Mrkev obecná (Daucus carota subsp. sativus)
Je nepostradatelnou surovinou pro masové i zeleninové polévky, dají se z ní péct výborné dorty a koláče, připravovat různé saláty. Skvěle chutná i odšťavená.
Jak ji pěstovat
Vyhovuje jí nadmořská výška do cca 500 m n. m. (kukuřičná a řepná oblast). Kořeny se dobře vyvíjejí v lehčích a hlubokých půdách bez kamenů s pH kolem 6,5. Nejvhodnější jsou písčitohlinité a hlinitopísčité půdy. Záhon s těžkou hlínou můžeme vylepšit zapracováním písku. Mrkev je rostlinou II. trati. Na stejném místě ji nepěstujeme 4 až 6 let. Koncem února až v březnu se vysévají rané odrůdy se sběrem asi 4–5 měsíců od výsevu. Pozdní odrůdy se vysévají v dubnu se sběrem po 6 až 7 měsících. Hloubka výsevu je 1 až 2 cm. Když vyrostou pravé listy, ručně ji jednotíme. V první polovině sezony je náročnější na závlahu.
Víte, že mrkev je dvouletá rostlina?
V prvním roce tvoří kořen a listovou růžici, až ve druhém roce pěstování kvete a přináší semena. Snadno se kříží s divokou mrkví, proto pokud si pěstujeme semena sami, může se stát, že některé kořeny budou žluté (divoká mrkev má kořen bílý), případně se mohou chuťově mírně odlišovat. Můžeme je však bez obav konzumovat.
Sběr
Sbíráme nejen podle aktuální potřeby, ale i podle odrůdy, rané od července, pozdní přibližně v září až říjnu, avšak před mrazy. Zralost poznáme i podle žloutnutí až červenání listů. Den před sběrem záhon zavlažíme, aby se kořeny rýčem lépe vyhrabávaly.
Uskladnění
Krátkodobě mrkev skladujeme v chladničce při teplotě 5–6 °C. Dlouhodobě skladujeme hlavně pozdní odrůdy, nejlépe ve sklepě při teplotě +1 °C a vlhkosti 95 %. Před dlouhodobým skladováním odřežeme listy, kořeny zlehka očistíme od hlíny a uložíme do bedniček s pískem tak, že mrkev je do písku ponořená až kousek pod srdíčko.
Výsev a sběr mrkve
Naše volba odrůd
Naomi – raná odrůda na rychlení a jarní polní pěstování,
Darina – pozdní odrůda, výborná skladovatelnost,
Aron F1 – raná odrůda s válcovitým kořenem, je vhodná i pro těžší půdy,
Purple Haze F1 – fialová, s oranžovým středem.
Mrkev v kuchyni
Tip na článek: Báječné moučníky z mrkve
Pečená
Oloupanou mrkev podélně překrojíme a poloviny dále nakrájíme na dlouhé plátky. Na papír na pečení uložíme slaninové plátky, mrkev, můžeme přidat i jinou zeleninu, osolíme, podle chuti okořeníme a necháme upéct. Podáváme jako přílohu.
Karbanátky
Uvaříme čočku, oloupanou mrkev nastrouháme, přidáme nasekanou cibuli, propasírovaný česnek, vajíčka, mouku, sůl, koření. Smícháme, vytvarujeme karbanátky, obalíme ve strouhance a osmažíme.
Výživová hodnota
V mrkvi je nejvýznamnější obsah barviv – karotenoidů, z nich hlavně přítomnost betakarotenu (syntetický provitamín A), z něhož se v těle tvoří vitamín A. Obsahuje i vitamíny C, B, E, minerální látky, vlákninu a antioxidanty. Energetická hodnota 100 g syrové mrkve je cca 109 kJ (26 kcal).
Tepelná úprava mrkve zlepší vstřebávání betakarotenu (prekurzor vitamínu A).
Text: Ing. Monika Králová
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů