Volné radikály v těle vznikají např. Při konzumaci nevhodných potravin (přepálený tuk, uzeniny, instantní potraviny), při pobytu v znečištěném prostředí či v případě vystavení dlouhodobému stresu. Ve zdravém těle je tvorba volných radikálů a antioxidantů v rovnováze. Pokud je ale organismus vystaven některým ze zmíněných stresů, nemoci nebo těžšímu úrazu, dochází ke zvýšení počtu volných radikálů a k tzv. Oxidačnímu stresu. Volným radikálům se přičítají takové vlastnosti, jako je předčasné stárnutí, oslabení a poruchy imunity, vznik nádorových onemocnění, nemoci srdce a cév, deprese.
Silné antioxidační účinky má ovoce a zelenina, ořechy a semena. Řadu z nich si můžeme sami vypěstovat. Dobré, slunné stanoviště, kvalitní půda a ekologické pěstování ještě podpoří kvalitu plodů, a tím i jejich antioxidační schopnosti. Na množství a kvalitu obsažených látek má vliv i jejich čerstvost, pouze při vlastním pěstování můžeme ovoce a zeleninu konzumovat hned po sklizni a využít v plné míře veškerý léčivý potenciál.
ODBORNÍK RADÍ
Všechny plody necháme před sklizní dobře dozrát, v kvalitně vyzrálých plodech je obsah účinných látek nejvyšší. Pokud máme ovoce a zeleniny nadbytek, musíme zvolit šetrný způsob konzervace. Ty nejkvalitnější plody nikdy nerozkrájíme do kompotu, ale zmrazíme je nebo usušíme. Sušení by mělo probíhat v sušičce s nastavitelnou teplotou, a to vždy do max. 40 °C. Tento způsob je pomalý, ale výsledkem jsou ty nejlahodnější a nejzdravější sušené plody, jaké jste kdy jedli.
Černé ovoce
Černé ovoce má velikou antioxidační sílu. Patří sem ostružiny, černý rybíz, aronie, plody černého bezu a borůvky. Každý člověk by měl za rok pro podporu zdraví sníst alespoň 2 kg černého ovoce v syrovém stavu.
Například takové ostružiny obsahují spoustu minerálů a vitaminů, zejména vitamín C, B, kyselinu listovou, karoten, draslík, hořčík, vápník, železo, třísloviny a rostlinná barviva bioflavonoidy. Čím je ostružina tmavší, tím více bioflavonoidů obsahuje. Tato barviva spolu s obsaženým vitamínem C dělají z ostružin mimořádně silný antioxidant.
Působí detoxikačně, zpomalují stárnutí buněk, představují prevenci nádorových a srdečních onemocnění, mohou předcházet i stařecké demenci, léčí záněty a snižují horečku. Šťáva z ostružin je výborná při rekonvalescenci a po léčbě chemoterapií.
Plody je nejlepší jíst čerstvé, syrové hned po sklizni, můžeme z nich ale vyrobit i ostružinovou dřeň, kterou zmrazíme. Správným mražením se vitamíny a účinné látky v plodech neničí. Ostružiník vyžaduje živnou, propustnou půdu a dostatek slunce. Vytváří dlouhé pruty, které vyvazujeme k drátěné opoře.
Vlašské ořechy
Již 10 ořechů denně představuje pořádnou antioxidační nálož. Obsahují velké množství zdravého tuku, jsou zcela bez cholesterolu, obsahují minimum sodíku a žádný cukr. Ořechy představují kaloricky velmi bohatou potravinu, skvěle zasytí, hrst ořechů spolu se sušenými datlemi postačí k obědu stejně jako listový salát se zálivkou se semínky a ořechy. Vlašské ořechy sklízíme plně vyzrálé, nejlépe ve chvíli, kdy sami vypadávají se zeleného oplodí, nikdy je neklátíme předčasně. Dosušíme je na lískách a skladujeme na suchém místě. Za každou cenu musíme předejít napadení plísněmi. Do vlhkých a nezralých ořechů se plíseň pustí snadno. Ořechy se sebemenším náznakem plísně nikdy nejíme.
Brokolice
Představuje číslo jedna mezi zeleninou. Obsahuje více vitamínu C než pomeranče, více vápníku než sklenice mléka a velké množství dalších vitamínů a minerálů. Sulforafan obsažený v brokolici snižuje riziko onemocnění rakovinou. Brokolici nikdy nevaříme dlouhou dobu, nejlepší úpravou je rychlá úprava v páře. Na odšťavňovači můžeme z brokolice také lisovat zelenou šťávu, která je překvapivě sladká a chutná. Brokolice vyžaduje propustné hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníku. Sklízíme ve chvíli, kdy jsou poupata zcela zavřená, zelené barvy. Po odříznutí hlavní vrcholové růžice se z pupenů v paždí listů vyvinou růžice postranní. Vegetační doba brokolice je 70–90 dní a lze ji vysazovat z předpěstované sadby na jaře i na podzim. Výsev semene pro podzimní sklizeň by měl proběhnout do půlky července.
Červené hrozny
Modré hroznové víno obsahuje resveratrol, který pomáhá proti onemocněním souvisejícím s věkem. V zahraniční literatuře se resveratrol označuje jako pramen mládí. Kromě ochrany před volnými radikály působí pravidelná konzumace červených hroznů dobře i na mozek a nervový systém. Zamezuje rakovinnému bujení, snižuje krevní tlak, udržuje zdravé srdce a elastické cévy. Působí protizánětlivě a proti Alzheimerově chorobě.
Čím jsou hrozny tmavší, tím lepší. Na zahradě vyžaduje plné slunce a chráněné stanoviště. Velice dobře vypadá na pergole nebo na konstrukci podél jižní zdi domu. Resveratrol je obsažen i v červeném víně, denně bychom ale neměli vypít víc než 200 ml.
Česnek
Léčivé účinky česneku jsou známy od pradávna. Působí preventivně proti rakovině, proti vzniku sraženin v cévách, čímž pomáhá předcházet srdečnímu infarktu a mrtvici, a posiluje imunitu. Představuje silné přírodní antibiotikum, působí proti virům i bakteriím. Udržuje zdravý trávicí trakt. Česnek na zahradě vysadíme na každý volný kousek půdy. Pěstovat jej klidně můžeme i mezi rajčaty.
Bylinky
Také zelené bylinky mají antioxidační působení. Do jídel pravidelně přidávejte čerstvé oregano, koriandr, rozmarýn a šalvěj.
ZAJÍMAVOST – zázračný astaxanthin
Pokud chcete ještě více podpořit svoje zdraví, zkuste doplnit stravu o astaxanthin. Ten se vyskytuje zejména v tzv. Krylovém oleji, který se vyrábí z drobných korýšků žijících v moři. Tento karotenoid je 65krát účinnějším antioxidantem, než je vitamín C, 54krát účinnější, než je Beta karoten, a 14krát silnější, než je vitamín E.
Text: Daniela Dušková :: Foto: autorka, Isifa/Shutterstock :: Odpovědná redaktorka: Monika Šestinová
