Pěstování ovoce, zeleniny a bylinek se neváhejte věnovat ani tehdy, pokud vaše zahrada nemá ideální světelné podmínky. A i když se při pěstování užitkových rostlin za nejdůležitější faktor úspěchu pokládá především dostatečné světlo, nemusí to platit úplně. Když poznáte, jaké typy stínů jsou pro vaši zahradu příznačné, můžete si vybrat konkrétnější rostlinné druhy, kterým budou podmínky vaší zahrady dokonale vyhovovat.
Samozřejmě, plodinám, které mají rády velké množství slunce, například rajčatům, se ve vaší zahradě, resp. v hlubokém stínu zřejmě dařit nebude. Stále však existuje množství jiných, i velmi zajímavých možností. Mnohé zeleniny či plody vypěstujete i bez toho, aniž byste měli k dispozici hodně světla, a chutnat budou jedinečně. Na zahradách, které nejsou celodenně osvětlené, můžete sbírat šťavnaté ostružiny, zdravou červenou řepu, aromatickou mátu a mnoho dalšího.
Existuje i mnoho způsobů, jak přispět k vyšší úrodě a dosáhnout lepších pěstitelských úspěchů. Můžete se rozhodnout natřít zahradní zdi či ploty výraznější bledou barvou, čímž prostor významně prosvětlíte. Případně zkuste vysít semena zeleniny do nádob či květináčů, které umístíte nejprve na slunečném místě. Rostlinám takto dopřejete lepší startovací podmínky a posílíte je ještě před přesazením na finální stinná místa.
Hluboký stín
Méně než dvě hodiny přímého slunečního záření denně, případně žádné.
Kde? Pod hustě olistěným stromem nebo v sousedství vyšších budov a zdí.
Ideální plodiny? Salátové zeleniny (mizuna, mibuna, hořčice, čínské zelí), výhonky hrachu, řeřicha a máta, petržel, ostružiny.
Co využít? Jde o nejtemnější a nejproblematičtější místo. Většina plodin si s ním poradí složitěji, mnohé druhy uhynou, jiné jsou náchylnější k chorobám a škůdcům. Snažte se proto množství stínu minimalizovat. Průběžně vysévejte a sbírejte listovou zeleninu, případně pěstujte některé bylinky na okamžitý sběr. Zvolte spíš druhy se zelenými než s barevnými listy, ty totiž potřebují více slunce. Před drobnolistými upřednostněte velkolisté druhy a odrůdy, protože jsou méně náchylné k chorobám a škůdcům.
Mírný stín
Dvě až tři hodiny přímého slunečního záření denně uprostřed léta.
Kde? U základů zdí orientovaných na východ nebo západ, které se část dne nacházejí ve stínu, ale část dne mají i slunce (orientace na východ ráno a na západ odpoledne).
Ideální plodiny? Všechny ty, které jsou doporučované i do podmínek hlubokého stínu, také listová zelenina, jako jsou mangold, špenát, rukola, kadeřavá kapusta, kozlíček a asijské listové zeleniny. Porostou zde i některé bylinky, například pažitka, koriandr, oregano či petržel. Z ovocných druhů se tu bude dařit třešním a malinám.
Co využít? Rostliny na těchto místech rostou pomaleji a často jsou i menší. V těchto podmínkách bude růst a přinášet užitek vícero plodin. Rostliny je třeba pravidelně zavlažovat a přidávat k nim silnější vrstvu mulče, aby měly k dispozici dostatek vláhy.
Toulavý stín
Sluneční světlo je filtrované stromy nebo se odráží od povrchů.
Kde? Pod řídce olistěnými a rozvětvenými stromy, vedle světlých reflexních povrchů, jako jsou okna a bílé stěny.
Ideální plodiny? Všechny ty, které jsou vhodné i do podmínek mírného stínu. Kromě toho se zde nemusíte bát pěstovat jarní cibulku, fazole, červenou řepu a bylinky, například kopr, rozmarýn či bazalku. Z ovocných druhů by tu mohly dobře plodit švestky, které si s trochou stínu dokážou poradit.
Co využít? Saláty a bylinky budou na stinných místech klíčit pomalu, pokud je to možné, zasejte semena na světlejší místa, a potom rostliny přesaďte. Rostliny na těchto místech pravděpodobně přežijí bez újmy i horké letní týdny. Rozmarýn a šalvěj budou sice menší, ale stále poskytnou užitek.
Částečný stín
Tři až šest hodin slunečního světla denně uprostřed léta.
Kde? Oblasti, které jsou na plném přímém slunci alespoň část dne.
Ideální plodiny? Všechny druhy zeleniny vhodné do toulavého stínu, porostou zde i ředkvičky, červená řepa, mrkev, brambory, hrách, fazole, cukety a zimní dýně. V těchto podmínkách dozrají i hrušky a borůvky.
Co využít? Plodiny jako cukety tu budou méně produktivní a budete je moct využívat průběžně, nedostanete se do fáze, kdy nevíte, co s nadúrodou. S výsevem části kořenové zeleniny a červené řepy počkejte do poloviny jara, když jsou dny delší, jasnější a vyšší teplota podpoří lepší vývoj.
Text: Daniel Košťál
Foto: Shutterstock
