Mohou kořeny stromů zničit můj dům?
Nejčastější obava spojená se stromy v zahradě je, že kořeny poškodí základy domu. Ve skutečnosti se něco takového udá jen výjimečně, základy jsou obvykle schopny odolávat tlaku kořenů. Častěji se stává, že kořeny poškodí domy nepřímo, například na stavbách založených na jílech.
Jíly jsou totiž typické tím, že se podle obsahu vody buď smršťují, nebo naopak rozpínají. V létě (nebo během sucha) se smršťují a v zimě (nebo po delších deštích) se nasáknou a rozpínají. Tato změna, pokud se odehrává i hlouběji než jen na povrchu terénu, může vést k sedání staveb.
Za určitých okolností mohou stromy situaci zhoršit. Dospělý listnatý strom dokáže z půdy odsát denně i více než čtyři sta litrů vody. Obecně se odhaduje, že téměř sedmdesát procent stížností na sedání budov je možné připočítat stromům vysazeným blízko budov, které z půdy nasávají vodu.
Tuto informaci je však třeba zasadit do kontextu. V devadesáti procentech případů se to týkalo stromů vysazených blíže než 5 metrů od budovy a v devadesáti devíti procentech případů se uvedený problém vyskytl právě na zmíněném typu půdy – na jílu.
Čili je-li půda v naší zahradě relativně propustná, nebo pokud strom vysadíme dále, než je „nebezpečných“ 5 metrů, tak je velmi nepravděpodobné, že by nám v budoucnosti poškodil dům. Co se týče „nebezpečné“ vzdálenosti, ta závisí na půdě i na druhu stromu. Podle záznamů je nejvíce „nebezpečný“ dub, je zmíněn až ve dvanácti procentech případů.
Stromy a sousedé
Padající listí a plody od souseda, přesahující větve, nadměrný stín, to vše může být příčinou sousedského sváru. Předcházet tomu můžeme tím, že je vhodně ošetřujeme tak, aby sousedovi nevadily, a již při výsadbě počítáme s konečnou velikostí dřevin a najdeme jim takové místo, aby k takovýmto problémům nedošlo ani v budoucnosti.
Náš zákon přesně neurčuje minimální vzdálenost stromů a keřů při výsadbě. Všeobecná rada ale zní: středně vysoké stromy sadíme minimálně 3 m od hranice pozemku, vysoké a široké i 4 až 5 m. V občanském zákoníku obsahuje pouze § 1016 odst. 1 právní pravidlo týkající se stromů a keřů společně. Některá další ustanovení (§ 1016 odst. 2, § 1017, 1067) se vztahují jen ke stromům.
Platí například, že keř není chráněn tak intenzivně jako strom, protože převisy nebo podrosty keřů může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení (§ 1016 odst. 3), a že se soused naopak nemůže preventivně bránit sázení keřů na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice (§ 1017 odst. 2).
Má tedy význam strom a keř odlišit, přičemž keřem je v obecném chápání dřevina bez (hlavního) kmene již odspodu (nízko nad zemí) rozvětvená a pravidelně nižší než strom. Z tohoto hlediska není rozhodující, že se některé druhy dřevin rostoucí pravidelně jako keře (např. mišpule obecná, rakytník řešetlákový nebo hloh obecný) mohou vyvinout do podoby stromu. Pak na ně budou přirozeně aplikována ustanovení občanského zákoníku o stromech.
Stromy v květináčích
Některým stromům se v nádobách dlouhodobě daří, což lze využít ve velmi malých zahradách a na terasách. Tento způsob pěstování nám umožňuje sáhnout i po druzích, které u nás nejsou úplně mrazuvzdorné, například citrusy či oleandry. Na zimu je stačí přesunout na chráněné místo. Takto také můžeme pěstovat stromy vyžadující jinou zahradní půdu, než máme v zahrádce.
Teoreticky je většinu stromů možné pěstovat v květináčích, po minimálně omezené časové období. Zkušenosti ale ukazují, že pomalu rostoucí, zakrslé nebo kompaktní exempláře jsou nejvhodnější.
Stromy v nádobách vyžadují více pozornosti v porovnání s výsadbou v zahradě. Je mnohem důležitější je pravidelně zalévat, protože substrát rychle vysychá a kořeny nemohou vyrůstat za vodou ven z květináče.
Také je nutno dodávat živiny. Každých pár let je důležité strom přesadit, přičemž doplníme – a je-li to možné, i vyměníme – vyčerpaný substrát. Když je nádoba příliš těsná, kořeny se obtáčejí a proplétají, což je pro strom stresový faktor.
Jsme-li připraveni investovat čas a práci, dřeviny v květináčích mohou vypadat velkolepě. Přidanou hodnotou může být i to, že umožňují změnit vzhled zahrady jen tím, že je přesuneme na jiné místo, podobně jako přesouváme nábytek v interiéru.
Jak velký strom zakoupit?
Výzkum potvrdil, že stromy, které jsou vysazeny s maximální výškou 75 cm, se ujmou rychleji a efektivněji v porovnání s vyššími jedinci. Malí jedinci mají totiž větší poměr kořenů k listům, což znamená, že odpařování a požadavky na vlhkost mají nižší a jejich schopnost produkovat nové kořeny je větší. Trpí též méně na zastavení růstu hned po výsadbě.
Nenechejte se zmást různými přívlastky, které zahradní centra dávají různým velikostem stromů. V prodeji narazíte na špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen. Špičák je stromek bez korunky, tvořený jen jedním výhonem. Korunka se zapěstuje až po vysazení na konečném stanovišti.
Zákrsek je stromek s korunkou založenou 40 až 60 centimetrů nad zemí, čtvrtkmen osmdesát až sto deset, polokmen sto třicet až sto padesát, vysokokmen sto šedesát až sto devadesát, vysoký vysokokmen více než 190 centimetrů nad zemí.
Většina zahradních center prodává stromy pěstované v tenkých plastových květináčích, zahradnickým žargonem se jim říká kontejnery. Kontejnerované rostliny se dají vysazovat prakticky kdykoliv a kamkoliv, s výjimkou podmáčené a zmrzlé půdy, nebo v případě dlouhotrvajícího sucha.
Kontejnerované stromy jsou obvykle finančně náročnější než „balové“. Tak jsou označováni jedinci, kteří se ve školkách vybírají ze země i s částí půdy. Kořeny s půdou se balí do jutoviny, u velkých kusů se stabilizují kovovým pletivem. Vzhledem k vysokému riziku proschnutí kořenů je nejlepší vysazovat je od listopadu do února.
Nejlevnější jsou prostokořenné stromy, nabízené na začátku jarní a na konci podzimní sezóny. Jejich sortiment je ale omezený. Vybírají se z půdy ve stádiu dormance, čili před vyrašením nebo po opadání listů. Je třeba vysadit je co nejdříve po zakoupení.
Jak pomoci stromu ujmout se
Po veškeré námaze spojené s výběrem, koupí a výsadbou stromu se zaměříme na to, aby nejen přežil, ale i prospíval a dobře rostl. Zaléváme ho alespoň v první sezóně po výsadbě a též během velmi suchých období v druhém a třetím roce.
Kolem stromu položíme mulč z dobře vyzrálého kompostu nebo kompostované kůry, pomůže zadržovat vsáknutou vodu a z velké míry brání růstu plevele. Stromu čerstvě vysazenému v trávě ponecháme kolem kmene kruh bez rostlin o průměru minimálně 45 centimetrů. Nová výsadba se snáze ujme, když nebude muset soupeřit s trávou, plevelem a jinými rostlinami.
Když je strom naroubován na kmínku, stává se, že z části pod místem štěpení vyrůstají výhonky. Pokud jsou ještě krátké, snadno je vylomíme, když už jsou silnější, odstraníme je zahradnickými nůžkami co nejblíže ke kmínku.
Poslední bod, který při výsadbě zvažujeme: jako majitelé pozemku jsme zodpovědni za udržování dřevin v bezpečném stavu, což znamená kontrolování jejich zdravotního stavu a odstraňování větví, které vykazují známky poškození.
U malých a mladých stromů je riziko jejich pádu nebo jejich částí malé, ale pravidelné prohlídky umožní zasáhnout včas v případě i jiného problému, díky čemuž prodloužíme stromu život a udržíme ho v estetickém stavu.
Text: Alan Titchmark, Tony Russel, Monika Felixová
Foto: isifa/Shutterstock, Miro Pochyba, Jason Ingram, Joe Swift
Zdroj: Gardeners‘ World, časopis Zahrada prima nápadů
