- Semena vyséváme plytce do výsevných misek, sadbovačů či kelímků.
- K předpěstování sazenic používáme výsevný rašelinový substrát.
- Pro vyklíčení jsou nejvhodnější teploty 18 až 20 °C.
- Osivo vzejde za osm až dvanáct dnů. Po vyrašení snížíme teplotu, aby rostlinky nerostly do výšky (v noci stačí teplota okolo 10 °C). Čím méně je slunce, tím by měla být teplota nižší.
1. ZBYLO VÁM OSIVO Z LOŇSKA?
Zkuste test životnosti – na dno misky dejte složený papírový ubrousek a navlhčete jej. Na něj rozmístěte 10 semen, misku vložte do plastového sáčku a zavažte jej. Uložte na teplé místo s teplotou asi 21 °C. Každý den kontrolujte, zda je ubrousek vlhký. Po 10 dnech spočítejte semena, která vyklíčila. Pokud jich je 5 a méně, semena raději k výsevu nepoužijte a kupte nová. Pokud jich vyklíčí 6, případně 7, využijte je, pokud za ně není náhrada. Pokud vyklíčí 8–10, můžete se směle pustit do práce.
Dobrá rada:
- Semínka rostlin nevysévejte dříve, než je uvedeno na sáčku od výrobce. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, jsou napadány různými chorobami a v neposlední řadě dávají výrazně menší výnosy.
2. DO ČEHO VYSÉVAT?
Pro výsev semen a následný růst sazenic se nejčastěji používají jiffy, Agroperlit, lisované kokosové vlákno nebo speciální substráty, určené právě pro předpěstování. Vzhledem ke složení a struktuře plně odpovídají nárokům pro dobré klíčení. Pro výsev větších semen (okurky, melouny, rajčata) nejlépe vyhovují jiffy. Použití je jednoduché a úspěšnost téměř stoprocentní. Mladé rostlinky takto pěstované nejsou napadány houbovými chorobami, jež způsobují jejich uvadnutí. Pokud s jiffy nemáte zatím žádné zkušenosti, určitě se vám po odzkoušení budou líbit. Jedná se o slisované rašelinové sadbovače, které po nasáknutí vodou zvětší asi 6x svoji velikost. Jsou opatřeny jemnou síťkou, která drží jiff pohromadě po celou dobu předpěstování. Do jiffu se vysévá obvykle jedno semeno, aby mladá sazenička měla dostatek prostoru pro kořeny.
Agroperlit se většinou používá pro výsev paprik, jež jsou poměrně náročné na předpěstování. Jedná se o drobná zrna nerostného původu, která mají jedinečné vlastnosti. Ve směsi s kokosovým vláknem nebo substráty tento materiál zlehčuje a provzdušňuje zeminu a přispívá k její správné chemické rovnováze.
Výsevní substrát, do kterého vyséváme především drobnější osivo, jako např. salát, kedlubny, brokolici, květák, celer, majoránku atd., nesmí být přeschlý – jinak velmi špatně přijímá vodu. Osivo se vysévá většinou pomocí výsevní lopatky na povrch a velmi jemně se zasype, výška zeminy závisí na velikosti semen. Platí staré zahradnické pravidlo – osivo se zasypává vrstvou zeminy, která je přibližně stejná, jako je průměr semen daného druhu. Drobounká semena, která má např. celer, se nezasypávají vůbec. Po výsevu nesmí zemina vyschnout, jinak by došlo k zaschnutí klíčících semen. Proto je vhodné umístit přes výsevní misku sklo, víčko či fólii.
Správná vlhkost vzduchu je indikována zapařením víčka nebo fólie, jimiž zakryjete vegetaci. Vysoká vlhkost naopak škodí, způsobuje hnilobu a houbové choroby.
Text: Ing. Ludmila Dušková :: Foto: ISIFA/SHUTTERSTOCK
