Viděl jsem v září v jednom televizním programu, jak tam sázejí do země mokré stroužky, namočené do nějakého fungicidu, a okamžitě jsem volal receptářovým odborníkům a ptal se, jestli je ten termín nějakou pěstitelskou novinkou. Bylo mi řečeno, že sázet česnek v září je nesmysl. V půdě ještě žijí houby, které ho napadnou, a česnek skoro s jistotou zplesniví. Teplota půdy při výsadbě by neměla být v žádném případě vyšší než 9 °C. Mokrý by se neměl sázet už vůbec.
Oldřich Navrátil ten termín výsadby nemá z odborné literatury, ale z vlastní zkušenosti. Sází v uvedeném dni stroužky už mnoho let a pokaždé s úspěchem. Pravda, jednou to nevyšlo. To když vysadil česnek už pošesté na stejné místo. Od té doby záhony střídá. A nemoří ho žádným chemickým prostředkem. Označuje si také odrůdy, aby věděl, se kterou pokračovat v příštím roce. Něco dostane od kamarádů, něco koupí, nějaký česnek zbyde z minulé sklizně a pár stroužku si občas přinese z nějaké zahrádkářské výstavy. A to je asi jediná práce navíc, jinak považuje pěstování česneku za nejjednodušší činnost, jakou zná.
Český česnek, jehož nesporné kvality předčí česneky dovážené, se u nás přestal v posledních letech ve velkovýrobě pěstovat a spotřebitelé brzy pochopili, že si musejí pomoci sami. Ale není to u nás žádná novinka… Pamatuji se, jak jsem někdy kolem roku 1965 z obrazovky radil, jak si vypěstovat pár hlaviček v truhlíku na balkóně. Tehdy se u nás česneku pěstoval dostatek, jenže asi ho národohospodáři prodali do světa anebo vyměnili za něco, co považovali pro socialistický stát za potřebnější. Věřme, že se u nás najdou cesty, jak česnek znovu vrátit do velkovýroby. Ale ani vy jste ještě letos agrotechnickou lhůtu na výsadbu nepropásli. Slyšel jsem nedávno o rodině, která má štědrovečerní rituál sázet česnek. A prý jim úroda vždycky vyjde!
Text k foto
„Stačí hrábě, sázecí kolík a pár hlaviček – a máte v příštím roce vlastní česnek,“ říká Oldřich Navrátil.
Článek z RPN č. 12/2011
