Připravila: Ludmila Dušková, foto: autorka
Volba stanoviště a odrůdy
Nutné je vyhnout se mrazovým kotlinám a zabezpečit rostlině dostatek slunečního svitu – vybírat tedy pozemky orientované jižně a jihozápadně, nejlépe ve svahu. Zahradní stavby lze využít k ochraně rostlin od severu. Současně je nutné varovat se větrných a průvanovitých míst. Oblíbené je i osazování kolem pergol, garáží, přístřešků atd. Rostliny rychle rostou a dávají nejen úrodu, ale i stín za letních veder. Do zahrádek a okrajových vinařských oblastí se doporučují především Krystal, Prim, Vostorg, Polar, Arkadia, Aron…
Výsadba
Podstatně se liší od výsadby keřů a stromků. Vinná réva se vyznačuje dlouhověkostí a na stejném místě při řádném ošetřování může růst 30 i více let. Vysazovat můžeme od půle října do konce prosince (půda nesmí být zamrzlá) nebo na jaře po rozmrznutí a oschnutí půdy do poloviny května. To je vzhledem k vyšší teplotě půdy lepší, protože sazenice spolehlivěji koření. Vysazují se většinou roubované sazenice
na vzdálenost 90 až 150 cm (podle způsobu vedení). Jáma pro výsadbu by měla mít rozměry 40 x 40 cm a hloubku 50 cm. Její dno dobře prokypříme a přidáme vhodný substrát a kompost.
Kořeny sazenice zastřihneme na délku 5 až 10 cm a současně zkrátíme i nejsilnější vrchol na 2 dobře viditelná očka, a to 1,5 cm nad horním očkem; slabší výhony ustřihneme. Do jamek umístíme sazenici mírně šikmo, kořeny rozprostřeme na všechny strany a jamku zasypeme dobrou ornici. Avšak pozor! Místo štěpováni má být asi 3 až 5 cm nad okolním terénem. Při zasypávání sazenice rukou velmi dobře utlačíme půdu ke kořínkům, aby nevznikly vzduchové mezery; rostlina by pomalu zakořeňovala. Pokud je jáma z poloviny zasypána zeminou, vyplatí se sazenici zalít aspoň 10 l vody a počkat, až vsákne. Potom jámu zasypeme do úrovně okolního terénu. Nad sazenici nahrneme kopeček 10 až 15 cm kypré země, aby očka na výhonku nevysychala. Nad horním očkem mají být asi 3 cm zeminy. Nahrnutou zeminu je nutné udržovat kyprou a bez plevelů.
Révová sazenice je tedy celá v zemi – na rozdíl od výsadby jiných dřevitých rostlin, u nichž zahrnujeme pouze kořeny. Především při podzimní výsadbě je nahrnutí sazenic krajně nutné, protože chrání očka proti vymrznutí! Na jaře je zase chrání proti pozdním mrazíkům a vyschnutí. Zemina se odhrne až při odstraňování rosných kořínků, kdy již nehrozí mrazy.
Zálivka
Pokud po výsadbě neprší, sazenice je nutné každých 10 dní důkladně zalít nejlépe tak, že u sazenice odhrneme malý důlek, zalijeme 10 l vody ke kořenům a po vsáknutí důlek opět zahrneme. Kořeny jsou zhruba 40 cm hluboko a voda se k nim musí dostat.
Ochrana rostlin
V průběhu vegetace je nutné chránit rostliny především proti plísni révové, padlí a plísni šedé, a také proti roztočům na listech. Dále během vegetace u roubovaných sazenic pečlivě odstraňujeme rosné kořínky vyrůstající z naroubované části sazenice tak, že odhrneme nakopčenou zeminu od sazenice a nůžkami odřízneme vyrostlé kořínky. Pak sazenici opět přihrneme. Ochranný růvek odstraníme až koncem srpna, kdy opět odstraníme rosné kořínky, ale sazenice již nepřihrnujeme, necháme letorosty do podzimu vyzrát. U pravokořených sazenic tento úkon odpadá. Po opadu listů na podzim sazenici opět důkladně přihrneme zeminou do výšky 25 cm; je to ochrana proti vymrznutí oček a letorostů. Zeminu odhrneme až příští jaro, kdy nehrozí mrazy. Při vhodném ošetřování mohou výhony sazenic již v prvním roce narůst do délky 1 až 2 m. V následujícím roce je tak možné vytvarovat kmínky vysoké 80 až 90 cm.
Pěstování ve skleníku
Tato možnost nabízí pěstovat révu i ve vyšších nadmořských výškách. Aby réva nezabrala příliš místa, je nutné volit vhodný pěstitelský tvar. Nejvhodnější se ukazuje „vertiko“, kdy zabere pouze prostor asi 1×1 m. Volíme roh skleníku, kdy se rostlina vyvede podél konstrukce. Pravidelným řezem na 3 až 4 očka zajistíme štíhlý tvar. Rostliny je možné pěstovat i v nádobách, vyplatí se zde mobilnost.
Příprava půdy je velmi jednoduchá. Obohacení o výživný substrát je nezbytné; zajistíme tak pravidelný přísun živin.
Nutná je závlaha – pozor, vždy ke kořenů, nikdy ne na listy! Došlo by k podpoření vzniku houbových chorob. Nezapomeňte na pravidelné větrání. V době intenzivního slunečního záření je nutné stínit skleník rohožemi, případně nátěrem skel, aby nedošlo k popálení listů či plodů.
Při pěstování ve studeném skleníku, nezapomeňte rostliny před zimou zalít, jinak mohou vyschnuut a úhynout. Do skleníku jsou vhodné odrůdy s velkými hrozny a bobulemi jako například Panonia Kincle, Julski biser, Diamant, Arkadia, z modrých Olšava, Pola a Vitra. Vhodné jsou i Chrupka bílá, Chrupka červená, Modrý Portugal…
Článek z RPN č. 4/2011
