŠTĚ
- V první řadě musíme vybrat dobré místo. Vždy je lepší lehce přistíněné stanoviště, někde v koutě zahrady pod korunami stromů. Stín je důležitý zejména v létě, kdy omezuje vysychání kompostu.
- Z celé plochy sloupneme rýčem drn a vyplníme ji propustným materiálem, který odvádí přebytečnou vlhkost, mohou to být drcené větvičky, štěpky, sláma, hrubé piliny apod.
- Kompost by měl také držet svůj tvar, proto je vždy lepší pořídit kompostér s volným dnem. Ten se nám osvědčí na velmi malých zahrádkách. Pro větší plochy volíme sadu kompostérů nebo jednoduchou dřevěnou ohradu s odklopnou zadní stěnou. Výška by měla být maximálně 150 centimetrů a délka hrany přibližně 2 metry. Tato jednoduchá konstrukce je prodyšná, umožňuje práci s kompostem, jeho kontrolu a drží jej pohromadě. Navíc celek vypadá daleko lépe než jen obyčejná kupa.
- Drenážní vrstvu ovšem založíme v případě kupovaného plastového kompostéru i vlastnoručně vyrobeného kompostéru ze dřeva. Do kompostu může přijít velké množství materiálu, z kuchyně to jsou veškeré zbytky po zpracování ovoce a zeleniny, zbytky po kávě a čaji, staré kompoty, stelivo domácích zvířat. Do kompostu použijeme i popel, piliny, posekanou trávu ze sběrného koše, travní drny, použitelný je i novinový papír, lepenka, papírové ručníky, mléčné produkty, větvičky, piliny, hobliny, kůra, trus domácích zvířat, skořápky ořechů a vajíček.
DO KOMPOSTU NEPATŘÍ
- Nikdy nekompostujeme masné zbytky, kosti a tuky, chemicky ošetřené slupky ovoce, jako jsou zejména citrusové plody a v podstatě ani banány nepatří k nejvhodnějším položkám kompostu. Nekompostujeme ani oddenkatý plevel a plevel obsahující klíčící semena.
KVALITNÍ KOMPOST
Nejlepší kompost vzniká střídáním vrstev různého materiálu. Ideální je míchat suchou hmotu s mokrou a hmotu dusíkatou s uhlíkatou. Čím je materiál starší a tmavší, tím více obsahuje uhlíku, a naopak čím je šťavnatější a zelenější, tím více je v něm obsažen dusík. Výrazně dusíkatá je tráva nebo například plevel. Prokládáme je tedy popelem, zeminou nebo dřevní štěpkou. Čerstvou hmotu můžeme míchat i s částečně rozloženým materiálem z loňského roku.
Do kompostu je dobré přidat i okolo 10 % zahradní zeminy, ta urychlí bakteriální rozklad a podpoří zrání. Správně udržovaný kompost nehnije ani nijak nezapáchá. Do kompostu můžeme přidat také tzv. urychlovač zrání kompostu. Jedná se o biologické aktivátory většinou na bázi bakterií a enzymů.
Materiál v kompostu nepěchujeme, bakterie a houby, které pracují na rozkladném procesu, potřebují dostatek kyslíku.
PODZIMNÍ TYPY
Drny získané před rytím zpracujeme na drnovku
Drnovka
- Zeminu vzniklou kompostováním drnů si zahradníci vyráběli od nepaměti. Má výborné fyzikální vlastnosti a velké množství humusu.
- Pokud rozšiřujete záhony, budujete nové nebo potřebujete odstranit drn před založením cesty, všude můžeme sloupnuté drny použít. Tradičně se drny vrstvily na sebe a prolévaly se močůvkou. Pokud ji nemáme, stačí proložit hnojem a zalévat. Kvalitní, i když méně živnou zeminu drobtovité struktury získáme pouze kompostováním drnů. Namísto volné hromady si připravíme ohražený kompostér, založíme drenážní vrstvu úplně stejně jako v případě kompostu a navršíme drny. Podle potřeby kropíme vodou.
- Po několika měsících zkontrolujeme stav drnů, a pokud jsou již hodně rozložené a rozpadají se, přeházíme drny přes síto, aby se struktura zcela rozmělnila. Pokud jsou drny hodně pevné, může k jejich rozkladu a prvnímu proházení dojít až po jednom roce.
- Hotovou drnovku použijeme pro namíchání truhlíkového substrátu, výborně se hodí i pro bonsaje, jehličnany v nádobách a na vylepšení půdy na záhonech.
Popel
Na podzim se také rozjíždí topná sezóna a v chladných dnech si rádi přitopíme v kamnech či v krbu. Spalováním vzniká množství popela, který určitě nevyhazujeme. Popel z ohniště nebo z kamen představuje výbornou hmotu, která rozhodně patří do kompostu. Vylehčuje strukturu a doplňuje minerály. Pozor, popel, který chceme používat, by měl být čistě dřevní. Určitě se vyhneme popelu z pálení nábytku, dýhy, knih nebo oblečení.
Napadené listy do kompostu nepatří
Listovka
Do kompostu patří také listí, a to hlavně na podzim, kdy je ho hodně. Stejně jako v případě drnovky si ale můžeme vyrobit listovku – krásný substrát vzniklý kompostováním listí. Zase bychom ale měli dohlédnout na druhy listí a jeho kvalitu. Úplně ideální je tvrdé listí dubů, buků, habrů, lípy a břízy. Ostatní okrasné dřeviny jsou vhodné. V úvahu připadají i zdravé listy ovocných druhů a ostatní listy zahradních stromů a keřů. Nikdy nepoužijeme listí ovocných druhů, které je zcela evidentně napadené chorobami a škůdci. U hrušní si dáme pozor na rez, u jabloní zase na listovou skvrnitost. Listy po shrabání umístíme nejlépe opět do kompostéru. Volnou hromadu by vítr snadno rozfoukal. Nezapomínáme podle potřeby vlhčit. Ve chvíli, kdy jsou listy zčásti rozložené, je můžeme použít jako dobrý mulč namísto borové kůry. K úplnému rozložení listů může dojít až za poměrně dlouhou dobu, někdy si počkáme i rok a půl až dva roky. Hotová zemina je krásně jemná, můžeme ji použít jako drnovku, velmi dobře se hodí i pro výsevy, jako součást množárenského substrátu nebo substrátu pro pokojové a nádobové rostliny.
Text: Daniela Dušková :: Foto: autorka, Isifa/Shutterstock :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová
