Připravila: Ivana Hudcová, foto: archiv
Listy leknínů jsou velké, s oválnými čepelemi a s laloky. Jsou lesklé, tmavě zelené, na rubu světle zelené nebo vínové. Dopřávají stín rybám, neměly by však vodní hladinu zakrývat více než z jedné třetiny, aby měly ponořené rostliny dostatek světla. Květy, pro které lekníny tolik obdivujeme, mají hvězdicovitý tvar. Skládají se z mnoha okvětních plátků a žlutých prašníků uprostřed květu. Na noc se zavírají. Mohou být jednoduché, poloplné i plné. Leknín kvete od května do září, při teplém až do října či do prvních mrazů. Ve volné přírodě je u nás chráněný.
Pěstování
Lekníny vyžadují především slunce a klidnou, teplou vodu. Voda chladná a proudící jejich růst zpomaluje, vadí tedy i voda příliš hluboká, jíž slunce hůře prohřívá. Proto je dobré nechat jižní část kolem jezírka volnou, aby měly sluneční paprsky k leknínům co nejlepší přístup, a větší rostliny sázíme na sever a severovýchod.
Sázet můžeme na dno nádrže nebo do nádob (bedničky, kbelík, umyvadlo z plastu…), které se dají na dno nebo se dle potřeby podloží. Vysázené lekníny mají mít jenom špičky mírně pokryté substrátem. V jezírku vyhradíme každé rostlině 1 m2 vodní plochy.
Výsadba do nádoby
Nádoby mohou být mělčí a širší, lekníny nekoření hluboko. Za optimální platí hustě děrované umělohmotné koše, skrze jejichž otvory si kořeny berou živiny, a jež zároveň rostlinám poskytují oporu a brání jim v nadměrném rozrůstání. Koše se vykládají mechem a rostliny se pak vysadí do těžší, živější zeminy, na níž se nasype vrstva písku. Po 3 až 5 letech se musejí lekníny přesazovat do čerstvé zeminy, nemají-li ztratit schopnost kvést.
Vhodný substrát získáme smícháním 4 dílů drnovky, 2 dílů dokonale zetlelého hovězího hnoje, 1 dílu rašeliny, 1 dílu jílu (nejlépe mrazem rozpadlý) a 1 kg kostní moučky na 30 kg substrátu. Dobrá je i rohová moučka (1 kg na 1000 kg substrátu), popel z listnatých dřevin, sušená krev či dobře usušený kravinec. Substrát může být zavlhlý, lépe se 
umačkává. Substrát a voda by měly mít pH 6,8 – 8,5. Pozor! Nikdy nesmíte použít jako substrát bahno z rybníků nebo řečišť. Může obsahovat nemoci rostlin či ryb!
Substrát vyměňujeme od března do května – pro zakrslé druhy nejméně 20 až 30 l, pro nejčastější středně vzrůstné 30 až 40 l, obři (do hloubek 1 m a více) vyžadují alespoň 40 až 200 l.
V průběhu léta přihnojujeme. Nejjednodušší jsou hnojivé tyčinky pro lekníny nebo přimícháme do susbstrátu rohovinovou moučku. Bez dostatečné výživy leknín příliš nekvete.
Množení
Lekníny množíme v dubnu až květnu dělením nebo ze semenem. V prvním případě oddělujeme od mateční rostliny mladé konkurenční lekníny a sázíme je do vlastních nádob. Zvláště starší rostliny je přímo potřeba rozdělit (tak jednou za 4 až 5 let). Nejkvalitnější jsou středně silné oddenky, protože ten nejsilnější nebývá už tak životaschopný. Každá část však musí mít pupeny nebo mladé listy.
Semena, jež po dozrání přezimují ve vodě, na jaře vyséváme do nádob, které umístíme do mělké nádrže. Ve druhém roce se sazenice sázejí na dno jezírka nebo přímo do košů, jež se přes sezónu usadí do jezírka. Na zimu se pak koše ukládají do sklepů atd. – viz odstavec o zazimování.
Zazimování
Zimovzdorné druhy bez problémů přezimují ve vodě zahradního rybníčku, pokud je dostatečně hluboká na to, aby oddenky nevymrzly – to je aspoň 40 cm. Mělčí nádrže vypustíme a lekníny přikryjeme 40 až 50 cm vysokou vrstvou listí, které ještě zatížíme chvojím. Na jaře v dubnu listí odstraníme, nádrž dobře vyčistíme a opět napustíme vodou. Do mělčích nádrží lze umisťovat lekníny v koších, které na zimu vyzvedneme a uložíme v bezmrazém sklepě. Rostliny nesmějí přeschnout. Kultivary vzniklé křížením tropických druhů pak lze pěstovat celoročně ve vytápěných bazénech, protože venku by zimu nepřežily (tam se dají pěstovat jen během teplé části roku). Umístit se dají na zimu i do skleníku, případně můžeme nechat nádobu s rostlinou v další nádobě s několika cm vody ve středně teplé světlé místnosti nebo uchovat hlízy ve vlhkém substrátu. Do jezírka lekníny vracíme od dubna.
Extra tip:
Trpasličí lekníny
Hodí se zvláště do malých nádrží a do nádob o průměru 30 až 50 cm. Umístit se dají na terasu, zídku, balkón či ve vhodné nádobě zapustit do skalky. Co se hloubky vody týče, optimální zde je od 5 do 20 cm a hodí se tedy do mělčích nádrží, v nichž by se ostatním leknínům naopak nedařilo. Naopak trpasličí lekníny v hlubší vodě hůře kvetou. Vyžadují denně minimálně 4 hodiny slunečního svitu. Vystačí i s 5 litry živné půdy, tu však je potřeba každoročně měnit. Přezimování se řídí stejnými pravidly, jako u ostatních leknínů. U některých druhů velmi škodí vláknitá řasa – je nutné ji především u mladých rostlinek trpělivě odstraňovat.
V přírodě rostoucí lekníny jsou u nás chráněné.
Článek z RPN č. 3/2011
