Připravila: Daniela Dušková, foto: autorka
Poslední sklizeň
Na bylinkovém záhonku vedle sebe pěstujeme jak druhy vytrvalé, tak jednoleté. Letničky musíme sklidit celé. Pro zpracování samozřejmě použijeme jen listy, ale kořeny je dobré ze země odstranit a nenechávat je v půdě do jara. Známými zástupci bylinkových letniček je bazalka, saturejka, koriandr a majoránka. U vytrvalých druhů (libeček, oregáno, pažitka) sklízíme jen nadzemní část.
Snad u všech druhů uchováváme pro další použití jen jejich listy. Proto začneme tím, že je oddělíme od stonků. Výjimku představuje majoránka k sušení, kdy je daleko praktičtější nasušit celé stonky a lístky odrolit až v suchém stavu. V případě majoránky můžete zcela bez obav sušit i stonky, které mají květy a poupata.
Sušení
Sušit se kromě majoránky dá velmi dobře i libeček, nať petržele a oregáno. Pro zachování aroma bylin po delší dobu nekrájejte listy předem, ale sušte je vcelku. Rozdrobte je mezi prsty až při přípravě jídla. Sušení by mělo probíhat na stinném a bezprašném místě v suché místnosti. Dobře proschlé listy je nejlepší skladovat v kořenkách s uzávěrem, který pevně sedí.
Mražení
Dalším známým způsobem uchování bylinek je mražení. Tento způsob má velkou výhodu v tom, že oproti sušení daleko lépe uchovává autentickou chuť a aroma bylin. Mezi sušeným a zamraženým kerblíkem je opravdu velký rozdíl. Před mražením musíme bylinky nasekat nožem na malé kousky. Poté je sypeme do plastových sáčků a ihned ukládáme do mrazáku. Dopředu si lze vytvořit i bylinkové směsi. Dobrá do polévek je například kombinace libečku, lístků kadeřavé a kořenové petrželky.
Uchování zelených trsů
Listovou petržel můžeme snadno uchovat i jiným způsobem. Petržel je dvouletka, která v prvním roce tvoří nadzemní růžici listů a ve druhém roce kvete. Na podzim můžete celý trs vyrýt a s dostatečným balem vsadit do květináče. Do příchodu mrazů se dá sklízet venku, poté rostlinu přemístíme do světlé chladnější místnosti. Čerstvé zelené lístky pak budeme moci sklízet po celou zimu.
Nakládání do oleje
Zajímavým způsobem konzervace bylinek je jejich nakládání do oleje. Tento způsob má velmi dlouhou tradici, využívali jej již ve starém Egyptě, znali ho Řekové i Římané. Postup je velmi jednoduchý. Základem úspěchu je kvalitní, za studena lisovaný olej. Nejlepší bývá olivový nebo slunečnicový, protože je nejen zdravý, ale velmi chutný. Použít ale můžete samozřejmě i jiný druh. Bylinky nasekáme na prkénku stejně, jako kdybychom je chtěli mrazit. Nasekané lístky pak vkládáme do menších lahviček z tmavého skla a dolijeme olejem. Množství bylinek záleží jen na nás, optimální poměr je ale 1:1. Pokud lahvičky z tmavého skla nemáte, můžete použít i sklo čiré, ale potom musíte olej uchovávat na temném místě. Použít se dá již za 14 dní, má výbornou chuť a vůni. Cílem jeho využití je studená kuchyně a zejména pak zeleninové nebo těstovinové saláty. Naložené bylinky pak samozřejmě do pokrmu přidáváme společně s olejem. Labužníci mohou spolu s bylinkami přidat do nádobky i několik pokrájených stroužků česneku. Tradičně se takto konzervuje bazalka, ale vyzkoušet můžete i oregáno, majoránku, kerblík, kopr nebo koriandr.
Úprava půdy
Bylinky jsme sklidili a zpracovali, nakonec ještě zbývá postarat se o samotný záhonek. Dobře ho okopejte a odplevelte. Výběžkaté a expanzivní druhy omezte v jejich růstu rýčem nebo je zmlaďte (meduňka, máta). Mátu můžete i velmi dobře namnožit. Patří k těm bylinkám, které se velmi rychle rozrůstají podzemními výběžky.Při redukci nebo zmlazování trsu narazíte na spoustu mladých oddělků, které by byla škoda vyhodit. Připravte si několik květináčů naplněných kvalitní zeminou a oddělky do nich zapíchejte; po zalití je můžete do doby, než začne mrznout, nechat venku, poté však bude lépe, když je přenesete pod střechu. Nejlepší bude světlé stanoviště s teplotou okolo 10 °C, použít ale můžete i sklep. Květináče s oddělky nezapomeňte zalévat, na jaře je pak vyneste ven, přihnojte a zalévejte. Počátkem května máte krásné sazenice, které lze použít pro sklizeň třeba na balkóně nebo je zasadit do půdy.
Zimní ochrana
Bylinkový záhon je dobré na zimu zaopatřit. U bylinek jako je šalvěj, levandule a oregáno bude přezimování daleko jistější, použijeme-li nějaký ochranný zimní kryt. Nejlepším materiálem budou větévky chvojí položené přes trsy trvalek. Tradičnímu materiálu – listí se raději vyhněte, protože hodně zadržuje vlhkost a rádo zahnívá. Vysoká vlhkost a přítomnost hniloby je pak předpokladem pro to, aby uhnila i samotná bylina. Pokud je pro vás chvojí nedostupné, zkuste bílou netkanou textilii, kterou několikrát přeložíte přes plochu záhonku. Na okraji ji pak zajistěte kameny, nebo pro ni vyhlubte rýčem po obvodu rýhu a textilii do ní zapusťte. Na jaře pak nezapomeňte ochranný kryt včas odstranit.
Článek z RPN č. 10/2011
